Jaromír Dulava, Viktor Preiss a Vladimír Polívka v detektivce Případ dvou...

Jaromír Dulava, Viktor Preiss a Vladimír Polívka v detektivce Případ dvou básníků | foto: ČT

PRVNÍ DOJMY: Lepší. Ale Viktor Preiss už Davida Matáska skoro nepotká

  • 14
Případ dvou básníků, druhý díl premiérového triptychu s malířem Horácem a kapitánem Vašátkem, nabídl proti minulému Případu dvou sester lepší detektivku. Ale současně ještě více omezil společné scény hrdinů. Jestli to tak půjde dál, příště si Viktor Preiss a David Matásek nanejvýš pošlou pohlednici.

Předloha Případu dvou básníků, detektivka Smrt programátora, patří v sérii děl Hany Proškové k nejúspěšnějším, navíc jejímu přepisu pomohly dvě silné herečky, Zuzana Stivínová a Emília Vášáryová.  A také podzimní nálada sehrála vděčnou roli, byť ji násilně dokreslovaly dětské hry se samopaly.

Že se i premiérové pátrání po vrahovi uznávaného autora takzvaných počítačových básní zbytečně aktualizovalo, na to si už divák musel zvyknout.

Stejně jako na malířovu deklarovanou nechuť vůči komerci, která tentokrát zahrnula thrillery i komiksy. A stejně jako na režii nutící veškeré osazenstvo příběhu k vrhání okatě podezřelých až osudových pohledů.

Nicméně jenom Preiss dokáže s tak zábavným despektem komentovat „samý básničky... a divný“. Škoda, že jeho Vašátko znovu hází perly do prázdna, tedy ke svému policejnímu týmu, zatímco s Matáskovým Horácem si tentokrát dobrých padesát minut pouze občas zatelefonují. A teprve ve finále si kauzu shrnou na procházce s povzdechem „už abych byl v důchodu“.

Detektivky založené na tandemu s ním zkrátka musí pracovat, nikoli jej ředit, rozbíjet, vypouštět. Co by byl  Sherlock Holmes bez doktora Watsona, Randall bez Hopkirka, Mulder bez Scullyové? Pak aby se člověk bál, jestli se za týden v závěrečném Případu dvou manželek ústřední dvojice vůbec potká.