Lidé nejvíce dluží pojišťovnám, telekomunikačním firmám a finančním institucím. V celorepublikovém měřítku jsou na tom hůř už jenom sousedé z Ústecka. Podle odborníků za to může velmi slabá finanční gramotnost.
„Nejpočetnější věkovou kategorii dlužníků tvoří lidé ve věku mezi 25 a 35 lety. Starší lidé nad 55 let jsou ve svém chování zodpovědnější a dluhy jsou u nich spíše výjimkou,“ popisuje současnou situaci Jan Hlaváč ze společnosti M. B. A. Finance.
U věřitelů na Karlovarsku je dvakrát větší pravděpodobnost, že se dostanou do problémů se splácením než u lidí z Vysočiny nebo Zlínského kraje. „Každý večer diváky v televizi masírují reklamy, v nichž známé tváře tvrdí, že půjčit si je něco naprosto normálního. Je přece běžné, když něco chci, pořídit si to hned. Zaplatit přece mohu později, až budu mít. Člověk pak lehce podlehne,“ popsal zkušenosti Ondřej Špendlíček, vedoucí sociálních služeb, které v Chebu poskytuje Diecézní charita Plzeň.
Podle odborníků je největším problémem velmi slabá finanční gramotnost. „Tento stav je pravděpodobně dán vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel s nižší kvalifikací. Na druhé straně, když už se lidé na Karlovarsku do problému se splácením dostanou, jsou ochotni situaci řešit. Úspěšnost vymožení pohledávky je zde jen mírně pod průměrem,“ vysvětlil Hlaváč.
Splátkový kalendář? Nezájem
O splacení dluhu bez asistence soudů a exekutorů rozhoduje kromě výše závazku a životní situace dlužníka zejména ochota situaci řešit mimosoudní dohodou.
„Čím více informací nám sdělí, tím lepší můžeme navrhnout řešení, a to i pro velmi vysoké dlužné částky. Dlužník ale musí chtít spolupracovat a hlavně dohodu dodržovat. Pouze třetina tuzemských dlužníků dohodnutý splátkový kalendář dodržuje,“ sdělil Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M. B. A. Finance, která patří mezi největší tuzemské společnosti spravující pohledávky.
Zvláštní skupinou neplatičů jsou zákazníci, kteří využívají možnosti rotovat mezi mobilními operátory. Tím si zajistí dostupnost služeb, přestože jejich platební morálka je slabá. Jsou to většinou mladší lidé v rozmezí 18 až 25 let, kteří si s placením příliš nelámou hlavu a neřeší, co se bude dít, až po nich budou operátoři dluhy vymáhat.
Vyhýbat se dohodě a nechat vše na soudech se ale nedoporučuje. Náklady spojené s vymáháním dluhu se pak navýší až o desítky tisíc korun za honorář advokátů, soudní poplatky a náklady exekučního řízení.
„Mimosoudní řešení dluhu umožňuje vzájemnou dohodu mezi věřitelem a dlužníkem. V případě exekuce se ale již dlužníka nikdo na nic neptá, protože příležitost se dohodnout dlužník propásnul,“ uzavírá Jakub Zetek.
Exekuce – poslední stanice
Exekučnímu řízení v regionu čelí více než 40 tisíc lidí, tedy přibližně každý šestý člověk. „Průměrný dluh lidí v exekuci v Karlovarském kraji je 55 477 korun,“ uvedla Veronika Bačová, mluvčí projektu Mapa exekucí, na němž se podílela Otevřená společnost spolu s Ekumenickou akademií. „Data, která jsme zpracovávali, nám poskytla Exekutorská komora České republiky,“ doplnila mluvčí.
To, že exekuční past není doménou pouze finančně negramotných lidí, potvrdil Petr Beránek z organizace Pomoc v nouzi. „Mezi našimi klienty jsou i vysokoškoláci,“ řekl. Nejdůležitější je přesvědčit dlužníka, aby uznal, že vůbec nějaký dluh má. „Lidé na něj totiž často přijdou třeba až v okamžiku, kdy nastoupí do práce a zaměstnavateli přijde nařízení o srážkách ze mzdy,“ dodal Beránek.
