Podle předsedy představenstva Václava Benedikta je nutné pokračovat v rekonstrukci krovů a střechy. V některých místech už je totiž střecha ve velmi špatném stavu. Právě ta by proto měla přijít na řadu jako první.
„Celý projekt rekonstrukce krovu a střechy je možné rozdělit do osmi etap. Ta první by se měla týkat míst v předhavarijním stavu. Tedy míst, kde zatékalo a rozpadá se dřevěná konstrukce střechy,“ popsal současný stav Benedikt s poukazem na fakt, že konstrukce je z roku 1906 a za více než sto let se na ni prakticky nesáhlo.
 |
Podle rozpočtu by oprava střechy měla vyjít na 38 milionů korun bez daně. „Sháníme dotační podporu. Pokud by se nám ji podařilo zajistit, mohla by být celá střecha hotová do roku 2025. Pokud ne, nabízí se řešení realizace po jednotlivých etapách,“ řekl předseda představenstva.
Právě oprava nejvíce poškozených částí střechy je tak jedním z bodů žádosti akciové společnosti Alžbětiny lázně o zajištění financí na provoz, opravy a investice, kterou vedení odeslalo městu. Celkový požadavek na investice zní na 12 milionů korun. Vedle pěti milionů na střechu jej tvoří dva miliony na znovuzprovoznění úseku vodoléčby a pět milionů na rekonstrukci vstupních prostor do Alžbětiných lázní.
Hledají úspory
Stávající vestavba ve vestibulu lázní je totiž podle Václava Benedikta nejen nevhodná z pohledu personálu, ale především energeticky náročná. „Skleněné zádveří nechrání halu proti provětrávání v zimních měsících a vestavba recepce je v létě neuvětratelná,“ vysvětlil.
Záměrem je vrátit vstupní halu do historické podoby, kdy by se provoz recepce vrátil za prosklené stěny po stranách. „To jsou místnosti napojené na vytápění objektu a s okny umožňujícími dostatečné větrání,“ podotkl předseda představenstva. Hledání energetických úspor je jedním z hlavních zájmů vedení Alžbětiných lázní. Vedle zmiňovaných oken a opravy střechy tak hledají úspory i jinde.
„V objektu platí plošný zákaz používání přímotopů a jakýchkoliv jiných elektrických ohřívačů. Jedinou výjimku tvoří skleněná vestavba recepce, kterou jinak vytápět nelze,“ naznačil Benedikt.
Kvůli snížení spotřeby přistoupilo vedení Alžbětiných lázní i k omezení těch energeticky nejnáročnějších provozů, jako jsou například sauny. „I to vedlo k obrovským úsporám, které se projevily už mezi zářím a říjnem snížením doplatků při stávajících zálohách o 115 tisíc korun na měsíc,“ doplnil Benedikt.
Vedle peněz na investice a opravy ovšem společnost žádá město i o peníze na provoz. Celkem jde o 25 milionů s tím, že 20 je určených zejména na mandatorní výdaje, jako jsou platy zaměstnanců. O zbylých pět žádá společnost v souvislosti s nárůstem cen energií.
Prodej není na pořadu dne
V tomto ohledu se ovšem představy Alžbětiných lázní a města jako jejich akcionáře rozcházejí. „Nemáme problém dávat prostředky na investice. Ovšem na provoz by si lázně měly vydělat,“ naznačil náměstek primátorky Miroslav Vaněk.
To je ovšem podle Václava Benedikta za současné situace, kdy se lázně potýkají s dopady pandemie i války na Ukrajině, nemožné. A změnit orientaci zařízení například více na wellness také podle něj nepřipadá v úvahu. „Hotely potřebují veřejný lázeňský provoz. Náš lázeňský program je podle analýzy odborníků ve střední Evropě unikátní. Máme nejširší nabídku péče, kterou je ovšem zapotřebí inovovat a doplňovat,“ dodal Benedikt.
Vizi toho, jak budou lázně fungovat do budoucna, chce náměstek Vaněk zastupitelům předložit do konce června příštího roku. Prodej objektu podle něj není na pořadu dne. „Spíš budeme hledat silného investora,“ naznačil možný směr náměstek.
„Ovšem ne za předpokladu, že by mu město ručilo,“ upozornila primátorka Andrea Pfeffer Ferklová. Tato varianta byla v nedávné minulosti jednou z možností, jak získat peníze na investice do areálu. Tehdy se jednalo o půl miliardy korun. „Kdybychom jako město tuto záruku převzali, mohlo by to dopadnout špatně,“ podotkla primátorka s poukazem na vývoj návštěvnosti Karlových Varů, kdy lázeňských hostů ubývá.
