Židovský tyfový hřbitov v Brodě je velice oblíbeným cílem procházek, mnoho lidí k němu vyráží například se psy. Až dosud však neměli, jak se na něj dostat. Ačkoli ve starých katastrálních mapách je k němu cesta vyznačena, dávno byla zrušena.
Na hřbitov se lze dostat jen po zhruba 250 metrů dlouhé pěšině přes pole. Ta je vyšlapaná, jen pokud jsou k tomu vhodné podmínky a příznivé roční období. V chladných měsících ale i tato pěšina bývala nemilosrdně rozoraná.
„Lidé na tyfový hřbitov spontánně chodí. Ale ta cesta tam je nedůstojná,“ přikyvuje havlíčkobrodský starosta Jan Tecl.
Radnice už - na popud místní skautské organizace - začala podnikat kroky, aby tento stav změnila. Směnila pozemky s majitelkou části cesty od nového městského hřbitova do Lázničkovy stráně, z níž má propojka na tyfový hřbitov odbočovat. A v linii této budoucí cesty, kterou město už vlastní, dalo výpovědi nájemcům. Zároveň usiluje o vyjmutí tohoto pásu ze zemědělského půdního fondu.
„Pruh pozemku, který tu vlastníme, je opravdu úzký, na několika místech široký jen dva metry. Zpracováváme projekt, který by tudy cestu vedl. Na širších místech bychom chtěli podél cesty doplnit i výsadbu, stromy či keře,“ popsal brodský místostarosta Zbyněk Stejskal.
Cestou by ale vzestup významu tyfového hřbitova neměl končit. Vedení města se chce neobvyklou památkou více chlubit. Přímo ke hřbitovu by chtělo umístit informativní tabuli. A také se více zasloužit o jeho zúhlednění a informování v propagačních materiálech.
O prvotní úpravu a nejzákladnější údržbu hřbitova se brodští skauti starají už od předloňska. Už na něm odpracovali množství brigádnických hodin a prostor mezi hroby vyčistili, vyrobili informační tabuli a dlouhodobě se zasazují o propagaci hřbitova. To vše po dohodě s vlastníkem, jímž je Židovská obec v Praze. A jak už dříve řekl její předseda František Bányai, majitel by se zpřístupnění a uvedení hřbitova do širšího povědomí vůbec nebránil.
„Tyfový hřbitov v Havlíčkově Brodě je historický unikát, možná i evropského významu. Byli bychom velice rádi, aby se stal místní památkou,“ pravil Bányai před rokem a půl.
Rarita, která jinde v Česku není
Ačkoli má Havlíčkův Brod má takřka nulovou židovskou historii, tyfový hřbitov je rarita, která jinde v Česku není. Založen byl v lednu roku 1917 a byly na něm pohřbeny zhruba čtyři stovky válečných židovských uprchlíků, převážně z Haliče a Bukoviny.
Za první světové války přicházeli do místního vystěhovaleckého tábora, který byl zřízen v letech 1916 až 1918 na místě dnešní psychiatrické léčebny.
„V táboře, do něhož mohlo přijít až deset tisíc lidí, však brzy vypukla epidemie tyfu,“ uvedl místostarosta Libor Honzárek.
Podle ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michala Kampa při epidemii v táboře zemřelo v součtu kolem 640 uprchlíků.
„Mrtví byli pohřbíváni nejprve na židovském hřbitově v Ledečské ulici. Ten ale tak velkému počtu mrtvých kapacitně nestačil, a proto vznikl zvláštní hřbitov pro uprchlíky židovského vyznání na okraji města,“ vysvětlil už dříve ředitel muzea.
Zaniklá přístupová cesta hřbitov ochránila
Svého druhu jedinečný hřbitov postupem let zarostl stromy a vegetací, a právě to, že zanikla i přístupová cesta, ho podle historiků zřejmě zachránilo od úplného zániku a dalšího rozkrádání nebo ničení náhrobků.
Na hřbitově se dochovalo kolem devadesáti náhrobků nebo jejich částí. Další mohou být ukryty pod nánosy hlíny.
„Dochovány jsou většinou jednoduché stély s hebrejskými nápisy, u některých je latinkou napsáno jméno a místo původu. Mezi nimi je i pět větších náhrobků,“ vylíčil Michal Kamp.
