Dostavba Vysočina Areny zahrnuje například krytou střelnici na místě, kde stává při Světovém poháru v biatlonu dvoupatrový montovaný VIP stan, a která by v době velkých akcí posloužila jako tiskové středisko. Součástí plánů jsou i nové komentátorské buňky, sociální zázemí pro návštěvníky, další servisní buňky nebo garáže pro techniku a také vylepšení osvětlení stadionu a tratí nebo optických a datových sítí.
Asi největší změnu by přinesla stavba tribuny E, kterou dosud organizátoři nechávali pro Světový pohár smontovat z trubek a poté zase rozebrat. Objekt o velikosti zhruba poloviny stávající mobilní tribuny by zároveň zahrnoval zázemí pro sportovce se společenskou místností, posilovnou, šatnami a také ubytovacími jednotkami.
„Před dvaceti lety byly požadavky na výstavbu takové, aby areály byly pokud možno co nejvíce mobilní. Názor se časem úplně otočil, téma udržitelnosti a životního prostředí razí mezinárodní sportovní federace i v zimních sportech. Cílem je vytvořit udržitelné areály šetrné k životnímu prostředí s co nejnižší uhlíkovou stopou, to znamená vozit co nejméně materiálu tam a zpátky a udělat co nejvíce pevných staveb,“ vysvětluje Hamza.
Funkcionář, který je zároveň viceprezidentem Mezinárodní biatlonové unie (IBU), počítá s pravidelným pořádáním SP v biatlonu, aktuálně přinejmenším do roku 2026.
„Navíc běžecké lyžování by mělo podle dohody Mezinárodní běžecké federace FIS a našeho svazu lyžařů pořádat svěťák každý druhý rok, Světový pohár horských kol každý rok. Jeho organizátoři se chtějí znovu ucházet o pořádání mistrovství světa,“ vypočítal Hamza další akce.
Plánovaná investice má podle něj vylepšit pozici Nového Města, které se řadí mezi tři nejlepší organizátory SP v biatlonu.
Neupřednostnit Arenu před potřebami občanů
Už na zastupitelstvu na konci dubna čelil Jiří Hamza řadě dotazů od zastupitelů i příchozích. Ptali se na využití areálu veřejností, provozní výdaje, životnost staveb nebo záruky, aby po třiceti letech nezůstaly v aréně chátrající betonové skelety. Starosta sousedních Vlachovic Jan Petr připomněl požadavek na cyklostezku, která umožní bezpečnější provoz po silnici od arény do okolních obcí.
Co má být součástí dostavby a revitalizace
|
Kritické poznámky padly například i ke stavu sociálního zařízení a hodně jich mířilo na údržbu lyžařských stop, které klub pro mikroregion částečně zajišťuje.
Kritici dalších investic začali před pár dny sbírat podpisy na petiční archy. Co iniciátoři petice, mezi kterými je i horolezec Radek Jaroš, žádají?
„Aby město coby vlastník dotčených pozemků narovnalo vztahy mezi městem, veřejností a místním sportovním klubem. A neupřednostnilo rozsáhlou přestavbu Vysočina Areny na úkor jiných potřeb občanů,“ stojí v úvodu petice.
Kritici míní, že v případě postavení nerozebíratelných objektů zůstane mimo velké akce valná většina areálu nevyužitá, ale bude potřeba objekty udržovat, což bude mít podle nich negativní dopad na hospodaření města.
„Podle prezentovaných informací se má město podílet i na financování přestavby, a to nemalou částkou. Občané města by ocenili, kdyby výdaje veřejného rozpočtu sloužily co největší skupině občanů, nejen úzké skupině provozující profesionální sport,“ stojí v petici.
Požadavky kritiků jsou relevantní, říká starosta
Otázka financování zůstává zatím nedořešená. „V dotačním programu Národní sportovní agentury pro klíčovou sportovní infrastrukturu bylo navrženo, že bude z 90 procent financovaný ze státního rozpočtu a z deseti procent z municipalit. Návrh bude připomínkovat Evropská komise, odpověď by měla dorazit do dvou měsíců, teprve podle toho můžeme projednávat s vládou míru financování potencionálních staveb v Novém Městě,“ poznamenal Jiří Hamza.
Požadavky kritiků považuje starosta Michal Šmarda za relevantní a rozumné. „Jsou to přesně takové požadavky, jaké má při jednání se sportovním klubem i město, tedy aby aréna pokud možno co nejvíc sloužila veřejnosti a sportující mládeži. Osobně bych dodal to, aby aréna co nejméně zatěžovala životní prostředí,“ shrnul Šmarda.
Podle něj není nutné mít obavy z vlivu na hospodaření města. „Po výstavbě areálu v letech 2011 a 2012 klesl příspěvek města na provoz areálu z jednoho milionu na 750 tisíc korun ročně,“ uvedl starosta.
Jiří Hamza poukazuje na to, že Vysočina Arena patří od roku 2015 mezi jedno ze sedmi národních sportovních center. „To jsou centra určená pro pořádání velkých sportovních akcí a vrcholový sport. I tak ale devadesát procent času v areálu sportuje veřejnost nebo trénují členové sportovního klubu,“ reagoval na výtky Hamza.
„To, že se při pořádání akcí zavře areál a týden je aréna neprůchozí, je pravda. Ale kvůli těm akcím jsme to stavěli,“ dodává.
Za nesouhlas může covidový rok, míní Hamza
Nesouhlasné názory jsou podle něj ovlivněné covidovým rokem. „My jsme stáli před rozhodnutím špatným a ještě horším. Jestli letos zavřít arénu, jak nám nařizovalo ministerstvo zdravotnictví, abychom zabránili šíření koronaviru. Kdybychom nechali areál otevřený, tak by nám ti samí lidé řekli, že šíříme koronavirus po Novém Městě,“ vrátil se k tomu, proč byl areál před Světovým pohárem oplocený.
Sportovní klub otevřel arénu až v půlce března po Světovém poháru ve chvíli, kdy byl pohyb vládními opatření při tvrdém lockdownu umožněn pouze v katastru obce. „V tu chvíli bylo jasné, že nikdo jiný než Novoměšťáci do areálu nesmí. Předtím to bylo tak, že by tam na víkend najely tisíce lidí ze všech stran,“ poukázal Hamza.
Petici, jež začala před pár dny kolovat mezi lidmi, chtějí iniciátoři podle Radka Jaroše doručit na radnici tak, aby ji zastupitelé stihli projednat 21. června. S tím počítá i starosta Michal Šmarda.
„Považuji za praktické, aby byla petice projednána v červnu současně se schvalováním projektu Vysočina Areny ze strany města,“ reagoval. Zastupitelé mají rozhodovat o souhlasu s výstavbou, ne o výši příspěvku.
