Středa 30. září 2020, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 30. září 2020 Jeroným, Ráchel

Chceme upozornit na čechizaci Moravy, říká muž, který maloval hranice

  20:00
Vlnu diskusí vzbudili značkaři, kteří před měsícem na šesti místech namalovali na silnice historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Postaraly se o něj tři party aktivistů, kterým vadí, že se často zaměňují geografické či historické názvy. Nejsme recesisté ani vandalové, tvrdí jeden z nich, Pavel Trčala.

Na silnici u Strmilova jsou vyznačeny hranice Čech a Moravy. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nátěry provedly dvoučlenné skupinky, na Žďársku se o ně postaral Pavel Trčala. „Chceme korektně říci, kde jsou Čechy a kde Morava. Nechceme, aby se Morava stala pouze termínem v předpovědi počasí,“ glosuje dvaačtyřicetiletý sportovec a podnikatel z Brna.

Na ilegální akci se s kolegy dobře připravil. Aby nápisy měly patřičnou úroveň, vyptal se předem cestářů na jejich vlastní postupy.

Pavel Trčala

Pavel Trčala (vpravo) se před dvěma roky podílel i na přelepení nelegálních...
  • Dvaačtyřicetiletý brněnský sportovec a podnikatel, jeho firma se zaměřuje na jednodenní lyžařské zájezdy.
  • Coby nadšený surfař a cestovatel navštívil už přes sto čtyřicet zemí světa.
  • Studoval v USA, pracuje také jako ekonomický konzultant.
  • V roce 2005 dosáhl vrcholu hory Mount Everest jako doposud nejmladší československý horolezec. Navíc z druhého výškového tábora sjel na lyžích.
  • Kromě zimních sportů se věnuje také vodním sportům, na Brněnské přehradě postavil vlek pro vodní lyžování a podobný vlek se snaží prosadit také na žďárské Pilské nádrži.
  • Angažuje se i politicky, v roce 2018 byl spoluzakladatelem Moravského zemského hnutí a v brněnském obvodu za MZH kandidoval do Senátu.

Proč jste se rozhodli odtajnit? Nebojíte se pokuty nebo stíhání?
Původně jsme neplánovali informace zveřejňovat, ale některá média nás označila jako vtipálky a celou akci jako recesi. Nejsme vtipálci a motivem akce bylo upozornit na dva závažné celospolečenské problémy. Zaprvé na aktuální faktickou neexistenci Moravy jakožto správního celku a obecnou neúctu k její tisícileté hranici vytvořením absurdních a nefunkčních krajů, které popírají geografickou logiku i historické vazby. Zadruhé nechceme, aby naše děti začaly říkat, že žijeme v Čechách. Ústava jasně hovoří o občanech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a je proto velmi arogantní a neuctivé používat název Čechy pro celou Českou republiku.

Jde podle vás víc o neznalost, nebo o úmysl?
Pokud někdo řekne nebo napíše, že obyvatel Moravské Třebové nebo kteréhokoli jiného moravského či slezského města, bydlí v Čechách, tak je to nejen nesmyslné, ale poškozuje to také právo obyvatel Moravy a Slezska na sebeurčení. Bohužel má většina médií sídlo v Praze. Nejen děti a mládež tak dnes a denně například z rádia slyší, jak je celá republika označována jako Čechy. Někteří moderátoři či redaktoři to určitě nemyslí špatně. Naprosto mylně si myslí, že Morava je jen nějaký region, který je vlastně v Čechách. To je samozřejmě naprostý geografický protimluv. A přesto se takto vyjadřují i vzdělání lidé. Děje se tak, protože si to necháme líbit. Proto jsme se museli ozvat a vysvětlit médiím, že se jedná o vážné téma.

Kolik hranic jste na Vysočině a v dalších krajích celkem vytvořili?
Celkem šest párů nápisů. Dva na Svitavsku, dva na Žďársku (u Hamrů nad Sázavou a Stržanova), jeden na Jihlavsku (mezi Stájí a Zábornou) a jeden na Dačicku (u Strmilova). Hranici jsme označili spravedlivě a napsali jak nápis Morava, tak nápis Čechy. Je to společný odkaz našich předků na obou stranách hranice a věřím, že rozumní lidé v Čechách i na Moravě pochopí, o co se snažíme.

