Jägerovy drtiče mrazu i korzety. U prádla šlo pohodlí stranou, ukáže muzeum

  8:39aktualizováno  8:39
Sprcha každý den, umyté vlasy i čisté voňavé prádlo. Samozřejmost dnešních dní nebyla vždy zcela běžná. Pelhřimovské Muzeum Vysočiny vrací návštěvníky do doby, kdy vodu a sprchový gel mnohdy nahrazovaly voňavky a na ušití kousku spodního prádla bylo zapotřebí dvou metrů látky.

Základem výstavy je nikdy nenošená kolekce spodního prádla z přelomu 19. a 20. století z výbavy mladé nevěsty. Než se stihla vdát, přišla 1. světová válka, která změnila styl oblékání. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nová expozice mapuje vývoj spodního prádla od poslední třetiny 19. století až do 70. let 20. století. Ukáže, co znamenalo být přitažlivou například v době baroka nebo za dob socialistického Československa, kdy byla v módě silonová kombiné, špičaté podprsenky a z parfémů vedly „Živé květy“.

Impulzem pro výstavu byla unikátní kolekce oblečení z přelomu 19. a 20. století, kterou pelhřimovské muzeum před časem získalo.

„Je to prádlo, které si původní majitelka připravila do výbavy, ale už ho nikdy nepoužila. Během 1. světové války se totiž velmi výrazně proměnila móda a vlastně i celý životní styl. Ženy začaly žít úplně jinak a ruku v ruce s tím se změnila i móda. To oblečení neměl nikdo nikdy na sobě,“ připomíná kurátorka výstavy Markéta Skořepová.

Ideální obvod pasu byl 50 centimetrů a méně

Jednou z nejkontroverznějších součástí ženského prádla byl korzet. Často vyztužený kosticemi nebo ocelovými pruty. Jeho sešněrováním kolem těla se mělo docílit vosího pasu.

Fotogalerie

„Byly doby, kdy ideální obvod pasu byl 50 centimetrů a méně. Dnes si něco takového vůbec nedokážeme ani představit. My jsme nebyli schopni do korzetu obléci ani jednu figurínu velikosti XS,“ připomíná Skořepová.

V době rokoka sahaly korzety jenom do pasu a spodní část břicha byla volná. V době secese se korzet prodloužil až přes boky a kompletně stahoval celý trup.

„Nošení korzetu se týkalo hlavně vyšších vrstev. Pracující ženy si jej nemohly dovolit. Navíc bránil v pohybu a k jeho sešněrování bylo zapotřebí služebné. Dokonce se říkalo, že kavalír umí svou milenku po schůzce zašněrovat tak, že komorná nic nepozná,“ připomínají autoři výstavy.

Na přelomu 19. a 20. století sílily hlasy, které volaly po odstranění škodlivého šněrování.

„Nežádoucím účinkem bylo časté omdlévání, zadýchávání a trvalá deformace vnitřních orgánů. Utažené korzety vadily nejenom lékařům, ale i feministkám které tvrdily, že žena má okouzlovat hlavně duchem. Nakonec korzet definitivně zmizel v první světové válce,“ vysvětluje kurátorka výstavy.

Základní účel spodních kalhot? Hlavně musely hřát

Pak už byl krůček k podprsenkám. Nejprve byly symbolem pokroku a emancipace, později je feministky v 60. a 70. letech zcela zavrhly a na protest veřejně pálily.

První spodní kalhoty se začaly šít v druhé polovině 19. století. „Měly zakrývat kolena a stehna, ale chyběl jim středový šev. Takže hřály, halily, ale hygienický efekt byl nulový. Používaly se pod krinolínové šaty tvořené lehkou kovovou konstrukcí,“ připomíná Skořepová.

Do té doby byla základním typem spodního prádla pro muže i ženy košile ve tvaru T. Podolek - prodloužený zadní díl se protáhl mezi stehny a přichytil se za pás sukně či kalhot. Ženy košili doplňovaly spodničkou - sukní, která podpírala a doplňovala svrchní šaty. Na výstavě je k vidění například spodnička protkaná koňskými žíněmi, které látku vyztužily.

Oděv podobný dnešním pánským slipům je podle Skořepové znám z období renesance a nosil se do lázní. Proti chladu se muži chránili punčochami, které si stejně jako ženy upevňovali podvazky. Legendou se stalo vlněné zdravotní oblečení Gustava Jägera. Londýnská firma, kterou před koncem 19. století proslavily „Jägerovy drtiče mrazu“, tedy teplé podvlíkačky, je vyrábí dodnes.

Pozor na neslušné myšlenky. Ženy se měly mydlit přes košili

Na hygienu a pravidelné koupele se v minulosti moc nedbalo. Lékařská věda nepovažovala do poloviny 18 .století mytí a máčení těla za zdraví prospěšné. Uvolňovalo póry a zbavovalo těla jeho přirozené ochranné vrstvy. Zlom přineslo až osvícenství a jeho boj proti špíně a zápachu.

