Když se v září 1938 ještě před podepsáním mnichovské dohody vydali čeští šlechtici na Pražský hrad, byl u toho i Zdenko Radslav Kinský. Děd Constantina Kinského, dnešního majitele žďárského zámku, tehdy inicioval vznik deklarace, kterou potomci starobylých rodů proklamovali nedělitelnost historických českých hranic.
Právě ve Žďáře nad Sázavou minulý týden na dva měsíce zakotvila putovní výstava Ve znamení tří deklarací, která přibližuje osudy českých šlechticů, kteří se hlásili k českému národu v době ohrožení nacistickým Německem.
Zdenko Radslav Kinský pocházel z chlumeckého panství ve východních Čechách, za první světové války strávil dva roky v ruském zajetí. Po vzniku Československa vstoupil do armády a byl ve státních službách zahraničního úřadu podřízeného premiérovi Karlu Kramářovi.
Doma byl v Chlumci, ale vyženěný Žďár si zamiloval
Sňatkem s ovdovělou Eleonorou, rozenou Clam-Gallasovou, jejíž první manžel Karel V. Schwarzenberg zahynul ve válce, došlo k propojení dvou slavných rodů. A také k provázání chlumeckého panství se žďárským velkostatkem.
„Žďár patřil mojí babičce Eleonoře, dědeček sem jezdil pravidelně, třeba na lov. Vztah ke Žďáru měl velký blízký, hodně se angažoval, aby se jejich majetek rekonstruoval. Doma byl v Chlumci nad Cidlinou, žili v takovém trojúhelníku Praha–Chlumec–Žďár,“ líčí rodinnou historii Constantin Kinský.
Když došlo v roce 1938 na lámání chleba, vybrala si šlechta Zdenko Radslava jako lídra. „Můj dědeček byl jako občan v politice vysoce angažován, byl to přítel Jana Masaryka. Před válkou byl velmi citlivý na otázku nacionalismu,“ říká Kinský. Jeho předek na deklaraci spolupracoval s Karlem VI. Schwarzenbergem, otcem bývalého ministra zahraničí a šéfa TOP 09.
Nacisté uvalili na majetek nucenou správu
Kinský necouvl ani po vyhlášení protektorátu. „Řekli jasně: Nejsme německá šlechta, jak na nás nahlíží většina nacistických politiků, ale jsme česká šlechta,“ vyzdvihuje jeden z autorů výstavy Zdeněk Hazdra z Ústavu pro studium totalitních režimů. Nacisté „odměnili“ Kinského uvalením nucené správy na jeho majetek.
Výstava Ve znamení tří deklaracíVýstava je veřejnosti otevřena do 31. května 2015 denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin v prostorách Galerie Kinských v Zámku Žďár nad Sázavou. Jejími autory jsou Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra. |
I když se v květnu 1945 zapojil do povstání, v poválečných letech jeho vlastenecký postoj komunisté interpretovali úplně opačně. Čtvrt roku po únorovém převratu pak Zdenko Radslav Kinský zamířil s manželkou do exilu, jejich majetek byl znárodněn.
„Nacismus a komunismus jsou dvě variace jednoho zla. To, co člověk dělal dobrého za války, mu pak bylo velmi často vyčítáno. Je mnoho takových příkladů,“ připomíná Constantin Kinský. Jeho děd si prý nedělal velké iluze. „Měl svoje myšlenky a hodnoty, tím se řídil. Nikoho nesoudil.“
Zemřel na Nový rok roku 1975 v Římě ve věku 78 let. „Tehdy mi bylo čtrnáct. Byl to velmi živý člověk a měl ohromný zájem o lidi,“ vzpomíná jeho vnuk.
Výstava neukazuje jen kladné vzory a nestaví piedestaly. „V řadách šlechty najdeme hrdiny, kteří se zapojili do odboje, ale také příběhy těch, kteří kolaborovali,“ připomíná historik Hazdra.
