Specifický pohled, odvážný rukopis. Taková je tvorba architektů Machoninových, kteří v Karlových Varech zanechali hotelový komplex Thermal. Jejich vnoučata Marie a Jan Kordovští bojují společně s několika přáteli o to, aby stát přistupoval k jeho plánované rekonstrukci co nejcitlivěji.
„Thermal je pro mě oproti jiným domům mých prarodičů specifický tím, že jde o kulturní stánek, veřejnou budovu pro lidi a hlavně o festivalový palác, což je pro mě úzce spojené s kulturou, kterou miluji. Byla bych ráda, kdyby ho mohli místní lidé opět využívat k plavání, tanci a návštěvě kina a kavárny,“ říká Marie Kordovská.
Už pár let působíte v iniciativě Respekt Madam – za architekturu manželů Machoninových. Zvedla zájem o brutalistická díla?
Zájem se zdvihá, ale samozřejmě to není naše zásluha. Spíš to souvisí s tím, že všechny domy poválečné architektury z 60. a 70. let, například Transgas, Hotel Praha, obchodní dům Ještěd v Liberci či právě Thermal, jsou ohrožené, zbourané, čeká je bourání, anebo se špatně zrekonstruovaly. Veřejnost má tyto stavby úzce spojené s minulým režimem, ale nyní dorůstá moje generace, která nežila za komunismu. Koukáme na ty domy jako na architekturu a nemáme vůči nim ten, samozřejmě pochopitelný, odpor. Zároveň odborníci na akademické úrovni posledních pár let mluví o tom, že téměř 30 let po revoluci pomalu začínáme mít dostatečný odstup, abychom ty domy mohli zhodnotit.
Co iniciativa přinesla vám osobně?
Jsem ráda, že jsme to s bráchou nenechali plavat, i když je to v uvozovkách jenom babiččin dům. Připadá mi důležité, zastat se prarodičů, převzít po babičce štafetu a pokračovat v jejím předchozím boji za to, aby se k těmto domům přistupovalo citlivě. Těší mě podpora, kterou od lidí dostáváme. Ještě mi nikdo do očí neřekl, že se třeba jenom přiživujeme. Většinou jsou rádi, že se někdo zajímá o Vary i mimo festival.
Vaše iniciativa se do Karlových Varů vrátila po roce, aby diskutovala s lidmi a dělala komentované prohlídky Thermalu. Jaký má za sebou hotel rok?
Thermal má za sebou hodně náročný rok. Myslím dokonce, že za tu dobu, co se mu věnujeme, je to pravděpodobně ten nejhorší. Nedostal památkovou ochranu, bazén se nechává na pospas osudu, projekty na jeho rekonstrukci nevypadají nadějně a ještě se ve Varech proti Thermalu objevila jakási v uvozovkách antikampaň jednoho místního architekta. Bude to ještě složité, ale neztrácíme naději. Letos ale hodně vnímáme, že nebude lehké pokračovat dál ve snaze o jeho citlivou rekonstrukci.
O jeho opravě se hovoří už dlouho, letos už by snad konečně měla začít.
Tohle už se říká třetí rok, ale možná opravdu začne, protože vloni přišel Thermal o možnost stát se památkově chráněným. Umožňuje to majitelům, aby si s ním dělali, co chtějí. Naším jediným želízkem v ohni jsou autorská práva, na ta se ale v Čechách moc nehledí a velmi těžko se vymáhají. Památková ochrana byla jakási pojistka citlivé rekonstrukce a tím, že padla, v cestě už nestojí nic.
Spolupracuje někdo s vaší babičkou ohledně rekonstrukce?
Babička hodně komunikuje skrze nás s bratrem a naší mámou. Jakýsi dialog tam probíhá, ale většinou přes právní zástupce a poslední rok už se jen odkládají schůzky na další termín. Nastalo takové vyčkávací období. Čekáme na první plány, které by mohla babička zhodnotit.
