„Pec už stojí, stavba byla dokončena,“ oznámil ředitel havlíčkobrodského muzea Jiří Jedlička. Unikátní stavba vznikala od loňského podzimu na samém severním cípu města v lokalitě Vlkovsko.
Pec tvoří dvě zídky vysoké 90 centimetrů, mezi nimiž vede topný kanál. Nad ním je do polokoule vytvarovaná velká vana z jílu. Její stěny jsou tlusté 20 centimetrů. Právě v této vaně by se měly suroviny tavit. V další části je pomocná fritovací pec.
Na topném kanálu stavaři z jílu a písku vytvořili vrchní klenutou část, takzvanou kopnu. „Od ní se bude odrážet plamen a v tavicí nádobě díky tomu vznikne potřebná vysoká teplota. Ve fritovací peci se bude tavit písek s dubovým popelem. Bude základem pro vlastní sklářský kmen, který se naloží do tavicích pánví ve velké peci,“ popsal pro ČTK archeolog Aleš Knápek.
Celá stavba na výšku měří zhruba dva metry a na délku tři a půl metru, je zastřešená.
Důvodem stavby historické pece byl pokus vyzkoušet tavbu skla přesně tak, jak postupovali mistři skláři před stovkami let. Pomocí dávných postupů, ale i surovin - křemene a dubového popela. Postup stavby pece i pokus vytvořit gotické skleničky pracovníci muzea popíší v připravované publikaci. Muzeum tak činí v rámci projektu mapujícího historii sklářství na Vysočině.
Muzeum shání dobrovolníky, kteří by 11 dní v peci topili
Temperovat pec a postupně ji vytopit na potřebných 1 400 stupňů chtělo muzeum už teď v červnu. Dokonce si stanovilo přesný termín, kdy začít - 20. den v měsíci.
„Jenže to nestihneme, zahájení výroby skla odkládáme. Je třeba, aby celá pec před zahájením důkladně vyschla. Přeci jen, je to experiment a nechceme riskovat, že by se nám něco pokazilo hned v úvodu,“ vysvětlil Jedlička.
Přes léto tak historici spolu se skláři zkusí jen fritovat a natavovat sklovinu. Mimochodem, to bude také čistokrevný pokus naslepo. „Je to dnes už neznámá věc, se kterou nikdo přesně neporadí,“ zmínil ředitel muzea.
Pokus vyrobit původní metodou opravdové sklo začne až 24. srpna. „Postupně budeme roztápět pec, potřebný výkon by měla mít 28. srpna. Samotné sklo chceme začít foukat 2. nebo 3. září,“ nastínil časový rozvrh Jiří Jedlička. Dohled nad pokusem by po tu dobu měl mít mistr sklář z Dobronína.
Vedle toho muzeum už teď shání dobrovolníky, kteří by v srpnu pomohli pec roztopit. U historické „sklárny“ musí být jedenáct dní nepřetržitě ve dne v noci dohled. Nejen že musí obsluha pec vytápět, k čemuž poslouží dvacet kubíků dubového dřeva, ale musí ji i hlídat a doslova chránit před vším zlým.
„Bez dobrovolníků to nepůjde. V muzeu se o projekt starají jen tři čtyři lidé a není možné, aby jedenáct dní v kuse nedělali nic jiného a jen stáli u pece,“ konstatoval Jedlička.
V celé České republice to bude teprve druhý pokus pomocí historických postupů vyrobit sklo. V devadesátých letech se o to snažili nadšenci v Moldavě na Teplicku. Brodské muzeum by ale snahu chtělo posunout o úroveň výš. V Moldavě totiž použili původní postupy, ale současné suroviny. V Brodě by měly i suroviny být dobové.