Vy jste tvůrcem hranic na vysočinských silnicích. Měl jste při noční akci ze 30. dubna na 1. května víc štěstí než vaši kolegové, kteří hranice značili na Svitavsku a policie je při tom chytila. Jak k tomu došlo?
Kolegové na Svitavsku již měli nápisy hotové a byli na odjezdu, ale trochu se zdrželi, když balili věci u cesty. Pravděpodobně je policii nahlásil kolem projíždějící řidič a policie tedy měla povinnost přijet. Policisté jim sdělili, že přijeli na udání. Kolem nás u Žďáru také projeli policisté, ale asi jen náhodou, protože nezastavili a pokračovali dál. Pokud by nás policie chytla, tak bychom stejně jako naši kolegové korektně spolupracovali a celou akci vysvětlili. Nekreslili jsme žádné vulgární obrazce ani nepsali sprosté nápisy. Vyznačili jsme na asfalt pouze pravdivý geografický fakt.

Jak jste postupovali? Přece jen na „jedničkách“ bývá provoz i v noci.
Vybrali jsme čas tak, abychom v žádném případě neohrozili silniční provoz. Protože jsme nápisy vytvářeli v noci, z dálky jsme mohli vidět přijíždějící auta. Když nás míjela, tak jsme se po vozovce nepohybovali.

Prozradíte, kolik času jste potřebovali na vyznačení příčné čáry a dvou nápisů?
Vše jsme měli připravené a ve dvojicích jsme byli sehraní. Museli jsme využít časové mezery mezi projíždějícími auty. To bylo někdy jen pár minut, jindy třeba i čtvrt hodiny. Když jsme měli více času, tak jsme nápis mohli přes šablonu natřít ve více vrstvách, a tedy kvalitněji. Když se blížilo auto, tak muselo být vše odklizeno. Vybrali jsme kvalitní barvu a předem vyzkoušeli, jak rychle schne. Šlo nám především o to, aby na žádném místě nebyla barva rozježděná. To by vypadalo neprofesionálně.

Zjišťovali jsme, zda se nápisy objevily i na dálnici D1, kde zemská hranice prochází u Měšína a Heroltic. Předpokládám ale, že jste nechtěli hazardovat…
Ano, promýšleli jsme každou cestu a samozřejmě D1 by zajistila největší expozici našemu sdělení. V tu dobu už byl však provoz větší než na začátku karantény. Šlo nám o bezpečnost a v žádném případě jsme nechtěli, aby byla naše akce brána negativně kvůli možnému ohrožení provozu. I kdyby se nám to na dálnici podařilo, lidé by si mohli říct, že jsme tím zbytečně ohrozili ostatní řidiče.

13. května 2020

Zmínil jste, že jste se rozhodli pro nátěr, a ne nástřik. Jak jste sháněli know-how?
Když při cyklistických závodech píší fanoušci nápisy na silnice, tak neřeší nějaký design. Kamarádi původně také chtěli udělat jen nápisy klasicky štětkou tak, jak se to tradičně dělá v noci ze 30. dubna na 1. května ve vesnicích. Říkal jsem si však, že když už to děláme, tak by to mělo být profesionálně, aby to lidem nepřipadalo jako nějaké vandalství, ale naopak jako oficiální značení. Studoval jsem ve Spojených státech a inspirovala mě také hranice mezi USA a Kanadou ve městě Derby Line, kde je pruh a na každé straně nápis. Náhodou jsem jednou projížděl kolem cestářů, tak jsem se s nimi dal do řeči a poprosil je, jestli bych si mohl změřit rozměry jejich písmen. Pak jsme podle toho nechali udělat šablony. Radili mi také, že válečkem je nátěr kvalitnější než stříkáním. Proto jsme použili válečky.

Měli jste v plánu označit ještě více míst od Slavonic až po Králický Sněžník?
Naše skupina měla za úkol vyznačit dva nápisy, nakonec se nám podařily tři, ten u Stáje byl navíc. Severní skupina plánovala více nápisů, ale protože je někdo udal, tak stihli pouze dva. Jižní skupina vytvořila kvůli dešti pouze jeden.

Na konci světa už mají ceduli

Moravané na hranicích Čech a Moravy usilují o vztyčení hnědých turistických...