Marie Kordovská (*1992)
|
Má tedy chuť se na tom podílet?
Ano, před pár dny jsem s ní mluvila a ona říkala, že se musí bojovat do poslední chvíle, nesmí se to vzdát. Vzhledem k tomu, že jí bude v září devadesát, tak mám pocit, že je občas odhodlanější než já.
Součástí plánů je i proměna bazénu a přilehlé budovy v moderní lázeňsko-regenerační centrum s prvky wellness. Co tomu říkáte?
Víme o tom jen z médií a obáváme se toho. Občas slyšíme, že by chtěli bazén zkrátit. Ten dlouhatánský bazén, kde mohli lidé skákat a byla v něm termální voda, byl jedinečný. Nerozumím tomu, proč by se měl měnit na lázeňsko-regenerační centrum. Domnívám se, že bazén by měl být pro lidi a prvky wellness tam mohou být někde schované.
Obyvatelé města označili v letošní anketě magistrátu vypuštěný a chátrající bazén za jeden z největších problémů Karlových Varů. Překvapuje vás to?
Myslela jsem si, že se v anketě třeba objeví, ale nevěděla jsem, že to bude problém číslo jedna. Dokazuje to to, co říkáme celou dobu. Bazén má být pro lidi. Součástí festivalového centra se v první řadě stal proto, že město tehdy řeklo, že v něm chce bazén, neboť ve Varech scházel. Odjakživa se tedy vymýšlel pro místní, ti ho chtěli a chtějí.
Pociťujete obavy i v souvislosti s opravou samotného hotelu?
Ano. Chtěla bych ale zdůraznit, že se nesnažíme rekonstrukci zabránit. Souhlasíme, že hotel potřebuje zrekonstruovat, je v hrozném stavu, víme to a chápeme, proč to tam lidi nemají rádi. Je jim tam nepříjemně. Zároveň však víme, co má za potenciál.
Jak lze podle vás docílit kvalitní rekonstrukce?
Jedeným způsobem je geniální architekt, který ji skvěle navrhne, bude se věnovat detailům a ctít původní záměr. Když se to nestane, vznikne z toho stejný kočkopes, jako postupnými rekonstrukcemi vzniká od roku 1990. Z toho, co zatím víme, projekty nikdy neměly architekta, dělali to stavaři. Ve vší úctě k nim, nejsou to geniální architekti. Musí to být osobnost, která potlačí svoji kreativitu ve prospěch toho, co už tam je. Jedná se o rekonstrukci, nikoli novostavbu, proto se obávám, že to nedopadne dobře. Dalším velmi ošemetným tématem je, že se na tom šetří. Rozumíme, že peněz asi není dost, ale zároveň je to významná architektura. Thermal se přitom může stát významným zástupcem brutalismu, který z Čech mizí.
Takže by se mohl stát další atrakcí pro Karlovy Vary?
Samozřejmě. Aniž bych chtěla přirovnávat svoji babičku k Le Corbusierovi nebo podobně významným architektům, tak když jedete na dovolenou do Paříže a už jste viděla Eiffelovku a všechny tyto věci, tak si zajedete do vily Savoye nebo jeho ateliéru, protože jsou to skvělé příklady moderní architektury. Když jedete do Londýna, tak kromě těch základních věcí můžete jít i do centra Barbican, které je zrekonstruovaným brutalistickým komplexem v centru Londýna. Lidé tam najdou divadlo, kulturní centrum, které žije a je úžasné a příjemné. Hotel Ještěd, kam lidé jezdí za retro architekturou ze 60. let, jsem zase na stránkách CNN našla mezi deseti nejkrásnějšími hotely v Evropě coby ukázku skvělé rekonstrukce. Představte si, díky kvalitní rekonstrukci bychom měli ve Varech designový skvělý hotel, kam můžete jít na kávu a předvádět ho přátelům.
