„Na jaře byla doba, jaká byla. Nešlo uspořádat křest, autorské čtení… Člověk měl tehdy jiné starosti. A teď se situace bohužel opakuje,“ říká autor básnické sbírky.
Milan Hloušek42 let
|
Jak byste svou sbírku charakterizoval?
Říkám, že jsou to básně bez roušky. Jsou nedotčené současnou těžkou dobou. Sbírku jsem chtěl vydat už na jaře, pak do toho vlétl covid, tak jsem si říkal, že počkám na podzim, až to odezní. A je to tu zase. Řekl jsem si ale, že už vydání dál odkládat nebudu. Jediné, co jsem odložil, byl křest. Neumím si představit, že bych někde v roušce četl lidem, kteří budou v roušce. Když křest, tak s muzikou, pivem a pokecáním. I se s návštěvníky poprskat (smích). Kdyby kultura měla čekat, až se přežene covid, tak není nic.
Máte na svém kontě už dvě prózy. Co bylo impulzem vytvořit básnickou sbírku?
Už v románech jsem básnil. Hrdina občas něco sesmolil. To byl první impulz. V básnické sbírce se proto objevují i nějaké kousky z mých próz. Další múzou byla vlastně moje dcera. Když jsem ji vozil v kočárku, čistil jsem si hlavu a napadaly mě nějaké věci. Ostatně pro dceru Vanesku je ve sbírce také jedna básnička. Doba mě ale také přinutila zamyslet se nad současnou společností. Nejsem z vývoje nadšený. Závist a nenávist mezi lidmi je. Této problematiky se dotýkám například v básni Drát.
Čím byste přesvědčil člověka, který je třeba poezií netknutý, aby si vaši básnickou prvotinu přečetl?
Sbírka funguje jako taková brzda v rozjetém a hektickém světě. Není to o tom rychle si sjet něco večer na mobilu. Moje básničky čtenáře zabrzdí. Tedy aspoň v to doufám. Čtenář se nad nimi musí zamýšlet slovo od slova. Nemělo by to být tak, že si je přečte a je mu to fuk. Mé básně jsou k zamyšlení i k pobavení.
Rozumím tomu tak, že ve sbírce jsou i úsměvnější kousky?
Jsou. I když má knížečka obálku, jakou má. Je na ní panenka, která se objevila u skladu potravinové banky. Oblíbili jsme si ji a stala se takovým naším maskotem. Někoho možná může obálka odradit, ale básně jsou o životě. Je tam bezdomovecká poezie o lidech, kteří žijí na okraji společnosti, ale básně jsou o lásce, životě i o smrti. Některé básně jsou věnované lidem, které mám rád. Mé ženě, dceři či rodině. Dvě básně jsou věnované městu Kraslice, kde jsem se narodil. Město letos slaví 650 let od povýšení na město. Jedna báseň je přebásněná legenda z Kraslicka, druhá je pak věnovaná lidem, kteří zachraňují hrázděnku v Kraslicích. Jmenuje se V protézách.
Zvláštní název!
Básně většinou nevysvětluji, ale v tomto případě to poruším. V Protézách proto, že ten dům opravovali formou protéz. Staré trámy jsou nastavené novými. Takže protézy.
Když tak listuji sbírkou, objevil jsem báseň Havran. Čerpal jste snad z díla Edgara Allana Poa?
Tohle je parodie na Havrana od tohoto autora. Je taková hravá.
A co básně v angličtině, francouzštině či němčině, které ve sbírce také jsou?
Není to tak, že bych uměl básnit v cizích jazycích. Jednu báseň jsem si nechal přeložit do francouzštiny. Věnoval jsem ji své ženě. Docela mě to ale chytlo. Teď se s rodilou Kanaďankou učím psát básně v angličtině. Neumí česky, jen anglicky. Má také ráda poezii. Ona mi navrhla, abych zkusil psát v angličtině. Je to obrovský rozdíl. Napsat báseň v češtině a pak ji přeložit do angličtiny, to není ono. Význam je jiný, s rýmy je to těžší. Když jsem se například snažil vysvětlit význam spojení „zaklepat bačkorama“, lektorka nechápala. Takže se teď učím básnit v angličtině.
Znamená to, že příští sbírka poezie bude v angličtině?
Je to možné. Ale rozhodně to nebude hned. Dávám si pauzu, na básnění není úplně čas. Navíc musím mít tu správnou múzu. Teď mám třeba období, kdy mě vůbec nic nenapadá. Ale pak to zase přijde. A třeba z toho nebude sbírka básní. Třeba to bude další román, nebo něco úplně jiného. Ale je potřeba na to mít čas. Neživím se tím, je to jen koníček. Když to vezmu kolem a kolem, je to možná i droga. Dlouhá léta jsem pracoval jako novinář. Jak vás psaní jednou chytí, tak jedete.
Kde je vaše básnická prvotina k sehnání?
V běžné distribuční síti. Prodává se i v Kraslicích a Sokolově. Pokud tedy někdo chce, tak si mé básně najde.