„I tak byla ale koupel považována za něco vyčerpávajícího, a součástí koupelny tak bývala pohovka. Kvůli menší spotřebě vody byly ze začátku preferovány sedací vany. K omývání rukou a obličeje se používala přenosná porcelánová či plechová umyvadla a konev s vodou. K ústní hygieně dlouho sloužilo jenom vyplachování růžovou vodou, později přibyly bělicí prášky,“ dočtou se návštěvníci pelhřimovské výstavy.

„Kontroverze na začátku 19. století vyvolával i samotný kontakt s nahým tělem. Měl přivolávat neslušné myšlenky. Zejména mladé dívky měly mít při koupání zavřené oči a mydlit se raději přes košili,“ informují kurátoři.

Nedostatek hygieny byl kompenzován užíváním silných voňavek. Na konci 18. století byly v módě vůně jako ambra, pižmo. Nenanášely se přímo na tělo, ale napouštěly se jimi části oblečení, například rukavičky.

Počestnost dívky dokazovaly sousedkám také při praní

V oblibě nebylo ani mytí vlasů. Mastnota nemytých vlasů byla také jedním z důvodů, proč se spletené copy na noc ukrývaly pod čepeček. Hrozilo totiž ušpinění polštářů.

Ženy v této době musely také najít řešení, jak zachovat elementární hygienu v době menstruace. Doma zhotovené textilní vložky se přivazovaly kolem boků a teprve po první světové válce byly nahrazeny průmyslově vyráběnými výrobky z vaty.

„Mimochodem - pravidelné praní charakteristicky ušpiněného prádla před očima sousedek na venkově dlouho sloužilo jako důkaz dívčí počestnosti,“ upozorňuje kurátorka.

Jak ukazují dobové plakáty na výstavě, i na začátku 20. století dámy podléhaly módním trendům a zaručeným přípravkům, díky nimž budou krásnější a přitažlivější. Jedna z dobových reklam láká například k nákupu Orientálských pilulek. Během dvou měsíců užívání měly zaručit „vyvinutí a kyprost ňader“.

Výstava historického spodního prádla bude v pelhřimovském muzeu Vysočiny k vidění až do 3. září.

Nejčtenější

Majiteli auta ukradli ďábelskou značku na přání, totožnou už nedostane

Nissan Juke a registrační značka, kterou kdosi odcizil. Podle policie to byl...

Policisté zaznamenali první případ krádeže registrační značky na přání z vozidla na Vysočině. Majitel Nissanu Juke...

Do pelhřimovského babyboxu odložila matka zdravého ročního chlapce

V Českých Budějovicích je babybox od dubna 2012.

Do babyboxu v Pelhřimově v pátek před půlnocí někdo odložil zdravého a podle odhadů patnácti až šestnáctiměsíčního...

Na zavátou Vysočinu nevjíždějte, neprojedete, nabádá policie kamioňáky

Silnice I/38 musela být u Dlouhé Brtnice kvůli silnému větru a sněhu uzavřená....

Na Vysočinu vůbec nevjíždějte, nepřejedete ji. Takový vzkaz posílá policie řidičům kamionů. Na řadě silnic v celém...

Slavia porazila Budějovice, Vsetín vyhrál ve šlágru nad Kladnem

Budějovičtí hokejisté slaví gól.

Hokejisté druhého Vsetína zdolali ve šlágru 48. kola první ligy třetí Kladno 6:1 a po sedmé výhře za sebou se...

Majitel největší sbírky Pragovek na světě má druhý zápis v knize rekordů

Sedmaosmdesátiletý Emil Příhoda vlastní největší světovou sbírku vozidel a...

Dvě unikátní auta zastavila na pelhřimovském náměstí - bývalý prezidentský vůz Praga Grand z roku 1918 a současný...

Další z rubriky

Zůstalo kolem mě zdravé jádro, říká Joukl. Zvažuje návrat do politiky

Bývalý náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy a majetku Libor...

Libor Joukl, který byl tento týden zproštěn obžaloby kvůli nákupu sypačů pro krajské silničáře, bude požadovat náhradu...

Řidič jel rychle a narazil do stromu i dvou aut. Škoda jde do milionů

Při čtvrteční nehodě na okraji Jihlavy byly poničeny tři vozy.

Čtyři zraněné a škodu za nejméně jeden a tři čtvrtě milionu si vyžádala dopravní nehoda, která se stala ve čtvrtek ráno...

Neplatí nám dost, stěžuje si provozovatel úzkokolejky na Kraj Vysočina

Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD)

Jestli to takhle půjde dál, tak v roce 2024 přestaneme jezdit. To vzkazuje šéfům hejtmanství Boris Čajánek, ředitel...

Najdete na iDNES.cz