RECENZE: Další výbuch v Národním. Neodvrátilo jej ani štěně Dášeňka

  17:58aktualizováno  17:58
Nedávno v Národním divadle vylétl do povětří Stalinův pomník, teď zase explodoval Krakatit. Teoreticky je zřejmé, proč Národní divadlo uvedlo tuto operu od Václava Kašlíka, jejíž předlohou byl román Karla Čapka. V konečném výsledku to ale není jasné vůbec.

Scéna z Kašlíkovy opery Krakatit v Národním divadle | foto: Hana Smejkalová

Kašlík byl významný český režisér a skladatel dvacátého století, od jehož narození v září uplyne sto let. To je ten teoretický důvod. Krakatit napsal začátkem šedesátých let pro televizi, jejíž (na tu dobu) nebývalé vizuální možnosti ho jistě musely inspirovat. Kromě dnes již poněkud naivního sci-fi příběhu o záhadné výbušnině, v němž nechybí zlí zbrojaři a anarchisté, je tu i „druhý plán“, milostná vzplanutí inženýra Prokopa nebo snad samotného Čapka. Kašlík navíc „mluví“ relativně atraktivním jazykem, v němž propojuje deklamační styl moderní vážné hudby s jazzovými i písňovými formami.

Václav Kašlík: Krakatit

Dirigent: Petr Kofroň

Režie: Alice Nellis

Scéna: Matěj Cibulka

Národní divadlo Praha, 2. premiéra 21. dubna 2017

Hodnocení­: 40 %

Proč by tedy bylo lepší Kašlíkův Krakatit neuvést? Protože je například velmi obtížné inscenovat operu, v níž se s filmovou rychlostí mění čas a prostředí. Režisérka Alice Nellis vsadila na projekce, respektive mappingy, z nichž některé jsou jistě působivé, třeba koník uhánějící po nahém ženské těle nebo polokoule měnící významy, ale je jich málo – člověk by čekal, že uvidí v podstatě nepřetržitou, ba divokou vizuální fantazii založenou na dnešních technických vymoženostech, která pomůže udržet pozornost diváka a trochu ho zorientuje. Jestli problém byl v nápadech nebo v technice, těžko říct.

Mezi občasnými záchvěvy vizuální fantazie se na jevišti odehrává vlastní děj, v němž se ale snad nemůže vyznat ani ten, kdo Čapkův román zná. Operní příběhy sice občas bývají zamotané, ale tedy přistupuje ještě charakter „televizní“ opery, na divadlo těžko přenositelný. Ostatně i roku 1966, kdy Národní divadlo operu uvedlo v jevištní podobě, odehrálo jen šest představení.

Hlavní pomůcka, činoherní prolog, který Alice Nellis napsala údajně na pokyn vedení Opery, totiž svou funkci neplní téměř vůbec, a Nellis jakožto odpovědná a bezesporu inteligentní divadelnice měla raději odmítnout něco takového stvořit. Divák se doví jen to, že Prokop je vlastně Čapek, který má neurotickou matku, tápe mezi Olgou Scheinpflugovou a Věrou Hrůzovou a nakonec se zhroutí. Děj opery to ale neosvětlí.

A když už činoherní prolog, měli ho aspoň zahrát činoherci. Mluva operních pěvců byla tak slabounká v doslovně zvukovém i přeneseně uměleckém významu, že to bylo až absurdní v porovnání s jedinou skutečnou herečkou, Zuzanou Kronerovou v roli Čapkovy matky.

Lepší by byla výstava

Svým způsobem jediná Kronerová měla na jevišti skutečný hlas, jakkoli nezpívala. I ten divák, který v roli Prokopa nezažil legendárního tenoristu Ivo Žídka, si totiž mohl domyslet, že Žídkův perfektně posazený hlas, jasné, plastické tvarování slov a práce s dynamikou, prostě vše, čím obohacoval jiné role, nemluvě o lidském charismatu, mohlo svým způsobem „táhnout“ i tuto moderní operu.

Fotogalerie

Když ale v nynější inscenaci zpívá stejnou roli tenorista Josef Moravec, je naproti tomu slyšet pouze násilně vytlačovaný zvuk, v němž nejde rozeznat nějakou souhlásku, nějaké slovo. Také ostatní zpěváci předvádějí jen neznělé, deklamačně nezřetelné a křečovité pěvecké kreace, což je smrtící pro každou operu a pro takovouto dvojnásob. Nejnepřirozenější huhlavé zvuky, nepatřící na profesionální jeviště, vycházely z hrdla Václava Sibery jakožto zástupce zbrojních závodů Carsona.

Je tedy dost praktických důvodů, proč Krakatit neuvádět, nestačí, že si to vymyslel šéf opery Petr Kofroň, který operu také secvičil. Na druhou premiéru ještě přišlo zvané publikum, ale jaká bude návštěvnost repríz, to je otázka. Moderní opery má samozřejmě Národní divadlo uvádět, od toho je dotovaná scéna, ale měly by to být perfektně domyšlené projekty, beroucí v potaz i diváckou atraktivitu. Ta je s výjimkou několika obrazů předložených Alicí Nellis a jejím týmem, případně živého psíka, jenž se projde po jevišti a nejspíš odkazuje na Dášeňku, mizivá. Václava Kašlíka je jistě správné připomenout, ale to už by bylo lepší výstava.

  • Nejčtenější

ANKETA: Jaký byl největší hit od revoluce? Zvolte hit třiceti let svobody

Revoluce roku 1989 přinesla umělcům možnost konečně svobodně tvořit. Dramaturgové hudební stanice Óčko STAR vybrali ve...

RECENZE: Komedie Ženská na vrcholu předvádí, jak ukrást velrybě legraci

Proti současné domácí epidemii romantických komedií už by se mělo v Česku očkovat. Nejnověji divákovu odolnost prověří...

Štědrý večer přinese na ČT novou pohádku Princezna a půl království

Podle tradice připravila Česká televize pro každý ze tří vánočních dní novou pohádku. Na Štědrý večer se představí...

KOMENTÁŘ: Ani Terminátor, ani Rambo. Legendy vydrží jen jednu generaci

Kdykoli kdekoli vyhoří jasný papírový favorit, strhne se pozdvižení. Ale že by se něco takového mohlo přihodit...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Odlišné názory dnes někteří označují za fake news, řekl Vašut v Rozstřelu

Ve čtvrtek do kin vstoupí snímek Jonáše Karáska, který na filmová plátna přináší největší vzpouru ve vězeňské historii...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

Zedníček slaví s Lakomcem. Kasičku na forbínu dávat nebudu, směje se

Páteční premiéra v pražském Divadle Kalich bude slavnostní dvojnásob. Hlavní rolí v Lakomci totiž Pavel Zedníček oslaví...

RECENZE: Skvělý Rašilov cedí mezi zuby ostrá slova i žloutkové věnečky

Návštěvník nejnovější premiéry pražského Národního divadla už možná nebude mít tak pevné názory stran pozitivního vlivu...

OBRAZEM: Suchý otevřel Kufřík. Najdete v něm oponu i školní pochvalu

Kufřík, do něhož život sám nasypal hrst divadelních vzpomínek. Tak se oficiálně jmenuje „výstavní síňka“, kterou tento...

Zuzana Stivínová se do Národního vrací jako marnivá herečka na doma

Po celých devatenácti letech se do angažmá v Národním divadle vrátila Zuzana Stivínová. Obecenstvo ji poprvé může vidět...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz