„Chceme otevřít na konci jara. Hodně bude záležet na tom, jaká bude zima a jaké práce bude během ní možné udělat,“ říká majitel zámku Constantin Kinský.
Jak se promění zámek v muzeum* Vznikne cisterciácká a barokní galerie, kabinet kuriozit či dynamický model o historii areálu. * Bude zřízen druhý vchod do zámku od panelové cesty vedoucí na hráz rybníka Konvent. * Vedle vchodu bude také terasa s bufetem, z velké louky u zdi vznikne rozsáhlá odpočinková zóna, navazovat bude cesta na Zelenou horu přes hráz rybníka. * Úprav se dočká parkoviště. |
Stavbaře nečeká v historickém areálu nic jednoduchého. „S ohledem na státem chráněnou kulturní památku budeme používat speciální postupy a materiály, které plně respektují původní řešení,“ říká za společnost PKS stavby Michal Antl. Tvar, velikost a vzhled nezmění okna ani dveře.
Dělníci už začali s bouráním, pustí se do odvlhčování a vysoušení. Brzy postaví lešení a rozeberou střechu. „Původní střešní krytinu podle projektu rozebereme a znovu použijeme, rozebereme taktéž střešní konstrukci, nevyhovující dílce nahradíme za nové původními postupy,“ dodává Antl.
Budova dostane novou fasádu, stávající vnitřní barokní klenby zůstanou zachované. Firma PKS může využít zkušenosti z Bystřice nad Pernštejnem, kde finišuje s přestavbou dvora Mitrovských na Centrum zelených vědomostí.
Kvůli poloze areálu mezi dvěma rybníky je pod většinou objektů spodní voda s ustálenou hladinou zhruba metr pod terénem bez jakékoliv hydroizolace. Proto bude nutné ošetřit základové zdivo proti vlhkosti.
V zámku je jediná barokní sušárna chmele v Česku
V zámku Kinských za hasičskou zbrojnicí kdysi fungoval pivovar, v posledních desetiletích však hlavně chátral. Částečně posloužil jako sklad zeleniny.
Kinští po restituci dávali přednost jiným částem areálu, který začal vznikat jako cisterciácký klášter už v polovině 13. století. „Lidem otevřeme další prostor, který byl dlouho zavřený. Pivovar zatím bohužel nevznikne, ale snad jednou, uvidíme,“ nezatracuje myšlenku Kinský. „V prvním patře budovy je jediná barokní sušárna chmele v Česku,“ přidává zajímavost.
Ze zámku chtějí jeho majitelé vybudovat živé kulturní centrum evropské úrovně. Podle dřívějších prohlášení chtějí přivábit kolem padesáti tisíc návštěvníků ročně, tedy zhruba dvojnásobek současného stavu. „Chceme navázat na minulost způsobem, který podpoří dnešní tvořivost. Co dělali mniši ve středověku nebo Santini s Vejmluvou v baroku, to bylo kdysi současné umění,“ argumentuje potomek starého šlechtického rodu.
Muzeum má návštěvníky poutavě zasvětit do toho, co vidí kolem sebe. „První část bude o cisterciácích a zakladatelích kláštera. Proč a jak to dělali, jak hospodařili s vodou, jak jsme došli k českému kapru, s jehož chovem začali mniši. Můžeme čerpat mnoho nápadů v oblasti šetrného hospodaření,“ poukazuje Kinský.
Svoje prostory chtějí otevřít také pro místní i zahraniční umělce, stejně jako při červencovém festivalu KoresponDance a souvisejících kempech a workshopech.
