Pokud se pastva na severozápadní straně kopce, tedy ve směru ke Konventskému rybníku, osvědčí, plánuje ji město rozšířit i na další části Zelené hory. Zvířata farmáře Milana Daďourka z Počítek obsadily lokalitu ve středu a setrvají na ní do konce srpna.
„Nápad s ovcemi podpořily historické prameny. Díky nim se domníváme, že se v minulosti dařilo po dobu asi sta let horu udržovat ve stavu „zeleném“ díky náročné údržbě. Ta se dařila jen díky kombinaci pastvy a kosení lučních porostů,“ popsala historický kontext městská krajinářka Lucie Radilová.
Největším problémem celé plochy okolo kostela je rozpínání trávy třtiny křovištní, jež potlačuje ostatní rostliny. Na severozápadních a západních svazích dělají problém rovněž obrůstající dřeviny z původního lesa. A nejprudší části kopce navíc porušuje voda. Právě pastva by mnohé z těchto problému mohla vyřešit.
„Předpokládáme, že ovce budou zaštípávat mladé dřeviny a potlačí rozrůstající se třtinu křovištní. Tím podpoří růst žádoucích bylin, aby plocha skutečně vypadala jako louka. Uvidíme, jak si stádo povede, počet kusů můžeme dle potřeby měnit,“ vysvětlil Milan Daďourek, jehož ovce byly loni úspěšně nasazeny do projektů Sdružení Krajina, aby spásaly hůře dostupné a udržovatelné cenné lokality v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Chovatel prosí: Ovce nekrmte. A foťte jen z dálky
Plemeno ovcí romney, které Milan Daďourek v počtu dvou stovek dospělých jedinců chová, je jedním z nejchovanějších plemen u nás. Vyznačuje se mimo jiné klidem a plachostí. Farmář proto doufá, že lidé budou respektovat povahu ovcí, které jsou i vedeny k tomu, aby nebyly kontaktní a zachovaly si přirozenou plachost.
Je si však vědom, že především mnohé rodiny s dětmi, jež na Zelenou horu zavítají, si od stáda budou slibovat možnost vidět zvířata z co největší blízkosti či se s nimi budou chtít vyfotit. „Musejí si ale vystačit s pozorováním z dálky. Nejedná se o velkou pastvinu, tak bude vždy možné nějaká zvířata vidět. Hlavně bych ale chtěl návštěvníky poprosit, aby se nesnažili ovce přilákat jídlem. Jsou zvyklé pouze na trávu a seno, takže cokoli jiného by jim mohlo uškodit nebo je i stát život,“ zdůraznil Milan Daďourek.
Stačí jim málo: voda, sůl a tráva nebo sebo
Stádo bude na pastvě pobývat bez přestávky až do konce srpna. Plemeno je velice odolné, nevadí mu výkyvy počasí, chlad ani horko. „U mě na pastvě tráví čas od narození až do smrti. A i za velmi chladných jar byly ovce schopné mít spoustu jehňat. Stačí jim jen voda, sůl na liz a tráva nebo seno,“ dodal chovatel.
Pastva na severozápadním svahu Zelené hory je zatím jenom na zkoušku. „Po ukončení této první etapy vyhodnotíme, jaký efekt měla, a pokud se metoda osvědčí, rozšíříme pastvu i na další vybrané části Zelené hory,“ nastínil žďárský starosta Martin Mrkos. Využití ovcí je navíc jen součástí projektu revitalizace okolí památky UNESCO, na který se povedlo městu získat zhruba půl milionu korun z krajského Fondu Vysočiny.
Kromě ovcí bude proti rozpínavé třtině křovištní nasazena i rostlina kokrhel luštinec, která na ní ochotně parazituje, a tím ji z porostů vytlačuje. „Jižní část kolem ambitů je natolik degradovaná porostem jednoletých plevelů, že je nutná její kompletní obnova. Důležité pro rozvoj kvalitních rostlinných společenstev bude citlivé kosení dvakrát ročně, na vybraných místech bude probíhat i takzvaná selektivní seč. A na úsecích kolem cest plánujeme kosit třikrát do roka,“ vyjmenoval další kroky mluvčí žďárské radnice Matěj Papáček. V plánu je i výsadba stromů, jež odcloní hřbitov od zbytku lokality.
Naopak jihovýchodní část u příjezdové cesty k památce je poměrně pestrá s více kvetoucími druhy. I tam se ale rozrůstá třtina.
