Má to být magistrát, který poté, co stát na Prahu 2000 finančně de facto rezignoval, je většinovým plátcem celé akce? Anebo to má být tzv. obecně prospěšná společnost Praha - Evropské město kultury roku 2000, kterou pražská radnice sama ustavila a dala jí volnou ruku a odpovědnost?
ZATÍM BEZ PODPISU
Předevčírem měla být podepsána trojstranná smlouva určující pravidla spolupráce mezi městem, výše zmíněnou obecně prospěšnou společností a ministerstvem kultury. Z navrženého textu smlouvy mj. vyplývalo, že o programu Prahy 2000 bude rozhodovat dramaturgická rada společnosti. Radnice namítla, že v jedenáctičlenné dramaturgické radě, jíž předsedá Ladislav Kantor, má jediného a ještě nepřímého zástupce - Vladimíra Drábka, bývalého pražského radního zodpovědného za oblast kultury. Proto se radnice rozhodla poměr sil zvrátit a na poslední chvíli v textu chystané smlouvy převedla právo rozhodovat o programu Prahy 2000 převedla na správní radu společnosti. V ní už má zastoupení v osobě primátora Jana Kasla, současného radního pro kulturu Igora Němce a dalších dvou členů zastupitelstva.
"Kdybych neměl zodpovědnost za tým lidí i za samu akci, už bych rezignoval," reaguje na kompetenční spory Michal Prokop, ředitel obecně prospěšné společnosti Praha 2000.
Z plánovaného podpisu zatím sešlo bez udání nového termínu.
Prokop vidí onen kompetenční přesun jako zásadní věc, primátor Jan Kasl nikoli: "Je to v podstatě formální změna, správní rada bude celou záležitost jen posvěcovat." Nicméně primátor se netají, že magistrát by měl mít nad přípravou Prahy 2000 lepší kontrolu.
Podle posledních zpráv se zdá, že ji bude mít - společnost i ministerstvo jsou údajně srozuměni i takto upravenou smlouvu podepsat.
DROBNÁ EXKURZE DO MINULOSTI
Závěrečné znění smlouvy není prvním konfliktem mezi magistrátem a týmem Michala Prokopa, který pro tyto vztahy volí slovo "dusno". K pochopení stavu věcí se vraťme nazpět.
Pražský magistrát věděl od podzimu 1995, že mu rada ministrů Unie přidělila titul evropské kulturní metropole, o nějž na začátku toho roku oficiálně požádali Václav Havel a tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid. Trvalo rok, než magistrát rozhodl, že založí obecně prospěšnou společnost pro zajištění Prahy 2000. A trvalo další rok, to se psalo již září 1997, než společnost fakticky vznikla. A teprve na začátku loňského roku začala pracovat.
Důležité rovněž je, že magistrát dal nově utvořené instituci právní statut obecně prospěšné společnosti, která má - ve srovnání s příspěvkovou organizací - větší pravomoce a nezávislost na svém zakladateli. "Magistrát už nechtěl žádné další příspěvkovky," vysvětluje volbu Radomír Šofr, první ředitel Prahy 2000. Už on se potýkal s kompetenčními problémy.
Když byl Šofr v červenci 1998 z funkce odvolán, hledal se energický a veřejně dostatečně atraktivní nástupce, který by na Prahu 2000 - skrze svou osobnost - nabalil dostatečnou pozornost, případně i sponzorské peníze. Jedním z oslovených byl producent Václav Marhoul. Nabídku dostal asi týden předtím, než mělo být o řediteli rozhodnuto. "Byl bych sebevrah, kdybych to takto bez přípravy vzal," vybavuje si Marhoul.
"Sebevrahem" se nakonec stal Michal Prokop, někdejší poslanec a také náměstek ministra kultury. Město si slibovalo, že pohne neúnosně zpožděnou akcí, jejímž jediným výstupem zatím bylo několik stovek neutříděných návrhů kulturních projektů pro program Prahy 2000. "V Prokopovi jsem viděl člověka z branže, který dodá drive, nápady a nadhled," vzpomíná Kasl, jak to tehdy - ne ještě coby primátor - viděl.
