Vedení města apeluje, aby obyvatelé Žďáru nad Sázavou co nejvíce třídili.

Vedení města apeluje, aby obyvatelé Žďáru nad Sázavou co nejvíce třídili. | foto: Jana Nedělková, MF DNES

Poplatek za odpad se ve Žďáře příští rok zvedne o deset korun měsíčně

  • 0
Deset let se obyvatelé Žďáru nad Sázavou mohli chlubit jedním z nejnižších poplatků za komunální odpad na Vysočině – od roku 2013 je stál 580 korun na osobu a rok. Nyní se však radní shodli na navýšení sumy a tuto změnu obecně závazné vyhlášky doporučili ke schválení zastupitelům.

Od roku 2023 by obyvatelé města už měli hradit 696 korun ročně. Počínaje rokem 2025 pak 840 korun.

„Jsme si vědomi toho, že to není příznivá zpráva, obzvláště v době, kdy zdražuje téměř všechno. Diskutovali jsme ale dvě varianty zvýšení poplatku a nakonec jsme se dohodli na nižším a pro občany snesitelnějším navýšení,“ objasnil žďárský místostarosta Jaroslav Hedvičák.

Navrhovaná varianta znamená, že lidé na poplatek příští rok vynaloží měsíčně o necelých deset korun více než předešlá léta. „S ohledem na rodiny s malými dětmi jsme přistoupili k osvobození od poplatku pro děti do jednoho roku,“ dodal místostarosta.

Lidé, kteří tuší, že by mohli mít problém splatit částku najednou, se mohou podle něj obrátit na odbor komunálních služeb a dohodnout se na případném splátkovém kalendáři.

Co nejvíce třiďte, apeluje město na lidi

Náklady na odpadové hospodářství činí ve Žďáře pro letošek cca 19,6 milionu korun, přičemž příští rok se počítá s necelými 25 miliony. Při dosavadní výši poplatku za odpad doplácí město 3,5 milionu korun. A doplácet bude muset i nadále. I přes navýšení poplatku bude třeba v roce 2023 vydat z městské kasy kolem 6,6 milionu korun.

„Rádi bychom proto apelovali na obyvatele, aby se vzniku odpadů snažili pokud možno předcházet, a pokud už je potřeba skutečně něco vyhodit, tak prosíme, aby se snažili co nejvíce třídit,“ upozornil Hedvičák.

Ačkoli podle vedení města řada obyvatel smýšlí ekologicky a odpady zodpovědně třídí, spousta místních má v tomto ohledu ještě značné rezervy.

„Kolem 75 procent obyvatel Žďáru žije v panelácích a různých bytových domech, kde jsou popelnice a kontejnery na komunální odpad sdílené. A když jsme dělali průzkum, kde se analyzoval jejich obsah, bohužel se ukázalo, že řada spoluobčanů do nich hází vše, včetně plastů nebo skla, které se dají recyklovat,“ konstatoval žďárský starosta Martin Mrkos.

Součástí takzvané odpadové strategie, kterou radnice již delší dobu připravuje, je tak mimo jiné i výchova veřejnosti. V plánu je rovněž vybudování překladiště odpadů, reuse centra nebo alespoň jednoho vlastního městského sběrného dvora. Od 1. prosince letošního roku by měla také nastoupit nová zaměstnankyně města, jež bude mít přípravu odpadkové strategie přímo na starosti.