Rudolf Chloupek má ten mimořádně silný zážitek z dovolené spojený s krátkým bezvědomím stále v paměti. Přitom na začátku ta prázdninová túra vypadala celkem nevinně. Začala u monitoru počítače.
"Loni jsem na Šumavě uvěřil popisu trasy na internetu. Jak se ukázalo, túra byla v tropickém horku nad moje síly. Podařilo se mi dokonce na několik sekund upadnout do bezvědomí," popisuje Chloupek, náměstek jihlavského primátora.
Ale štěstěna ho neopustila v tomto dramatickém momentě. Pikantní je, že na chvilku ztratil vědomí přímo pod tabulkou s telefonním číslem na horskou službu. "Naštěstí jsem se za chvíli sám probral a túru jsme dokončili," konstatuje s úlevou náměstek.
Napínavé momenty spojené s velkým strachem kdysi zažila na dovolené i Marie Černá, místostarostka Třebíče.
"Když byly děti malé, jezdili jsme s kamarády na Vranovskou přehradu pod stan. Nezapomenu na hrůzu, kdy se nám zatoulala tehdy dvouapůlletá dcera. Už se stmívalo a nemohli jsme ji asi půl hodiny najít," zavzpomínala. Dodnes si dokáže vybavit ten obrovský pocit úlevy, když dcerku po hororové půlhodině znovu uviděla.
Na pokraji sil na kopci, kam vedla pohodlná železnice
Dobrodružnou dovolenou v Anglii a Walesu, která začala výhrou v časopise, zažil před dvaceti lety náměstek jihlavského primátora Josef Kodet.
"Nikde jsme neměli zajištěné ubytování ani stravu. Celý autobus, aby se ušetřilo, spal mimo kempy pod širákem. Stravovali jsme se celý týden z vlastních zásob. Takže jsme každý den čekali na setmění, aby se čtyřicet lidí rozptýlilo v přírodě tak, abychom nevzbudili podezření u britské policie. Ne vždy se to podařilo, a tak jsme místo noclehu museli i několikrát měnit," vybavuje si s úsměvem Kodet.
Jednou tam třeba budili pozornost, když nedaleko parkoviště vařili v kotlíku guláš pro celou čtyřicítku lidí.
"Nebo jsme v červenci málem zabloudili při výstupu na nejvyšší horu Walesu Snowdon, vysokou přes tisíc metrů. Když jsme na horu v dešti, mlze a větru vystoupili, byli někteří opravdu na pokraji sil, protože jim bylo téměř sedmdesát. No a pak jsme zjistili, že kousek pod vrchol vede z druhé strany železnice," popsal Kodet, který tehdy vyrazil na dovolenou se svým synem.
Pojem o světě lze ztratit i na hřbitově v Petrohradu
Zážitky jiného druhu zažil senátor Jan Veleba v Petrohradu, psal se rok 1979. Tehdy žilo ještě mnoho účastníků druhé světové války.
"A já je potkával a mohl s nimi mluvit. Navštívil jsem tehdy památníky tří linií obrany a byl jsem na Piskarevském hřbitově, kde leží milion padlých obránců tehdejšího Leningradu. Nedozírné řady křížů na malých hrobech, mluvené slovo z reproduktorů a vážná hudba. Tam ztratíte pojem o světě a prožijete něco, co se nedá popsat," vypráví Veleba.
Krajský radní Zdeněk Chlád kdysi vyrazil na ostrovy jižního Thajska. Měl tam možnost pohladit si měsíční slůně a na pláži najednou stál těsně u dvoumetrového varana.
"Při vyslovení slova Thajsko si také vždy vzpomenu na okamžik, kdy jsem poprvé vstoupil do nádherného chrámu se zlatým Buddhou v nadživotní velikosti. Ta atmosféra pro Thajce posvátného místa mě úplně uzemnila," pamatuje si Chlád.
Na východním Slovensku jsou horší slumy než v Jižní Africe
V Thajsku se mu líbilo i proto, že se tam téměř každý člověk usmívá. "V případě problémů se vám každý domorodec snaží pomoci. V podstatě tam neexistují krádeže, i když si na ulici necháte skútr s klíčky v zapalování a s helmou na řídítkách. Z tohoto národa vyzařuje prostě přátelství, štěstí a klid," dodal.
Menší drama s dobrým koncem jednou zažil předseda Senátu Milan Štěch. "V roce 1995 jsme byli na dovolené v Itálii, kde jsem v supermarketu u pokladny zapomněl doklady, včetně části peněz na dovolenou. Druhý den ráno byly naštěstí doklady i s penězi u pokladní," vylíčil s dodatkem, že příjemné chvíle na dovolených vždy převažovaly. A to zvlášť v době, kdy cestovali s dětmi.
Jeden daleký pracovní výjezd do Kapského Města si vybavil i brodský místostarosta Ivan Kuželka. Silně na něj zapůsobily slumy v Jihoafrické republice. "Ale ve východním Slovensku jsou podstatně menší a horší," přirovnal. Na tuto dalekou cestu má i velmi pěkné vzpomínky spojené s momenty, kdy viděl zblízka velryby.
Brodská poslankyně Jana Fischerová zase ráda vzpomíná na výšlapy do kopců nad Brixenem, kam chodíval i Karel Havlíček Borovský. "Dovolenou mi vytváří lidé kolem a ráda se vracím tam, kde je mi dobře," přiblížila.
