RECENZE: Rozumíme ještě žandárům? Krimiseriál 1890 to prověří

Prima si troufla na riskantní, ale sympatický test. Do hlavního času od pátečního večera nasazuje historickou detektivku 1890, v níž se až na výjimky mluví slovensky. Bez dabingu.

Klíčovou hereckou výjimku hovořící česky zosobňuje Stanislav Majer v roli místního chlapského strážmistra, kterému z Pešti přijíždí na pomoc sebevědomý detektiv nasáklý moderními metodami v podání Jána Koleníka, slovenského herce známého u nás z První republiky. Jejich vzájemné popichování se tedy odehrává v postfederativní dvojjzazyčné verzi.

Série vražd, kterou v titulním letopočtu společně vyšetřují, se točí kolem šlechtického sídla, v němž čeština zazní ještě z úst majordoma neboli Filipa Kaňkovského. Ale jinak vládne jazyk našich sousedů, a to leckdy hodně záludný, protože pracuje s archaismy i s lidovými prvky. Zvláště když se chopí slova Martin Nahálka a Milan Ondrík coby místní četníci či spíše klauni, kteří temnou záhadu připisovanou magickému démonovi odlehčují; občas až na hraně estrádní frašky.

Takže slovenské Četnické humoresky ze vzdálenějších časů? Ano i ne. Navíc je tady něco z britské školy, počínaje studií aristokratických vztahů a konče zcizujícími exhibicemi Sherlocka. Současně se dramaticky pracuje s opravdu působivou krajinou a s prvky černé magie, ale také s dobrodružnou folklorní romantikou v duchu Bathory.

Dohromady to zní vskutku bláznivě, nicméně v éře současných krimi je to přinejmenším zajímavá změna, o testu zdejší divácké znalosti slovenského jazyka nemluvě. V žandárech objeví někdejší strážce zákona i mladší ročníky, ale dialogy už si nárokují vyšší dávku soustředění.

Na druhou stranu seriál 1890 hodně opisuje, takže záchytné body se dají odvodit. Koleníkův operetní frajírek jako by vypadl z parodie na Umělce, tedy oscarového příběhu filmového milovníka němé éry. Majerův drsný zhýralec s dobrým srdcem zase připomíná policejní variantu Doktora z hor.

Lebky, kletby, pověry

Ze současné evropské seriálové poetiky si slovenská epopej vybírá veškeré vypravěčské manýry včetně glosátorských vnitřních monologů, zrychlování, zpomalování a opakování záběrů. Způsob, jímž hrdina do zapomenutého kraje přináší novátorské vyšetřovací pomůcky, zase odkazuje k cyklu Dobrodružství kriminalistiky.

1890

55 %

Slovensko, 2017, 11 h 26 min (Minutáž: 13x60 min)

Režie: Peter Begányi

Scénář: Rasťo Boroš, Peter Nagy, Soňa Čermáková

Hrají: Ján Koleník, Stanislav Majer, Milan Ondrík, Filip Kaňkovský, Daniel Fischer, Martin Nahálka, Lukas Kosz, Danica Matušová, Anikó Vargová, Katarína Jančula, Michal Noga, Andrea Karnasová, Vica Kerekes a další

Kinobox: 58 %

IMDb: 7.0

A jedno s druhým pak vytváří leckdy až bizarní ornamentální podívanou. Vejde se do ní spousta figurkářského barvotisku, hromada tradiční salonní konverzace, ale také kosti, lebky, kletby, pověry, cikánské motivy, divocí koně a v neposlední řadě erotické úchylky včetně bičů, pout a masek; Padesát odstínů šedi dostává pouťové odstíny.

Popravdě stylizace třináctidílné vražedné kroniky 1890 se pohybuje na pomezí výpravné pohádky. Výraz „pitoreskní“, který tu zazní při scéně pitvy, vystihuje přesně celý seriál v trojúhelníku malebnosti, směšnosti a podivnosti.

Ovšem jako odpověď na český Labyrint mají dobové Horní Uhry svůj fantaskní půvab.