„V souvislosti s opravami obec nechala udělat stavebně historický průzkum. Z něj vyplývá, že stavba, postavená patrně v roce 1495, možná vyrostla na základech mnohem starší stavby. To se ale nepodařilo doložit,“ uvádí starosta Třebeně Karel Mikoláš.
Obec se nyní chystá svoji památku postupně opravit. „V plánu je například rekonstrukce střechy věže, omítek a veškerých interiérů. Je to projekt na řadu let, náš rozpočet je omezený,“ vysvětluje starosta obce s necelými čtyřmi stovkami obyvatel.
Třebeňští proto v případě oprav památky spoléhají na dotace. Příspěvek by chtěli získat například z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, od Karlovarského kraje a o dotaci na opravy chtějí požádat také památkáře.
„Na jaře budeme vědět, zda jsme s žádostí uspěli. Ale i v případě, že pomoc nepřijde, chceme už letos začít pracovat na odvodňování kostela, který je velmi vlhký. Nějaké peníze jsme k tomu účelu v letošním rozpočtu vyčlenili,“ doplňuje starosta. Obec kostel využívá jako příležitostnou koncertní síň.
Neví se přesně, kdy byl kostel postaven
Kdy přesně byl původní gotický kostel v Třebeni postaven, se neví. Nejstarší neověřené zprávy se vztahují až ke konci 15. století. V té době byl majitelem vsi Heinz Juncker, jemuž bývá stavba kostela přisuzována. Literatura i chebské kroniky z pozdější doby se vesměs shodují na roce 1495. Ve věži se ale dochovaly původní části, pocházející minimálně ze 14. století, jádro kostela je možná ještě románské.
Nicméně na kostelní věži je umístěn erb Junckerů s letopočty 1444 a 1495. Právě Heinz Juncker byl také pohřben na čestném místě před hlavním oltářem. Při přestavbě a rozšiřování kostela v letech 1782-1783, kdy byla v tomto prostoru zřízena předsíň, se při zemních pracích nalezly pod velkým náhrobníkem uložené Junckerovy tělesné ostatky v rytířské zbroji. Části brnění se dostaly do sbírky zbraní a starožitností Johanna Hussa a poté byly předány do majetku knížete Metternicha a uschovány na Kynžvartu.
Našly se vzácné vikýře
Mnozí badatelé předpokládají, že kostel byl využíván jako obranný a sloužil rovněž k úkrytu obyvatel vesnice. Svědčí o tom například trámky v oknech prvního a druhého patra věže, které prý sloužily jako opěrky pro ruční palné zbraně. K větší přestavbě v barokním stylu došlo v letech 1758–1782, kdy loď a věž získaly dnešní podobu. V roce 1788 byla v sousedství postavena fara.
Po druhé světové válce kostel chátral. V 90. letech 20. století byly opraveny vnější fasády, interiér však trpěl vlhkostí, která poškodila vnitřní barokní mobiliář. Obec Třebeň, která se v roce 2008 stala majitelem kostela, zahájila v roce 2012 práce na obnově střechy kostela. Byly opraveny poškozené části krovů a došlo na výměnu střešní krytiny, kterou zatékalo do podkroví.
Při opravách podkroví byly nalezeny zbytky barokních sedlových vikýřů. Dochované části vikýřů byly opraveny, chybějící nahrazeny nově vyrobenými kopiemi. Upraven byl také pozemek před vstupem do kostela.
