„Na výstavě představíme více než 150 děl Zdeňka Machytky,“ prozradil kurátor výstavy Vladimír Kalný. Kvůli aktuální situaci je výstava pouze virtuální. „Představíme ji na webu knihovny, na YouTube kanálu i na facebookovém profilu knihovny,“ naznačil Kalný.
Vedle ilustrací, grafik či pointilistických obrázků budou v online prostředí i rozhovory s pamětníky či členy Okrašlovacího spolku Loket.
Zdeněk Machytka má na svém kontě nesčetné množství kreseb a grafik. Vedle nejrůznějších pozvánek, diplomů a podobně ovšem kreslil i daleko osobnější obrázky. Třeba přání ke svatbě či tablo deváťáků, které učil na sokolovské základní škole. Svými veselými kresbami ovšem doprovázel i publikace, kde by jen málokdo podobnou práci čekal.
„Například v pětidílné publikaci Pionýrské tábory ROH. Je to metodika rekreace mládeže,“ zavzpomínal Karel Horčička, tajemník Okrašlovacího spolku Loket.
Svými ilustracemi doplnil i soubor regionálních pověstí učitele Václava Němce Pověsti, brána do historie Sokolovska či knihu loketských pověstí Bylo - nebylo.
„To je první kniha, kterou jsem v Lokti dostala,“ pochlubila se členka Okrašlovacího spolku Loket Jana Motlíková, která je iniciátorkou vzniku kalendáře vyzdobeného Machytkovými kresbami. „První objednávka kalendáře přitom nepřišla z regionu, ale až ze Soběslavi, kde nyní žije loketská rodačka. Další míří i do jiných koutů republiky,“ naznačila Motlíková.
Machytkovými kresbami se prolíná i autorův patriotismus. Nejenže je na nich častokrát vidět loketský hrad, vděčné motivy nacházel i v restauraci Bílý kůň, kde byl téměř každodenním hostem. Řada tehdejších štamgastů se proto objevuje i na jeho kresbách. Ty, které jsou k vidění na výstavě v loketské knihovně, i ty, které se objevily v kalendáři, zapůjčili soukromí vlastníci. Největší část je od majitelky pozůstalosti Blanky Janderové.
Výstava je naplánovaná do 7. března. „Pokud to situace dovolí, rádi bychom pro veřejnost připravili alespoň její dernisáž,“ dodal kurátor výstavy Vladimír Kalný.
