O konečném rozdělení peněz tak bude ještě rozhodovat vláda, města už přesto připravují projekty, s nimiž chtějí zabodovat. Nejpilnější je v tomto ohledu Sokolov. Město připravilo hned několik strategických záměrů. Mají přinést zásadní změnu hospodářského fungování uhelného regionu a vytvořit v něm nové pracovní příležitosti.
Jedním z nich je revitalizace bývalé třídírny dolu Jiří a území bývalého železničního depa, které je ve zchátralém stavu. Město chce prázdné budovy v areálu zdemolovat a vybudovat tam nové parkovací plochy a průmyslovou zónu, ve které jsou v plánu pozemky pro podnikání, několik průmyslových hal nebo skladovací prostory.
Dalšími návrhy jsou vybudování podzemních kontejnerů na odpad, vybudování vodovodu a kanalizace pro část města Hrušková na území bývalého lomu Michal, využívání obnovitelných zdrojů energie ve městě nebo postavení podzemního parkoviště a revitalizace náměstí Budovatelů v centru města. Mezi projekty je i záchrana hornických tradic a kulturního dědictví včetně stavebních úprav Hornického domu. Náklady na každý projekt se odhadují na více než 200 milionů.
„Všechno jsou to projekty investiční, zřejmě největší částka bude na revitalizaci bývalé třídírny dolu Jiří a železničního depa, dále bude následovat projekt revitalizace bývalého lomu Michal. Co se týče našeho Hornického domu, kde je projekt hotový a jsme stoprocentně připraveni, je rozpočet asi 400 milionů korun,“ řekla starostka Sokolova Renata Oulehlová.
S jedním projektem
Město Cheb se do sběrny strategických projektů přihlásilo s plánem na dostavbu knihovny. Ta stávající už potřebám na moderní instituci nevyhovuje. Není bezbariérová, citelně jí chybí prostor. Právě dostavba za přibližně 100 milionů korun by měla stávající historickou secesní budovu přizpůsobit podmínkám pro jedenadvacáté století.
„Město už má studii přístavby, kterou navrhl a zpracoval atelier A69 – Architekti, a rovněž drží i územní rozhodnutí na tuto stavbu. Nyní se tedy bavíme o projektové dokumentaci pro stavební povolení. V rámci zachování kontinuity jsme se rozhodli v této věci oslovit opět atelier A69. Důvodem je, že oni jsou schopni garantovat architektonickou kvalitu stavby. Pokud podmínky budou akceptovatelné, tak bychom chtěli ve spolupráci pokračovat,“ uvedl starosta Antonín Jalovec.
Nápad architektů nabízí zcela unikátní řešení. Novou budovu knihovny skrývá pod zem. Nic by tak nebránilo pohledu na historickou hradební zeď, která se táhne za knihovnou až k divadelnímu klubu. Plán předpokládá, že střecha nového domu by rozšířila stávající chodník a vytvořila široký bulvár. Pro oči návštěvníků by se stavba pod úrovní terénu stala téměř neviditelnou. Prozrazovala by ji pouze prosklená část zdi, která by byla vidět z hradebního příkopu naproti divadlu.
Jediný projekt předloží do Fondu spravedlivé transformace i Karlovy Vary. „Dlouhodobě se soustředíme na projekt ITI, tento fond přišel později a má jiná kritéria, hlavně pak transformační efekt, který se v případě Karlových Varů těžko prokazuje,“ uvedl náměstek primátorky Tomáš Trtek.
Krajské město proto bude o evropské peníze usilovat s druhou etapou Centra zdraví a bezpečí. „Na tu je hotová studie proveditelnosti. Transformační efekt vidíme ve zvyšování bezpečnosti v každodenních situacích i v možnosti celoživotního vzdělávání mimo školský systém,“ řekl náměstek s tím, že předpokládané náklady činí přibližně čtvrt miliardy korun.
