Předchozí rozhovor s Rosťou Novákem pro tuto rubriku vznikal loni v srpnu na dálku. Novák byl tehdy se svým souborem na prestižním novocirkusovém festivalu Fringe v Edinburghu a nadšeně vyprávěl o tamním přijetí. To přineslo své ovoce. „Díky Fringi jsme měli možnost nahlédnout do novocirkusového světa, který je třicet let před námi. Třeba co se zázemí týče,“ popisuje nyní Novák. Spolu se svou Putykou totiž pro loňský festivalový úspěch vyrazil letos v létě na turné po světě.
Kde všude jste byli?
Itálie, Budapešť, Montreal, New York, to vše vzešlo z Fringe. Naše představení Runners projelo Dánsko, Kanadu a USA. Boom projel Itálii, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a všechny regiony u nás. Udělali jsme totiž outdoorovou verzi, aby to bylo adaptovatelné ven a na jiné velikosti stanu.
Bez policie. Místo provokací sázíme v Edinburghu na pokoru, říká Rosťa Novák |
Chystají se tedy nějaké mezinárodní spolupráce, ale ve světě všichni plánují s daleko větším předstihem. Nyní něco připravujeme se slavným britským tanečníkem Akramem Khanem, ale to nelze ve stylu, že si jen tak domluvíme projekt příští rok. Nabízí nám totiž spolupráci na rok 2027, což je horizont, ve kterém zatím moc neumíme pracovat. Jak také nyní najít obsazení, které bude v roce 2027 zcela fyzicky připravené? U takového projektu budeme muset přemýšlet víc logisticky a strategicky.
Byla to nejúspěšnější šňůra, kterou jste ve světě absolvovali?
Upřímně, nám se předtím nikdy zahraniční premiéra moc nevydařila. Vždy jsme hráli pod nějakým tlakem, došlo ke zranění, k vynucené alternaci. Ať už to byli Dolls v Marseille, nebo Risk v La Seyne-sur-Mer. Až letos naše vystoupení skutečně zarezonovala i v profesionální subkultuře. Asi bychom se měli umět pochválit.
Jaké bylo srovnání tuzemského souboru se zahraničními?
Každá velká zahraniční company má geniální podmínky, skvělé zázemí, tréninkové prostory, nebo třeba i vysokou školu. Mluvím o Cirque du Soleil, The 7 Fingers, Cirque Eloize… Jejich produkce jsou ale hodně podobné, snaží se sice inklinovat k divadlu, divadlo ale přitom často moc neumí.
My jim proto přinesli něco, co je oslovilo. Například umělecký ředitel Cirque du Soleil nám po Runners řekl, že přesně takhle si představuje současný nový cirkus. V Runners je přitom čistého cirkusu sotva dvacet procent. Zaujala jej ale virtuozita, s jakou pracujeme s pojízdným pásem, a taktéž, jaké téma na jeviště přinášíme. Bylo to pro mne po delší době velké zadostiučinění, někdo opravdu ocenil naši cestu a směr.
Pochvala od slavných Cirque du Soleil zní hezky. Jejich produkce ale asi není váš styl?
Myslím, že oni touží po tom, co děláme my. My na druhou stranu sice netoužíme po tom, co dělají oni, ale obdivujeme jejich zázemí. Montreal jim ho zdarma přidělil, oni si pak vzali milion dolarů úvěr a vše rozjeli. My jsme připraveni naložit s naším prostorem Jatka78 úplně stejně, pokud nám Praha řekne, zda zde budeme čtyři roky nebo třeba deset let. Zatím ale bohužel nemáme smlouvu ani na letošek.
Ukázky z chystaných premiér v prostoru Jatka78:
Když jste se setkal s vedením tolika předních souborů, dobral jste se nějakého trendu, kam se nový cirkus nyní posouvá?
Stále si myslím, že cirkusový žánr je velice svobodný a nabízí širokou paletu. Na cestách jsem většinou viděl jen po sobě jdoucí akrobatická čísla, kde režie spočívá jen ve snaze vymyslet dobré přechody mezi jednotlivými akty. Takže pak jako divák jen sedíte a říkáte si: Aha, teď přijde hrazda. A to je přitom třeba číslo, které děj představení nikam neposouvá.
