Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Nejen senioři. Zahrádkářské kolonie lákají stále víc mladé rodiny s dětmi

  9:18aktualizováno  9:18
Zahrádkářské kolonie, kde si i obyvatelé paneláků mohou na kousku půdy vypěstovat vlastní ovoce, zeleninu či květiny, se těší stále větší oblibě. Zájemců o koupi či pronájem zahrádky přibývá a kromě seniorů, kteří byli mezi těmito pěstiteli dříve v drtivé převaze, začíná zahrádkaření táhnout i mladší generaci.

Z malých kluků a holek vyrůstajících v koloniích se stávají aktivní mladí zahrádkáři, kteří vědí, jak se co pěstuje a rádi přiloží ruku k dílu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

„Jedná se hlavně o rodiny s dětmi. Letos nám jich tak dvacet přibylo. Oni zjišťují, že než shánět ovoce a zeleninu po obchodech, je mnohem lepší si vypěstovat vlastní – kvalitní a chutnou,“ uvedl Otakar Šuhaj, místopředseda základní organizace Českého zahrádkářského svazu (ČZS) Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou.

Lidé si ve stalingradské kolonii, jež funguje už od roku 1957 a je v ní kolem 350 vesměs obsazených zahrádek, nezřizují jen záhony. „Pozemky využívají i k rekreaci. Mohou si tu vybudovat malou chatku i pergolu. Takže se griluje, lidé se schází, pořádají oslavy, navazují nová přátelství,“ vyzdvihl další výhodu společného zahrádkaření Šuhaj.

Fotogalerie

Za pronájem parcel, z nichž většina má asi kolem 200 metrů čtverečních, lidé v této kolonii platí 1,2 koruny za metr ročně, k čemuž se dopočítává platba za vodu. Ti, kteří obhospodařují dvě plochy, platí nájem jen za jednu. U druhé hradí pouze vodné. Ročně tak tento koníček vyjde řádově na stokoruny.

Rostoucí zájem o zahrádkaření potvrzuje i Josef Benda, předseda jihlavského územního sdružení ČZS. „Lidé se na volné pozemky ptají hlavně v létě, kdy si asi myslí, že je pořídí i s výpěstky. Ale tak snadné to není. Jen málokdo se pozemku vzdá, majitelé si jej často nechávají, i když ho neobhospodařují,“ popsal Benda.

Vedle zeleniny a bylinek je i malý bazén a pískoviště

Rovněž mezi jihlavskými zahrádkáři podle něj zvolna přibývá lidí mladších a ve středním věku. Často jde o potomky původních hospodářů.

„Sama jsem vyrostla v paneláku, takže zahrádka za Třebíčí, kde žijeme v bytě, byla pro mě sen. Ač trvalo celkem dlouho, než jsme nějakou vhodnou sehnali, stálo úsilí za to. Se synem tam trávíme každou volnou chvíli. Mohu ho bez obav nechat, aby si hrál na trávě, má tu i malý bazén a pískoviště. Jinak se ale snažíme půdu co nejvíc využít. Pěstujeme cukety, dýně, hrášek, jahody, rybíz, bylinky. Je to úplně jiná chuť než u kupovaných věcí,“ pochvaluje si mladá maminka Hana z Třebíče.

Zahrádkáři v Kraji Vysočina

Počty základních organizací a registrovaných členů Českého zahrádkářského svazu (ČZS) v okresech na Vysočině

  • Žďársko 24 organizací (1 484)
  • Třebíčsko 26 (914)
  • Jihlavsko 17 (1 101)
  • Havlíčkobrodsko 19 (1 233)
  • Pelhřimovsko 23 (813)

Poznámka: Ne všichni zahrádkáři jsou registrovaní ve svazu, jenž má nyní v Česku 140 tisíc členů. ČZS jim nabízí kromě jiného poradenství či účast na výstavách, zájezdech či přednáškách. Svaz také provozuje moštárny a pálenice.

Zdroj: ČŽS

Vášniví pěstitelé jsou pro Vysočinu typičtí. „Už v minulosti se říkalo, že tam, kde končí úrodná půda a začíná kamení, je Vysočina. Takže lidi si velice považují každou píď země a snaží se ji co nejvíc využít. A pěstují vše, nejen ty pověstné brambory, které jsou mimochodem snad na každé zahrádce. A to nejen z toho důvodu, že domácí jsou nejlepší, ale hlavně proto, že se do nich nedává chemie a mandelinky se sbírají ručně. Taková brambora je pak skutečně bio,“ vyjádřila se Marta Pawlicová, tajemnice a mluvčí ČZS.

Právě snaha dopřát dětem zdravé potraviny a naučit je práci s půdou je podle jejích poznatků jedním z důvodů, proč nyní zahrádkaření přichází na chuť mladí lidé, třeba ti narození v osmdesátých letech.

„Když získají zahrádku, první rok si na ni zvou návštěvy, pořídí pro děti pískoviště a po večerech grilují. Za pár let se pak situace mění. Pěstují zeleninu, kterou sice v obchodě také dostanou, ale ta ze zahrádky je bezkonkurenční. A děti? Z malých kluků a holek se stávají aktivní mladí zahrádkáři, kteří vědí, jak se co pěstuje a rádi přiloží ruku k dílu,“ přiblížila Pawlicová.

