RECENZE: Putyka učinila z hyperaktivity lákadlo. ADHD má mezinárodní potenciál

Zajímavé téma, brilantní zpracování, dobrý tým akrobatů. Novinka ADHD patří k tomu nejlepšímu, co Cirk La Putyka kdy vytvořil.

Akrobaté se jako myšlenky rozbíhají po scéně, vzájemně se překřikují, překážejí si, narážejí do sebe, jeden druhého ruší. Tak principál Cirku La Putyka Rosťa Novák zpracoval pohled do hlavy dítěte stiženého diagnózou ADHD. Příliš mnoho vjemů, neschopnost rozlišit jejich důležitost, neschopnost se soustředit.

Pod populární nálepku ADHD se toho dá schovat mnoho, taková diagnóza může být pro někoho prokletí, pro jiného pouhá výmluva. Rosťa Novák si však dal cíl tento vnitřní stav, se kterým celý život ve své hlavě svádí boj, ukázat jako něco, co může být životní výhodou. Sám mluví o tom, že se díky potřebě ventilovat svou hyperaktivitu vrhl na sport a umění a bez ADHD by nejspíš nevznikl ani soubor Cirk La Putyka ani kulturní prostor Jatka78.

Ale zpátky k představení. Právě Jatka78 hostí novinku, kterou Cirk La Putyka opět o trochu posunul hranice nového cirkusu. Novák dlouhou dobu bojuje za to, aby novocirkusová představení nebyla vnímána jen jako myšlenek pusté reje akrobatů a přehlídka techniky.

V ADHD se mu to, stejně jako předtím v Black Black Woods, podařilo. Obě jinak velice rozdílná představení mají jedno společné – vycházejí z hloubi duše, jsou upřímná a tudíž plně autentická. Na ADHD je také vidět, že to pro Nováka musel být srdeční projekt, do kterého dal jako režisér skutečně vše. A obklopil se navíc skvělým týmem.

Mezinárodní soubor osmi akrobatů je nezvykle soudržný, čiší z něj, že si rozumějí nejen profesně, ale i lidsky. Jednotlivé sólové výstupy – žonglování s míčky, akrobacie s obručí, na tyči a vlastně i na vlasech – nejsou v principu zvlášť zajímavé, ale celková atmosféra a zapálení zúčastněných z nich dělají dosud neviděnou podívanou.

Vyvážené

Velice silnou složkou ADHD představuje hudba Jana Balcara. V úvodu najede v drtivém rytmu a pomáhá divákům dostat se do hlavy dítěte, kde se myšlenky prohánějí jak v lunaparku. Hraje se o nesoustředěnosti, dyslexii, ale i snaze úplně vybít všechnu nespoutanou energii. Zmíněná dyslexie, kde jeden z akrobatů nejdříve bojuje s písmenky, aby teprve díky žonglování vytvářel jednoduchá slova, patří k tomu nejlepšímu, co během hyperaktivního večera divák zažije.

Podobně zaujme i moment, kdy krásný zpěv jedné z akrobatek přetne důrazné „Fuck you!“ akrobata jiného. Přechody mezi divokými a vyklidněnými částmi představení se režisérovi zkrátka povedly vyvážit stejně brilantně, jako to v smířlivém závěru učiní sami akrobaté na otočné scéně.

ADHD

80 %

Cirk La Putyka

premiéra 21. října 2018

režie: Rostislav Novák ml.

hrají: Risto Sakari Männistö, Carlos Landaeta Meneses, Emile Pineault, Mireia Piňol Martínez, Vincent Bruyninckx, Jonas Garrido Verwerft, Mauricio Rafael Cugat, Sandra Pericou-Habaillou

Nijak zvlášť naopak nezaujala avizovaná spolupráce s mladou návrhářkou Petrou Ptáčkovou, kostýmy působí zaměnitelně. Zapojení autentických citací hyperaktivních dětí, jejich rodičů i slova samotného Nováka do představení opět nepředstavuje nikterak originální nápad, ovšem i ten těží z citlivého zakomponování. Promluvy dění na pódiu nijak nebrzdí a sedí na svém místě.

ADHD patří k tomu nejlepšímu, co dosud Cirk La Putyka vytvořil: nabízí zajímavé téma s přesahem a přitom se nezdráhá využít nejklasičtější akrobacie. Dohromady se Novákovi a jeho týmu povedlo atraktivní představení, které má pro zajímavé téma a poctivé zpracování potenciál prorazit i mezinárodně.