RECENZE: Letná ukázala, že živé slepice jsou lepší než rozbitá vejce |
Co všechno může být nový cirkus, ukázala letošní Letní Letná. Nejsilnějším zážitkem pro mne bylo představení Bitbybit - nabídlo jen jeden nápad, ale maximálně jej využilo. Hlavní disciplína jednoho z bratrů Bruyninckxových, který se mimochodem účastnil našeho představení ADHD, je cyr wheel. V tomto představení jej přitom vůbec nedělal. A vedle toho představení Sabotage, které nabídlo prostě jen za sebou poskládaná čísla. Kdyby se jmenovalo XY, vyšlo by to nastejno. Se sabotáží zde mělo něco společného maximálně deset procent dramaturgie. Víc dramaturgie v tom představení podle mne nebylo.
A jak si v tomto srovnání stojí Cirk La Putyka?
Troufám si říci z našeho pohledu, že když vedle sebe postavím Runners a Cesty, jedná se o dva zcela neporovnatelné projekty, které vznikly po hlavičkou jedné company. Současný nový cirkus musí být i o nějakém risku. Myslím, že bychom se měli vrátit k riskantním projektům, jako bylo třeba Black Black Woods, zkusit extrémně zaexperimentovat. I proto oslovujeme světová jména, která třeba s cirkusem nemají žádné zkušenosti. Příkladem je zmíněný Akram Khan. A pokud to dopadne, měl by na podzim přijet německý režisér Thomas Ostermeier; i jemu jsme nabízeli režii cirkusového projektu. Zajímá nás, jak takoví umělci přistoupí ze své perspektivy k základním stavebním kamenům cirkusového umění. Něco jako jsme my předvedli v Honey s Miroslavem Krobotem a Dejvickým divadlem.
Z podzimní nabídky premiér na Jatkách78 bude vaší režií R.I.E. Co nabídne? Nový cirkus pro dospělé?
Přesně tak. Chci se přiblížit kabaretům počátku 20. století. Dnes tak funguje například francouzský La Clique, který hraje o půlnoci pro dospělé publikum. Je to světový trend, kde se řeší genderová, politická či rasová tématika a kde se tvůrci dostávají na určitou hranu. Myslím, že tohle my neumíme a zmíněnou hranu budeme teprve hledat.
Pro mne osobně je přitom počátkem nového cirkusu Voskovec s Werichem a jejich Osvobozené divadlo. Oni věděli, že jim fyzické dovednosti nedovolí fyzickou klauniádu, tak se opřeli o tu textovou. A taktéž byli, co se politiky či tehdejší společenské situace, opravdu hraniční. A vedle toho působilo Varieté U Nováků, kde se hrálo šantánovým způsobem. Glitry, nahota… A mne zajímá, jaká hraniční témata se dají na dnešní jeviště přinést.
 |
Co tedy diváci uvidí?
Chtěl bych třeba ukázat, jak pracovat s tématem nahoty. Abychom o ní věděli, cítili jí, ale přitom ji nezobrazovali lascivním způsobem. Což se v některých kabaretních show dělá: chlapi přijdou na podpatcích a ženský ukážou úplně vše. Mne zajímá spíš tajemství, navíc v cirkusovém kontextu. Číslo na kruhu, kde se nahý akrobat zakrývá a tím se dostává do nějakých akrobatických pozic. To je tedy R.I.E. po formální stránce. Jeho tématem bude moment emoce, který snadno vyprchá. Zda lze vědomě zůstat v nabyté euforii a co pro to jako tvůrce mohu udělat. Pro někoho je euforie sport, pro někoho sex, pro někoho samota, pro někoho příroda. Co tito lidé při euforii vidí? Někdo hloubku, někdo horizont, někdo moře, někdo párty. To jsou témata, okolo kterých se budeme točit. Chtěl bych prostě objevovat, co to euforie je a jak se k ní dostat bez použití drog.