Moravští aktivisté, kteří potají vyznačili historické zemské hranice na silnice, by rádi jednou dosáhli toho, aby hranici připomínaly například oficiální cedule. Jedna taková je už třetím rokem v lokalitě Na konci světa ve Šlakhamrech, části obce Hamry nad Sázavou.

„Hlavním iniciátorem označení historické hranice, který trpělivě několik let vyřizoval krok po kroku povolení k umístění značky u obecní komunikace, je náš spoluobčan a moravský patriot František Eli Svoboda,“ píše se na webu obce.

„Obec získala povolení a ceduli si zaplatila. Jednodušší to bylo v tom, že jde pouze o místní komunikaci,“ zmínil starosta Hamrů František Porubský.

Česko-moravská hranice vede od Králického Sněžníku na severovýchodě až k Slavonicím na jihozápadě. Hranice se stabilizovala do konce 14. století, ještě ve 20. století však docházelo k jejím dílčím úpravám.

De iure přestala existovat na konci roku 1948, kdy vznikly nové kraje, které historické hranice nerespektovaly.

Uvažovali jste o tom, že to zkusíte legální cestou s povolením úřadů a správce komunikace? Nebo by to nebylo dost „punkové“?
Cílem naší iniciativy nebylo v žádném případě dělat věci punkově. Pokud by bylo možné podat žádost na vyznačení hranice a cestáři by ji pak vyznačili z rozpočtu na údržbu, tak bychom samozřejmě takovou žádost podali. Kolegové se snažili mnoho let, aby na hranici mohly vzniknout oficiální cedule. Avšak tento proces byl extrémně administrativně náročný a nakonec jim na cedule stejně žádný úřad nepřispěl. Proto navrhli tuto variantu. Souhlasil jsem, protože se jedná o nenásilnou formu občanského protestu. Moravskou otázku chci prosazovat nenásilně. Před dvěma lety jsme na moravském území přelepili české vlajky na nelegálních billboardech vlajkou moravskou. Nyní jsme provedli vyznačení hranice. Nechceme násilí jako například v Baskicku. Chceme mírovou cestou upozornit na postupnou čechizaci moravské země, ke které naprosto nespravedlivě dochází.

Z toho, co říkáte, určitě nejste fanoušci současného správního uspořádání. Co vám vadí na současných krajích?
Tyto kraje nerespektují geografickou logiku i historické vazby a není žádným tajemstvím, že byly vytvořeny se zásadním úmyslem rozbít Moravu. Dříve jsme měli Moravský zemský sněm, tedy parlament Moravy, a o věcech Moravy se rozhodovalo na Moravě. Zemské uspořádání po vzoru Německa či Rakouska by pro Českou republiku bylo mnohem výhodnější. Opravdu bylo potřeba vytvořit kraj v každém větším okresním městě? Spolkové uspořádání by bylo nejen lepší pro Moravu a Slezsko, ale také pro Čechy. Aktuálně jsou tyto absurdní kraje tak malé, že se stejně musejí slučovat do „dvojkrajů“, aby mohly participovat na dotacích z EU. Tyto kraje jen uměle zvyšují počty úředníků a jsou obrovskou zátěží pro rozpočet. Paradoxně však z rozpočtového určení daní dostávají jen asi osm procent. Například spolkové země v Německu disponují třiceti procenty. Věřím, že pokud by mohla Morava sama rozhodovat o svých financích, tak by byla mnohem větší šance mít co nejdříve dálnici z Brna na Vídeň či na Svitavy.

Vývoj správního členění za první republiky.

Vývoj správního členění za první republiky.

V roce 2000 došlo novelou ústavy ke vzniku 14 samosprávných krajů.

V roce 2000 došlo novelou ústavy ke vzniku 14 samosprávných krajů.

