Zazní to na konci první poloviny. „Víš tedy určitě, že přistáli jsme u pustých českých břehů?“ ptá se Antigonus v podání Cyrila Drozdy, aby zde mohl nechat nechtěné sicilské děcko.
Letošní Letní shakespearovské slavnosti si za vlajkovou loď vybraly nové nastudování Shakespearovy málo inscenované Zimní pohádky, jejíž děj se téměř z poloviny odehrává ve fiktivních Čechách.
Novinku zde připravil režisér Pavel Khek, tvůrci dopředu avizovali, že jim půjde především o slova a jazyk. A skutečně, inscenace se táhne jak med poctivě vrstvenými dialogy. Tento, dalo by se říci, dnes staromódní přístup Zimní pohádce a vůbec letnímu hraní opět zasazenému do areálu Letní míčovny, svědčí. Prostor se za tři roky produkce podařilo divadlu vyladit, takže dlouhým promluvám je dobře rozumět.
Takto vystavěnou inscenaci však musí utáhnout dobří herci. A Letní shakespearovské slavnosti si jako prestižní letní hraní mohou vybírat. Letos vedle Saši Rašilova, Aleny Mihulové či třeba Petry Špalkové vsadily na tváře televizního fenoménu Most! Martin Hofmann (v alternaci s Michalem Isteníkem) se jako zkušený herec chopil hlavní role žárlivého sicilského krále Leontese dobře. Lépe mu však sedí úvodní poloha, kdy u postavy propuká paranoia; s druhou částí, kde Leontes vystupuje jako zlomený blázen, zatím Hofmann trochu bojuje.
To je právě hlavní úskalí Zimní pohádky obecně: rozdílný žánr obou polovin. Zatímco úvodní sicilská část, vyznívá jako dusné až klaustrofobické drama, druhá, převážně česká polovina, nabízí naopak komické chvíle spojené především s obydlím starého pastýře a převlekem českého krále (Saša Rašilov). Pavlu Khekovi se nicméně nějakým způsobem podařilo z jedné do druhé poloviny proklouznout docela nenápadně.
Zimní pohádkaLetní shakespearovké slavnosti premiéra 25. června 2019 režie: Pavel Khek hrají: Martin Hofmann / Michal Isteník, Petra Špalková, Saša Rašilov, Alena Mihulová, Radim Madeja, Veronika Arichteva, Aleš Bílík, Cyril Drozda, Matouš Ruml, Evellyn Pacoláková, Jan Řezníček, Marek Pospíchal, Kristián Špiner |
Představení pomáhá i pěkně gradující hudba Davida Hlaváče či několik uměřeně použitých projekcí.
Vedle hlavních postav zaujme mladoboleslavský Radim Madeja jako Camillo. Trochu matoucí je naopak dvojrole Cyrila Drozdy, herec totiž z jedné do druhé role přejde v podstatě v jednom momentu a divákovi může chvilku trvat, než postavy rozliší.
Pokud přijde divák správně naladěn a hlavně soustředěný, dostane se mu jedné z nejlepších produkcí Letních shakespearovské slavností za poslední roky.