Kulturní prostor Jatka78 nyní začíná desátou sezonu a vy pro jeho nejistou budoucnost nyní stojíte na rozcestí, zda se vrátit jen čistě k tvorbě Cirku La Putyka, či zde pokračovat…
Přesně tak. Buď s Jatkami78 skončit a nebo jim dát nějaký zodpovědný přístup. Pak je samozřejmě také možná varianta jít hledat prostor jinam. Což by znamenalo někam mimo magistrát a oslovit soukromý sektor. Ovšem když sleduji, co znamená vstup investora do velkého subjektu, trochu se toho bojím. Vidíme to ostatně na velkých festivalech, i když nedivadelních. My už ale nyní nemáme šance vše ufinancovat čistě z provozu. Už nyní je to pro nás velké břímě, musíme prodat sedmdesát procent vstupenek, abychom Jatka78 uživili. To je šibeniční. Stále ale trvám na tom, že zdejší nálada zůstává neuvěřitelná a je skvělé, co vše se tady podařilo. Energie okolo Putyky a Jatek je prostě úžasná.
Kdy se rozhodnete, co dál?
Nyní je rok po komunálních volbách, takže se nějaké finální rozhodnutí musí udělat v horizontu roku roku a půl. Víceletou dotaci čerpáme do konce roku 2024, to tedy patrně bude bod zlomu.
Ze vstupného La Putyku neufinancujeme, říká její principál Rosťa Novák |
Po odchodu Štěpána Kubišty z pozice výkonného ředitele jste tedy vedle La Putyky převzal i vedení Jatek…
Ano, poslední rok jsem ve vedení Jatek i Putyky. Nastaly u nás nyní změny, které jinde v divadle nemají srovnání. V divadelním světě to bude znít až odstrašujícím byznysovým způsobem, ale museli jsme u nás vytvořit pozici HR. Tedy člověka, který se stará, aby se zaměstnanci cítili dobře, aby sem lidi přijímal a vůbec řešil praktické věci. Osobní přístup je pro mne nadále alfou a omegou při fungování divadla, ale dál to už takto kapacitně nešlo.
Premiéry Jatka783. října |
Pro nás je to v tuto chvíli jedna z nejdůležitějších osob ve fungování divadla. Člověk který rozumí potřebám divadla, ale chápe jednotlivé osobnosti, jejich osobnosti, jejich přístup, jejich příběh, potřeby. Pomáhá nám se zaškolením nových lidí, s nastavováním toho jak v takové velikost souboru můžeme fungovat. Tak abychom neztratili autenticitu a náš umělecký rukopis.
Jak to tedy bude s vedením Jatek78?
Na hledání nového výkonného ředitele jsme si proto najali headhuntera. Prošly nám tu totiž během výběrového řízení desítky lidí bez zkušeností z kultury a nebo s absolutně nekompatibilními finančními požadavky. Až po deseti měsících hledání jsme našli Ondřeje Vykoukala, který má zkušenosti jak s advokacií, tak s kulturní politikou a kulturou jako takovou i nezávislým sektorem. Nastoupil od 1. září a já si slibuji, že on bude tím ledoborcem ohledně strategie a vize Jatek a já budu mít rozvázané ruce a budu se moci starat o uměleckou část. Tam se ostatně cítím nejsilnější. Ovšem za poslední rok jsem se ale o řízení, provozu a komunikaci naučil hodně.
A jak to vlastně dopadlo s ukrajinskými studenty, kterým jste loni poskytli azyl?
Stále jsou tady. Prahu považují za svůj domov, což je zajímavé. Většina z nich ale dosáhla plnoletosti, našli si vlastní podnájem a zjišťují, že u nás nemají možnost dlouhodobých kontraktů, kdy by za půl roku odehráli sto šedesát představení, jako třeba v německých velkých company. Bereme je jako součást našeho týmu, část se třeba nyní podílela na zahájení Letní Letné. Zároveň ale chceme, aby si sami vyzkoušeli, co je to cirkusový svět.