Zmiňujete, že by se vám u silnic na hranicích líbily cedule nebo monumenty. Například hraniční kámen s obřím lvem a orlicí, který vznikl u žďárské Pilské nádrže, má mezi odbornou veřejností řadu odpůrců a jejich autor Michal Olšiak čelil kritice za umisťování podobných betonových plastik do krajiny. Jak byste chtěl garantovat úroveň takových děl?
Žďár nad Sázavou je na Moravě a hranice je těsně za městem. Je rozhodně velmi milé, že tam nějaký monument připomínající tuto hranici je. Shodou okolností areál u Pilské nádrže znám velmi dobře, protože se tam již několik let snažím zejména pro děti a mládež vybudovat vlek pro vodní lyžování. Pilák může být příkladem pro mnoho měst. Všem v Brně i jinde vychvaluji, jak pěknou volnočasovou zónu město pro své obyvatele vybudovalo. Co se týče vyznačení hranice, neměli jsme na mysli přímo sochařská díla. Jsme si vědomí, že se těžko zavděčíte všem. Například lev a orlice se někomu líbí a někdo jiný může říct, že je to kýč. Někdo to bude pomlouvat, protože autorovi závidí, že vybrali právě jeho dílo. Vedle cest bych rád viděl například dřevěné monumenty, jaké bývají mezi státy ve Spojených státech. Ale takovou věc nemůžeme financovat sami. Samozřejmě by to měla zaplatit spolková země Morava. A protože Morava legislativně neexistuje, musel by se takový monument například zaplatit ze sbírky. Moravská národní obec již za tímto účelem sbírku založila. S pardubickým hejtmanem Martinem Netolickým budeme o možné pomoci s cedulemi jednat, třeba ke schůzce svolí i hejtman Kraje Vysočina.

Autor:

2. a 3. října se budou konat volby do krajských zastupitelstev a v některých okrscích i doplňovací volby do Senátu
Lidé v karanténě budou mít možnost volit 30. září a 1. října.

  • Nejčtenější

Radnice jde proti ministerstvu. Vyzvala školu, ať učí děti bez roušek

Žáci na druhém stupni základní školy v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku nemusí mít při výuce nasazené roušky....

Spor o půdu na Vysoké graduje, farmář zastavěl lyžařskou chatu balíky slámy

Tělovýchovná jednota Lyžař HB, která provozuje lyžařský areál na Vysoké u Havlíčkova Brodu, řeší další problém. Opět je...

Lipánek s nižším množstvím cukru u lidí uspěl, říká šéf Madety Milan Teplý

Kvůli výbuchu v přístavu v Bejrútu i koronaviru se společnosti Madeta propadl vývoz zboží téměř na nulu. Pomáhá to však...

Třebíč zahájila propagaci obchvatu, odpůrci se kvůli jeho trase soudí

Spor o podobu třebíčského obchvatu se stupňuje. Zatímco odpůrci obchvatu v jeho vytyčené trase chtějí podat stížnost k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lézt s kyslíkem? Jako jet Tour de France na elektrokole, říká Radek Jaroš

Premium Stal se prvním českým horolezcem, který vylezl na všech čtrnáct osmitisícových vrcholů. V Česku byste marně hledali...

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

  • Další z rubriky

Proti úložišti radioaktivních odpadů na Hrádku se postavila i Jihlava

Jasné ne zvažovanému úložišti vyhořelého jaderného odpadu v lokalitě Hrádek vyslovili jihlavští zastupitelé. Nelíbí se...

Lipánek s nižším množstvím cukru u lidí uspěl, říká šéf Madety Milan Teplý

Kvůli výbuchu v přístavu v Bejrútu i koronaviru se společnosti Madeta propadl vývoz zboží téměř na nulu. Pomáhá to však...

Podruhé už se šaráda neopakovala, zastupitelé o stejných tématech jednali

Po zasedání velkomeziříčského zastupitelstva, které se uskutečnilo 7. září a netrvalo ani deset minut, protože opozice...

Z premianta na chvost. Pelhřimovsko má největší podíl nakažených covidem

Dlouhé měsíce od začátku koronavirové krize bylo Pelhřimovsko okresem s nejmenším počtem pacientů s koronavirem....

Charitativní akce: Praním prádla svých ratolestí pomůžete maminkám v azylových domech
Charitativní akce: Praním prádla svých ratolestí pomůžete maminkám v azylových domech

Do 30. 9. 2020 z každého zakoupeného produktu Lovela Baby půjdou 3 Kč na pomoc azylových domů Armády spásy.

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...

Chci se více věnovat ženě, v plánu je i založení rodiny, říká Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (33) se po odchodu z funkce těší na chvilky strávené s přáteli a s manželkou...

Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci

Herec Petr Čtvrtníček (56) sice kvůli těžšímu průběhu covidu-19 musel do nemocnice, humor ho ovšem neopouští. Svým...