Střihavka se vrací jako Ježíš. Muzikál pobuřoval v Jižní Africe i Rusku

Pro církev a věřící nadmíru kontroverzní dílo, pro fanoušky opěvovaný zážitek. Od prvního světového uvedení muzikálu Jesus Christ Superstar uplynulo 12. října už 48 let. Jeho česká obdoba, která se stala hitem především devadesátých let, bude 25 let po své premiéře exkluzivně k vidění v koncertním provedení v Brně 30. listopadu. V nejslavnější sestavě a hned dvakrát.

Fanoušci na jihu Moravu si budou moci kultovní muzikál, který do češtiny přebásnil Michal Prostějovský, vychutnat v dnes už klasickém obsazení.

Hvězdami představení budou Kamil Střihavka, neodmyslitelně spjatý s rolí Ježíše, Dan Bárta, který proslul jako Jidáš, ale za Střihavku občas alternoval i jako Kristus, a Bára Basiková. Tu však coby Máří Magdalenu uvidí diváci pouze ve večerním vystoupení, v tom odpoledním ji nahradí Jitka Čvančarová.

Střihavka se brněnskému publiku speciálně pro tuto příležitost představí navzdory tomu, že se svou nejslavnější muzikálovou rolí rozloučil už téměř před rokem.

„Důvodem mého odchodu není ani zdravotní indispozice, ani syndrom vyhoření, ale snaha o ‚odejití‘ ve správný čas. Energii, kterou v sobě stále mám v hojné míře, se budu snažit uplatnit v hudebních projektech, kterých jsem stále součástí,“ napsal začátkem února 2019 na svém Facebooku.

Dodal, že „osudová“ role Ježíše byla součástí jeho života 25 let a že nikdy nelitoval druhého vstoupení do stejné řeky. Kromě původní inscenace v divadle Spirála na pražském Výstavišti v letech 1994-98 se totiž jako Kristus vrátil i v obnovené verzi v Hudebním divadle Karlín. Tam se muzikál hraje od roku 2010 až dodnes.

Jizva na tváři

Střihavkův odchod tehdy komentovala i jeho kolegyně Bára Basiková. „Kamil byl v téhle roli fantastický, jedinečný, přesvědčivý a noblesní, pěvecky geniální. Taky se z něj všichni pos*ali, a to i v Londýně! Jsem hrdá na naše společně odehrané a prožité chvíle, a že jich bylo,“ uvedla na svém webu.

V divadle Spirála, kde se muzikál hrál v devadesátých letech, zažil Střihavka i peprné momenty.

„Jednou, někdy kolem sté reprízy, jsem byl v půli představení odnesen z pódia v bezvědomí poté, co jsem spadl ze šestimetrové výšky. Při árii V zahradě getsemanské jsem šel po schodech a myslel si, že to už mám takříkajíc našlapané. Přestal jsem se dívat pod nohy a sletěl jsem. Naštěstí pode mnou nikdo neseděl,“ připomněl.

Jizvu na levé tváři má po nárazu do železného zábradlí dodnes. „Probral jsem se už na stole v produkci a ze všeho nejdřív jsem vnímal, že celý můj hábit je od krve. Kolegové mi pak vyprávěli, že v sále bylo hrobové ticho a nikdo nevěděl, co se děje.“

Pobouření věřící

Rockovou operu Jesus Christ Superstar napsali britští autoři Tim Rice a Andrew Lloyd Webber v roce 1969. Báli se však reakcí církve, protože představení vypráví poslední dny života Ježíše Krista od jeho příchodu do Jeruzaléma až do ukřižování z pohledu Jidáše Iškariotského, který biblického hrdinu zradil. Skladby proto nejprve vydali na gramofonové desce a až poté došlo k divadelnímu ztvárnění.

Premiéra ve světě a v Česku

Poprvé byl Jesus Christ Superstar k vidění 12. října 1971 na Broadwayi s Jeffem Fenholtem jako Ježíšem. Šlo o první britský muzikál, který se zde dočkal své světové premiéry.

Větší úspěch měl však v Londýně v hlavní roli s Paulem Nicholasem, kde byl uváděn osm let. Na jeho motivy vznikl v roce 1973 stejnojmenný film v režii Normana Jewisona. Další filmové zpracování následovalo v roce 2000.

Česká premiéra se uskutečnila 22. července 1994. Už 1. listopadu se v pražské Spirále hrálo sté představení. Celkem se do derniéry, která připadla na 28. června 1998, počet repríz vyšplhal na 1 288. Návštěvnost se zastavila na čísle přesahujícím 850 tisíc diváků.

Hudební divadlo Karlín zařadilo muzikál do programu v roce 2010, v roli Ježíše dnes mohou návštěvníci nejčastěji vidět Václava Noida Bártu.

Věřící provokoval muzikál mnoha způsoby. Tvůrcům například vytýkali, že postavu Jidáše, který napomohl Ježíšově zatčení, vykreslují až příliš sympaticky. Autor libreta Tim Rice se dokonce nechal slyšet, že nevidí Ježíše Krista jako Boha, ale jako muže, který byl ve správný čas na správném místě.

Podle Židů zase interpretace autorů podporovala antisemitismus. Právě židovské postavy podle nich působily jako největší padouši. V Jižní Africe bylo dokonce představení pro „bezbožnost“ zcela zakázáno a v roce 1972 ho odmítli také Maďaři kvůli „distribuci náboženské propagandy“.

Předmětem svárů je Jesus Chris Superstar ovšem i v novém miléniu. Například v roce 2012 si jeho stažení z programu ruského divadla ve městě Rostov na Donu vymohli zástupci pravoslavné církve. Stalo se tak po sérii protestů, které odsuzovaly způsob, jakým je Kristus v inscenaci vykreslován.

Také v Česku se při svém prvním uvedení před pětadvaceti lety dílo dočkalo rozporuplného přijetí ze strany věřících.

„Když se v roce 1994 konala premiéra, tu a tam se ozvaly nějaké církevní skupiny. Bylo to ale o dost mírnější, než co zažili autoři Andrew Lloyd Webber a Tim Rice v jednasedmdesátém roce, když muzikál uváděli na Broadwayi. V ateistické České republice každý normálně uvažující člověk chápal, že se jedná o divadlo čili uměleckou licenci,“ líčil Střihavka.