V tomto týdnu budou úředníci z odboru rozvoje města a životního prostředí společně s projektantem hledat technické řešení sanace skalní stěny po sesuvu.
„Nyní je vypracována projektová dokumentace, která řeší stav na svazích u hřbitova na Kalvárii. Zpracování projektové dokumentace i naplánování dalších postupů zpozdily problémy v majetkoprávních vztazích, kdy část pozemku vlastní město a část jiný majitel. Na schůzce by měli úředníci magistrátu s projektantem najít levnější technické řešení úprav svahů a vyřešit majetkoprávní vztahy,“ uvedla Aneta Hrdličková z kanceláře primátorky města.
Současně magistrát řeší i statiku zvětralé skalní stěny u Mostecké ulice, z níž padá kamení.
Sesuv deset metrů vysoké strmé stěny bývalého lomu pod hřbitovem Na Kalvárii se zastavil až přímo pod oplocením hřbitova. Správci hřbitova potom z bezpečnostních důvodů okolí okraje sesuvu obehnali dočasným oplocením, za nímž zůstalo dvacet hrobů. Okraj sesuvu je od nejbližšího z hrobů totiž vzdálen jen dva metry.
Odborníci navrhují kotevní tyče a síť, pod svahem pak val
Návrh řešení zpracovali projektanti pražské firmy CTB, která se zpevňováním svahů zabývá. Zatím ale není jasné, k jakému řešení se město nakonec přikloní.
„Navrhovala jsem tam kompletní zasíťování celého svahu, a protože tam vypadávají velké bloky, tak tam byla doporučena síť s největší tahovou pevností a kotevní tyče tuším pět metrů dlouhé. Pod svahem jsme navrhovali ochranný plot nebo val z vytěženého materiálu a drátokošů. Technicky by to bylo řešitelné, kotevní tyče by se hrobovým místům dokázaly vyhnout,“ přiblížila Daniela Koniasová, jež ve firmě CTB projekt připravovala.
Magistrát zvažuje i možnost odtěžit část kamenných bloků z narušené skalní stěny.
„Na svahu u hřbitova je skalnatý výčnělek, který by měl být podle odborníků vytěžen, je však nutné zpracovat posudek, jak vytěžení tohoto výčnělku ohrozí hrobová místa. Vedení města nechce, aby se jakkoli pohnulo s hrobovými místy, proto se hledají řešení, která svah bezpečně zajistí, a přitom neohrozí hrobová místa zbytečnými přesuny,“ naznačila Hrdličková.
Skalní stěna pod Kalvárií by však podle ní měla být zajištěna už letos. „V rozpočtu města jsou vymezeny peníze na vyřešení situace ještě v tomto roce,“ řekla Hrdličková.
Dřevorubci v těchto dnech na hřbitově kácejí. K zemi šla už řada proschlých jeřábů na straně k Helenínské ulici, nyní čeká kácení ještě douglasky na okraji hřbitova, kde se sesunul svah.
Lomu musela za první republiky ustoupit i historická kaple
Na okraji hřbitova byl za první republiky kamenolom, který už tehdy výrazně pozměňoval podobu celého návrší, nazývaného v německé Jihlavě Kalvarienberg. Pokračující těžba kamene si dokonce v roce 1926 vynutila vydražení, prodej a následné zbourání kaple Božího Těla, která na vrchu Kalvárie byla postavena v roce 1770.
Část soch od jihlavského sochaře Jana Václava Prchala, které na návrší stály jako zakončení křížové cesty, byla kvůli postupující těžbě kamene v roce 1924 přemístěna k nedalekému kostelu sv. Jana Křtitele, kde stojí dodnes. Další sochy z Kalvárie jsou v zahradě jihlavského minoritského kláštera. Kamenná křížová cesta zde byla vytvořena už v roce 1791, původně ji představovalo sedm soch.
V šedesátých letech už byl lom opuštěný. „Pamatuji se, že na dně lomu tehdy bylo jezírko, kde jsme se v polovině šedesátých let jako děti koupávaly a v zimě na něm bruslily,“ vybavila si místní pamětnice, obyvatelka Mlýnské ulice. Tehdy byl do lomu volný přístup. „Nepamatuju si, že by se z té stěny někdy něco utrhlo, normálně se tam chodilo,“ vzpomněla si.
Hřbitov na Kalvárii je relativně mladý. Jako pohřebiště pro Jihlavu i pro sousední Hruškové Dvory, Henčov a Měšín byl vysvěcen 25. září 1870 páterem Kornelem Köplem z jihlavské fary u sv. Jakuba. V bývalém lomu je nyní skládka kamene Služeb města Jihlavy a je zde také autosalon Dobrovolný.