Málo ploch pro nové zahrady

Zároveň ale zmínila problém, jenž zahrádkáře nyní trápí asi nejvíc. Tím je nedostatek ploch pro nové zahrady. „Zájem je velký, ale nové osady téměř nevznikají. Když, tak jen přídomní, kdy se spojí několik sousedů vlastnících zahradu, a protože se chtějí setkávat, radit si a trávit spolu čas, založí organizaci,“ popsala Pawlicová s tím, že by pomohlo, kdyby samosprávy ve větších městech našly nevyužitou půdu a přidělily ji zahrádkářům alespoň do nájmu.

Ve většině případů totiž zahrádkářský svaz stejně není majitelem půdy, ale mívá ji jen pronajatou či v bezplatné výpůjčce třeba od státu, měst či soukromníků.

Člověk alespoň ví, co jí, shodují se pěstitelé

Relaxace při práci na čerstvém vzduchu, setkávání se s lidmi se stejným koníčkem a samozřejmě i bonus v podobě kvalitních domácích výpěstků. To jsou hlavní důvody, jež táhnou obyvatele bytů do zahrádkářských kolonií.

Jedna se nachází i za žďárským sídlištěm Stalingrad. Mezi těmi, kteří pozemky na okraji města opečovávají, jsou jak nováčci, tak zkušení mazáci. Často jde o obyvatele zmiňovaného sídliště.

„Já už tady hospodařím asi od roku 1970. Zahrady mám dvě a pěstuji kdeco – lilie, mečíky, tulipány… a pak samozřejmě zeleninu a ovoce. Třeba domácí rajčata, to je něco úplně jiného než ta z obchodu! Celý život jsem byl různě ve světě a zavřený ve fabrice, tak teď v důchodu si užívám pobyt venku. Je to lepší než ležet doma a koukat na televizi,“ popisuje Václav Sobotka, na jehož parcele je využito opravdu každé místečko. Na slunci se tam vyhřívají dokonce i květináče s kaktusy.

V sezoně klidně i několikrát za den míří na svoji zahradu také jeho soused, Jaroslav Tatíček. „Já tu při práci relaxuji, baví mě to, ale najdeme si čas i na odpočinek. Pravidelně grilujeme, popovídáme si, je tu dobrá parta,“ říká zahrádkář, jenž v kolonii hospodaří kolem pětatřiceti let.

Hana Tatíčková svoji zahrádku začala obdělávat před přibližně deseti lety. „Začínala jsem tak nějak zlehka, jen s pár rostlinami. Postupně toho ale přibývalo – člověk se učí a určitě pomáhají i rady okolních zahrádkářů. Základy jsem navíc měla z dětství,“ popisuje žena.

Pěstuje bylinky, okrasné květiny, rybíz, maliny, ostružiny a ve skleníku rajčata a okurky. Kvalita domácích produktů je hlavním důvodem, proč Hana Tatíčková v kolonii hospodaří a zásobuje svými výpěstky i svoji rodinu. „Líbí se mi, že vím, co jíme – že jde o ničím nestříkané a poctivě vypěstované produkty,“ dodává zahrádkářka.

Péče o zahrádku ale není vždy jen idyla, někdy musejí pěstitelé o úrodu doslova bojovat. „V poslední době se potýkáme hlavně se zajíci, těch tu běhá hned několik a okoušou kdeco. Takže stavíme kolem záhonů ploty. A největší katastrofa jsou kavky. Kvůli nim si tu lidé dávají na hrách sítě, jinak o něj přijdou,“ nastiňuje tu méně přívětivou tvář pěstitelství další dlouholetý zahrádkář ze stalingradské kolonie.

  • Nejčtenější

PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2019/2020

V sobotu 30. listopadu startuje ve švédském Östersundu biatlonová sezona 2019/2020 a o čtyři měsíce později v norském...

Zastřelením chovné fenky spáchal myslivec jen přestupek. Majitelka žádá soud

Policie na Vysočině ukončila vyšetřování případu, při němž myslivec zastřelil fenu chovného psa přímo před očima její...

Děti se s učitelkami loučí ráno, v jihlavské školce se saunou nocují

Od loňského září je v Jihlavě v provozu mateřská škola, kde mohou děti strávit noc. Režim jedné ze tříd je nastaven...

Nabídku dopingu jsem kdysi dostala a odmítla, řekla Neumannová v Rozstřelu

Během příštího víkendu (18. - 19. ledna) se do Nového Města na Moravě sjede to nejlepší, co aktuální svět běžeckého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Vysočině se objevila ptačí chřipka, v Česku je znovu po třech letech

V Česku se po třech letech objevila nákaza ptačí chřipkou. Vysoce patogenní typ H5N8, který se ale nepřenáší na lidi,...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Dovezeme si tygra přímo z Indonésie, plánuje ředitel jihlavské zoo Vašák

Historicky nejvyšší návštěvnost měla loni jihlavská zoologická zahrada. Jejími branami prošlo za 12 měsíců 346 600...

Z dálnice na památku. Telčský zámek opraví Geosan, může začít už v únoru

Pokud vše půjde dobře, už začátkem února by mohly být zahájeny dlouho očekávané stavební práce na obnově státního zámku...

Na Vysočině se objevila ptačí chřipka, v Česku je znovu po třech letech

V Česku se po třech letech objevila nákaza ptačí chřipkou. Vysoce patogenní typ H5N8, který se ale nepřenáší na lidi,...

Zastřelením chovné fenky spáchal myslivec jen přestupek. Majitelka žádá soud

Policie na Vysočině ukončila vyšetřování případu, při němž myslivec zastřelil fenu chovného psa přímo před očima její...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz