Výzkumný areál za 420 milionů korun v průmyslové zóně krajského města od ledna zabydlí první výzkumníci. Stavbaři tam skončí na konci roku.
Asi šedesát pracovníků dělá na úpravách terénu a nových chodnících. Rušno je i uvnitř komplexu. V prvním patře už jsou hotové prosklené kanceláře.
"Do měsíce by práce měly být dokončeny, pak nás čeká kolaudace stavby," řekl ředitel Energoklastru CTT Vysočina Václav Tůma.
Vědeckotechnický park a Centrum transferu technologií, jak zní celý název areálu, nabídne 600 m² kancelářských ploch a 1 780 metrů podlah pro laboratoře.
"Od ledna příštího roku bude probíhat instalace nejrůznějších technologií a zkušební provoz. V polovině roku pak plánujeme oficiální otevření," plánuje Tůma.
V centru vznikne více než 50 pracovních míst a dalších 200 pozic by měly postupně vytvořit spolupracující firmy.
"V současné době probíhá výběr spolupracovníků, kteří budou mít na starost provoz parku. Samotný nábor vědeckých pracovníků začne až po otevření projektu," nastínil Tůma.
Vědeckotechnický park by měl však sloužit i jako podnikatelský inkubátor. "Vyřizujeme čtyři žádosti zájemců, kteří by se měli od začátku fungování v centru usídlit. Pokračujeme i v dalším vyhledávání zájemců a spolupracujících partnerů," dodal Tůma.
Odpadní teplo pomůže vytápění
Na práce dohlíží stavbyvedoucí Pavel Bůžek. Přiznává, že jako na každé stavbě i zde se stavbaři museli potýkat se zádrhely.
"Stavěl jsem třeba i v Krkonoších, ale na Vysočině poprvé. A překvapilo mě, jaké velké teplotní rozdíly tady jsou, v porovnání zima - léto," popsal Bůžek.
Také pokrok byl pro stavbaře oříškem. "Vývoj technologií šel rychle dopředu, mění se za pochodu. Oproti projektu například mají nové technologie zcela jiné rozměry, než bylo předtím naprojektováno. To byla asi největší komplikace," dodal.
Popsal i zajímavosti. "Veškeré odpadní teplo, které se v budovách vyprodukuje, například i ze serverovny, kde vzniká provozem techniky, se přes výměníky dostane ve formě horké vody do podzemní nádrže, odkud se zpět získává pro vytápění budov a další provoz," naznačil.
Interiér jedné z budov nového centra hned na první pohled zaujme dřevěnou nosnou konstrukcí - jde o dřevostavbu.
Dvě budovy vědeckotechnologického parku při Průmyslové ulici v jihlavské průmyslové zóně sousedí s Moravskými kovárnami. Oba areály kromě plotu dělí pás ornice. V těch místech by výzkumníci měli pěstovat vzorové odrůdy rostlin určených na výzkum pro energetické využití.
Odborníci v laboratořích například otestují využití bioplynu v energetice a dopravě nebo účinnost kotlů a různých druhů paliv.
Zabývat se budou i materiálovým inženýrstvím a biochemií.
Laboratoře zaměřené na technologie v energetice propojí podniky se školami a výzkumem. "Specifikaci laboratoří máme možnost modifikovat podle potřeb partnerů," uvedl Jan Rakušan, předseda představenstva Energoklastru, který projekt zastřešuje.
Šanci mají také absolventi
Chytré hlavy chtějí lovit už ve školních lavicích. Do budoucna by jihlavský park mohl spolupracovat s velkými zaměstnavateli regionu. "Probíhají úvodní setkání a po otevření parku budou konkrétní témata a možnosti spolupráce," řekl Tůma.
V létě Energoklastr vyhlásil soutěž o pojmenování dvou budov. Vítězné názvy budou pořadatelem soutěže vyhlášené v polovině prosince v Ostravě na konferenci Funtec 2013, spojující zábavu a technologie.