NA OBZORU JSOU ÚČTY
Prokop však záhy zjistil, že nebude mít k dispozici tolik peněz, kolik se zprvu zdálo. Stát svůj slibovaný finanční podíl brutálně zredukoval na necelou desetinu (17 milionů místo původních 180). Sponzoři se nehrnou. A nové osazenstvo magistrátu v čele s primátorem Kaslem, které zasedlo na radnici vloni v prosinci, nepřistupovalo k Praze 2000 s blahovůlí předchozí sestavy. Není divu: předchůdci věděli, že v roce 2000 již ve svých funkcích sedět nebudou, kdežto nynější radnici Pražané složí za průběh oslav konce milénia politický účet v příštích volbách.
Ten účet totiž bude posuzovat, do čeho magistrát vlastně vložil stamiliony - jen letos činí vklad města do Prahy 2000 čtvrt miliardy korun. "Nás, ne Prahy 2000 se pak budou lidé ptát, nač jsme ten balík dali," vysvětluje primátor Kasl příčiny nervozity, které dal poprvé veřejně průchod zhruba před měsícem tím, že si v médiích na Prokopův tým postěžoval. A nejen on, ale i radní Igor Němec.
Námitky lze shrnout: slabá propagace, stále nekonkrétní představa o programu Prahy 2000, vysoké náklady na provoz obecně prospěšné společnosti.
Michal Prokop se brání: mediální kampaň byla již zahájena, kolekce podniků, jež budou tvořit programové jádro Prahy 2000, je na stole a jiná města, jež jsou součástí mezinárodního projektu, například Helsinky či Brusel, zabezpečují organizační týmy mnohem velkoryseji. "Vypadá to, jako by po nás mělo zbýt logo na plakátu, a jinak by vše měl řídit magistrát," stěžuje si Prokop na přístup ke kompetencím a důvěře. "Znamená to snad, že kvůli jejich logu se nemáme ptát, do čeho dáváme 'naše' peníze?" kontruje primátor, který ví dnes zcela určitě, že Prahu 2000 by jako obecně prospěšnou společnost nezaložil.
ZATÍM BEZ PODPISU
Předevčírem měla být podepsána trojstranná smlouva určující pravidla spolupráce mezi městem, výše zmíněnou obecně prospěšnou společností a ministerstvem kultury. Z navrženého textu smlouvy mj. vyplývalo, že o programu Prahy 2000 bude rozhodovat dramaturgická rada společnosti. Radnice namítla, že v jedenáctičlenné dramaturgické radě, jíž předsedá Ladislav Kantor, má jediného a ještě nepřímého zástupce - Vladimíra Drábka, bývalého pražského radního zodpovědného za oblast kultury. Proto se radnice rozhodla poměr sil zvrátit a na poslední chvíli v textu chystané smlouvy převedla právo rozhodovat o programu Prahy 2000 převedla na správní radu společnosti. V ní už má zastoupení v osobě primátora Jana Kasla, současného radního pro kulturu Igora Němce a dalších dvou členů zastupitelstva.
"Kdybych neměl zodpovědnost za tým lidí i za samu akci, už bych rezignoval," reaguje na kompetenční spory Michal Prokop, ředitel obecně prospěšné společnosti Praha 2000.
Z plánovaného podpisu zatím sešlo bez udání nového termínu.
Prokop vidí onen kompetenční přesun jako zásadní věc, primátor Jan Kasl nikoli: "Je to v podstatě formální změna, správní rada bude celou záležitost jen posvěcovat." Nicméně primátor se netají, že magistrát by měl mít nad přípravou Prahy 2000 lepší kontrolu.
Podle posledních zpráv se zdá, že ji bude mít - společnost i ministerstvo jsou údajně srozuměni i takto upravenou smlouvu podepsat.
DROBNÁ EXKURZE DO MINULOSTI
Závěrečné znění smlouvy není prvním konfliktem mezi magistrátem a týmem Michala Prokopa, který pro tyto vztahy volí slovo "dusno". K pochopení stavu věcí se vraťme nazpět.
