Který koncert velkého symfonického cyklu patřil letos k nejnáročnějším?
Únorový, když filharmonie uvedla Mahlerovu symfonii. Byla určitě největším a nejnáročnějším projektem letošního cyklu velkých symfonických koncertů, a to i po stránce technické. Byla to zkrátka největší hudební událost.
Nyní však chystáte také velký projekt...
Na festivalu Janáčkův máj a také na Pražském jaru zahrajeme Hindemithovy Metamorfózy, poté dílo Riverrun japonského skladatele Takemitsu. Riverrun je velmi pomalá, ne příliš hlasitá, tichá skladba a kontrapunkt k této hudbě tvoří Varrésova Amerique s velkým obsazením v orchestru. Potřebujeme třináct bicích nástrojů, spolupracujeme i s brněnským souborem bicích nástrojů Dama Dama.
Co bylo novinkou letošní sezony?
Program symfonických koncertů uváděl skladby, které spolu navzájem souvisely. Každý koncert velkého symfonického cyklu, abych tak řekl, měl svou tvář. Když jsme například hráli Mahlerovu symfonii, program jsme doplnili Schönbergem, jeho žákem.
A poslední koncert velkého cyklu určili zase ruští autoři. V minulé sezoně jsme hráli řadu zajímavých a výjimečných titulů, ale programy nebyly takto vhodně kombinovány a doplňovány, protože se hodně měnili hostující dirigenti a sólisté.
I v příští sezoně se bude program koncertů vzájemně doplňovat - orchestr uvede třeba Bergův houslový koncert společně s pátou symfonií Ludwiga van Beethovena.
Vidíte určité směřování ve vývoji ostravského orchestru? Působíte ve filharmonii už přes čtyři roky a spolupracujete s řadou zahraničních orchestrů od Ameriky až po Japonsko.
Orchestr má samozřejmě své směřování, ale vše závisí na dostačující finanční podpoře. Vyšší standard orchestru bude samozřejmě pouze tehdy, pokud dostane víc peněz pro svoji činnost. Jestliže orchestr získá větší finanční podporu, může zlepšit například akustiku v koncertním sále, kterou zhoršuje současný strop.
A samozřejmě pokud nabídnete hráčům lepší finanční zázemí, můžete přilákat do Ostravy ne-li nejlepší, aspoň výborné mladé hudebníky. Ale v této chvíli to nejde. Pokud budou peníze, orchestr může dostatečně pracovat na svém stylu, technice, zvuku a dalších věcech.
Bez větší podpory ze strany sponzorů, městských, krajských nebo zemských vlád to určitě nepůjde. Třeba Birminghamský orchestr před dvaceti lety nepatřil do třídy světových orchestrů, ale díky podpoře ze strany vlády a soukromého sponzoringu se mu to podařilo.
Můžete srovnat úroveň ostravského orchestru s jinými světovými tělesy, se kterými jste v této sezóně pracoval?
Například japonské orchestry mají výbornou techniku smyčcových nástrojů, ale už ne typický zvuk, jaký mají smyčce v Ostravě. Problémy tady vznikají v technice, toto vidím jako můj cíl v příštím roce, na tomto problému chci pracovat. Ale jak už jsem řekl, všechno závisí na penězích. A zodpovědět tuto otázku stručně nelze.
Chystá ostravský orchestr letos ještě jiný výjimečný projekt?
V létě bude poprvé festival nové hudby v Ostravě. Zúčastní se ho hostující dirigenti, ale především skladatelé z celého světa. Přijedou studenti, kteří budou mít možnost nastudovávat s orchestrem nová díla.
Toto by mohla být pro orchestr velká šance, protože ve světě uvádějí novou hudbu většinou komorní tělesa, nikoli velké symfonické orchestry.
Únorový, když filharmonie uvedla Mahlerovu symfonii. Byla určitě největším a nejnáročnějším projektem letošního cyklu velkých symfonických koncertů, a to i po stránce technické. Byla to zkrátka největší hudební událost.
Nyní však chystáte také velký projekt...
Na festivalu Janáčkův máj a také na Pražském jaru zahrajeme Hindemithovy Metamorfózy, poté dílo Riverrun japonského skladatele Takemitsu. Riverrun je velmi pomalá, ne příliš hlasitá, tichá skladba a kontrapunkt k této hudbě tvoří Varrésova Amerique s velkým obsazením v orchestru. Potřebujeme třináct bicích nástrojů, spolupracujeme i s brněnským souborem bicích nástrojů Dama Dama.
Co bylo novinkou letošní sezony?
Program symfonických koncertů uváděl skladby, které spolu navzájem souvisely. Každý koncert velkého symfonického cyklu, abych tak řekl, měl svou tvář. Když jsme například hráli Mahlerovu symfonii, program jsme doplnili Schönbergem, jeho žákem.
A poslední koncert velkého cyklu určili zase ruští autoři. V minulé sezoně jsme hráli řadu zajímavých a výjimečných titulů, ale programy nebyly takto vhodně kombinovány a doplňovány, protože se hodně měnili hostující dirigenti a sólisté.
I v příští sezoně se bude program koncertů vzájemně doplňovat - orchestr uvede třeba Bergův houslový koncert společně s pátou symfonií Ludwiga van Beethovena.
Vidíte určité směřování ve vývoji ostravského orchestru? Působíte ve filharmonii už přes čtyři roky a spolupracujete s řadou zahraničních orchestrů od Ameriky až po Japonsko.
Orchestr má samozřejmě své směřování, ale vše závisí na dostačující finanční podpoře. Vyšší standard orchestru bude samozřejmě pouze tehdy, pokud dostane víc peněz pro svoji činnost. Jestliže orchestr získá větší finanční podporu, může zlepšit například akustiku v koncertním sále, kterou zhoršuje současný strop.
A samozřejmě pokud nabídnete hráčům lepší finanční zázemí, můžete přilákat do Ostravy ne-li nejlepší, aspoň výborné mladé hudebníky. Ale v této chvíli to nejde. Pokud budou peníze, orchestr může dostatečně pracovat na svém stylu, technice, zvuku a dalších věcech.
Bez větší podpory ze strany sponzorů, městských, krajských nebo zemských vlád to určitě nepůjde. Třeba Birminghamský orchestr před dvaceti lety nepatřil do třídy světových orchestrů, ale díky podpoře ze strany vlády a soukromého sponzoringu se mu to podařilo.
Můžete srovnat úroveň ostravského orchestru s jinými světovými tělesy, se kterými jste v této sezóně pracoval?
Například japonské orchestry mají výbornou techniku smyčcových nástrojů, ale už ne typický zvuk, jaký mají smyčce v Ostravě. Problémy tady vznikají v technice, toto vidím jako můj cíl v příštím roce, na tomto problému chci pracovat. Ale jak už jsem řekl, všechno závisí na penězích. A zodpovědět tuto otázku stručně nelze.
Chystá ostravský orchestr letos ještě jiný výjimečný projekt?
V létě bude poprvé festival nové hudby v Ostravě. Zúčastní se ho hostující dirigenti, ale především skladatelé z celého světa. Přijedou studenti, kteří budou mít možnost nastudovávat s orchestrem nová díla.
Toto by mohla být pro orchestr velká šance, protože ve světě uvádějí novou hudbu většinou komorní tělesa, nikoli velké symfonické orchestry.
