Vznikl loni a od té doby se snaží vysokou pec zachránit. Až bude dokončená, chce ji předat tamnímu obecnímu úřadu. První etapu obnovy má úspěšně za sebou.
„Současný stav je takový, že co se týče samotné vysoké pece, ta je stoprocentně zajištěná proti dalšímu chátrání, aby nevypadávalo kamenivo, zdivo a tak dále. Dále jsme zajistili dostavbu hlavy pece a zakonzervovali jsme vše tak, aby přes zimu nedošlo k další devastaci,“ popsal předseda spolku Jiří Hrůza.
Členové spolku chtějí s obnovou pokračovat na jaře, kdy se pustí do přípravny. Postupovat budou stejným způsobem jako doposud. Zdivo vyklínují, zajistí, doplní a vyspárují. Následovat bude nástavba z cihel.
„Mně by se líbilo, kdybychom vše dostali alespoň trochu do původní podoby,“ naznačil Jiří Hrůza. Přípravna a vysoká pec by tak dostala střechu, veškeré zdivo by prošlo repasováním a jihozápadní část hutě by byla prosklená, aby do ní mohli nahlížet lidé.
„Viděli by, jak to tady kdysi vypadalo a jak byli naši předci šikovní v odlévání železa i ve zpracování samotné stavby,“ uvedl Jiří Hrůza. Záchrana mimořádné památky zatím stála zhruba milion korun. Pokud by měla být dotažená do úplného konce, vyšla by podle něj přibližně na 17 milionů.
Spolek bude huť obnovovat na etapy. Záležet bude vždy na tom, kolik se mu podaří získat peněz. Jiří Hrůza odhaduje, že hotovo by mohlo být možná za čtyři roky.
Huť v Šindelové je dokumentem staršího vývojového období výroby železa v dřevouhelných vysokých pecích. Celkem byly v Šindelové tři, ta současná vnikla až poté, co předchozí dvě zastavily k roku 1818 provoz. Jiří Hrůza, který je velkým patriotem, si pamatuje huť ještě zastřešenou.
„Vlevo od ní se nacházely sklady železa, které se později staly garážemi statků. Byly opravdu obrovské,“ vzpomínal.
Dřevouhelná pec je od roku 1958 nemovitou kulturní památkou, jenomže se o ni nikdo nestaral. Během let zchátrala a lidé ji používali jako zásobárnu vhodného stavebního materiálu.
