Ve středu před polednem pracovníci Drážní inspekce a Správy železniční dopravní cesty simulovali na okraji Chotěboře mimořádnou událost. Zkoumali při tom funkčnost signálního zařízení na přejezdu.
Přes něj od Havlíčkova Brodu projela drážní drezína. Zastavila se zhruba po 250 metrech tak, jako v případě skutečné nehody.
Když souprava přijížděla k přejezdu, signalizace blikala a cinkala. Ale ihned poté, co vozidlo přejezd opustilo, se vypnula. Zapnula se až zhruba po čtyřech minutách. To automatický systém zjistil, že vlak včas neopustil daný kolejový úsek a vyhodnotil to jako možný problém.
"Po třech minutách a padesáti vteřinách se přejezd opět přepnul do výstrahy. To je správná funkce přejezdu. Zachoval se tak, jak má," uvedl Václav Mrťka, přednosta správy sdělovací techniky z Jihlavy.
Podle inspektorů právě tato funkce signalizačního zařízení často mate svědky nehod na přejezdech. "Lidé světelné a zvukové znamení před samotnou srážkou příliš nevnímají. Po střetu ale zbystří a neslyší nic. Až pak si všimnou, že se signalizace uvede do chodu se zpožděním," vysvětluje mluvčí inspekce Martin Drápal.
Na stejném přejezdu zabil vlak otce, který v autě vezl syna
Pro ověřovací pokus si Drážní inspekce nevybrala přejezd na okraji Chotěboře náhodou. Právě na něm se totiž před měsícem střetl osobní vůz s vlakem. Při nehodě zahynul sedmatřicetiletý řidič, jeho desetiletý syn byl zraněn (více o nehodě čtěte zde).
Médiím se hned druhý den přihlásil svědek Libor Vodička, který tvrdil, že v době střetu nebyla signalizace na přejezdu v chodu. Červená světla se podle něho rozsvítila a zvonek začal cinkat až pár minut po nehodě (o tvrzení svědka čtěte více zde).
"Přijížděl jsem od přehrady podél kolejí k přejezdu. Byl jsem od něho asi deset metrů, když vlak nabral auto přede mnou. Ani já si přitom vlaku nevšiml, signalizační zařízení nefungovalo," tvrdil Vodička, který se na středeční ověřovací pokus přišel podívat.
"Až na počasí, protože tenkrát sněžilo, jsme nasimulovali naprosto stejný stav věcí. Drážní souprava jede ze stejného směru, stejnou rychlostí a zastaví od přejezdu stejně daleko, jako v době oné tragické nehody," popsal pokus vrchní inspektor Drážní inspekce Josef Dvořák.
Poté inspektoři a pracovníci SŽDC stáhli data ze zabezpečovacího zařízení a porovnali s daty z doby nehody. Ve všem se oba grafy shodovaly. "Přejezd byl v době nehody plně funkční. Odpovědnost za nehodu je tak mimo železnici," zdůraznil generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut.
Ani poté ale svědek Libor Vodička své tvrzení nezměnil. "Viděl jsem, co jsem viděl. Trvám na tom, že když se tenkrát vlak blížil k přejezdu, signalizace neblikala a necinkala," tvrdil.
"Pán vyjížděl z chatové oblasti podél kolejí. Jel ze strany, tak nemohl výstražník vidět. A neslyšel ho kvůli hluku vlaku, který jel prakticky vedle něj," vysvětlil Mrťka. Navíc podle něho v protisměru před přejezdem stála další dvě auta.
Zatímco Drážní inspekce už tragickou nehodu uzavřela s jasnými závěry, policie její okolnosti stále prověřuje. "Vyšetřování dosud ukončeno nebylo, stále probíhá," informovala mluvčí policie na Vysočině Dana Čírtková.
Podle Vodičky s tím policie nikterak nespěchá. "Ani měsíc po nehodě nebyl vyslechnut můj kolega, který jel v té době v autě se mnou a který se mnou zraněným pomáhal," poznamenal.