Pražský magistrát věděl od podzimu 1995, že mu rada ministrů Unie přidělila titul evropské kulturní metropole, o nějž na začátku toho roku oficiálně požádali Václav Havel a tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid. Trvalo rok, než magistrát rozhodl, že založí obecně prospěšnou společnost pro zajištění Prahy 2000. A trvalo další rok, to se psalo již září 1997, než společnost fakticky vznikla. A teprve na začátku loňského roku začala pracovat.
Důležité rovněž je, že magistrát dal nově utvořené instituci právní statut obecně prospěšné společnosti, která má - ve srovnání s příspěvkovou organizací - větší pravomoce a nezávislost na svém zakladateli. "Magistrát už nechtěl žádné další příspěvkovky," vysvětluje volbu Radomír Šofr, první ředitel Prahy 2000. Už on se potýkal s kompetenčními problémy.
Když byl Šofr v červenci 1998 z funkce odvolán, hledal se energický a veřejně dostatečně atraktivní nástupce, který by na Prahu 2000 - skrze svou osobnost - nabalil dostatečnou pozornost, případně i sponzorské peníze. Jedním z oslovených byl producent Václav Marhoul. Nabídku dostal asi týden předtím, než mělo být o řediteli rozhodnuto. "Byl bych sebevrah, kdybych to takto bez přípravy vzal," vybavuje si Marhoul.
"Sebevrahem" se nakonec stal Michal Prokop, někdejší poslanec a také náměstek ministra kultury. Město si slibovalo, že pohne neúnosně zpožděnou akcí, jejímž jediným výstupem zatím bylo několik stovek neutříděných návrhů kulturních projektů pro program Prahy 2000. "V Prokopovi jsem viděl člověka z branže, který dodá drive, nápady a nadhled," vzpomíná Kasl, jak to tehdy - ne ještě coby primátor - viděl.
NA OBZORU JSOU ÚČTY
Prokop však záhy zjistil, že nebude mít k dispozici tolik peněz, kolik se zprvu zdálo. Stát svůj slibovaný finanční podíl brutálně zredukoval na necelou desetinu (17 milionů místo původních 180). Sponzoři se nehrnou. A nové osazenstvo magistrátu v čele s primátorem Kaslem, které zasedlo na radnici vloni v prosinci, nepřistupovalo k Praze 2000 s blahovůlí předchozí sestavy. Není divu: předchůdci věděli, že v roce 2000 již ve svých funkcích sedět nebudou, kdežto nynější radnici Pražané složí za průběh oslav konce milénia politický účet v příštích volbách.
Ten účet totiž bude posuzovat, do čeho magistrát vlastně vložil stamiliony - jen letos činí vklad města do Prahy 2000 čtvrt miliardy korun. "Nás, ne Prahy 2000 se pak budou lidé ptát, nač jsme ten balík dali," vysvětluje primátor Kasl příčiny nervozity, které dal poprvé veřejně průchod zhruba před měsícem tím, že si v médiích na Prokopův tým postěžoval. A nejen on, ale i radní Igor Němec.
Námitky lze shrnout: slabá propagace, stále nekonkrétní představa o programu Prahy 2000, vysoké náklady na provoz obecně prospěšné společnosti.
Michal Prokop se brání: mediální kampaň byla již zahájena, kolekce podniků, jež budou tvořit programové jádro Prahy 2000, je na stole a jiná města, jež jsou součástí mezinárodního projektu, například Helsinky či Brusel, zabezpečují organizační týmy mnohem velkoryseji. "Vypadá to, jako by po nás mělo zbýt logo na plakátu, a jinak by vše měl řídit magistrát," stěžuje si Prokop na přístup ke kompetencím a důvěře. "Znamená to snad, že kvůli jejich logu se nemáme ptát, do čeho dáváme 'naše' peníze?" kontruje primátor, který ví dnes zcela určitě, že Prahu 2000 by jako obecně prospěšnou společnost nezaložil.
