„Případ jsme prověřovali pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Do současné doby se však nepodařilo zjistit osobu, která strom pokácela,“ informovala policejní mluvčí Jana Kroutilová.
Případ, který se stal v první polovině května v katastru Kostelní Myslové nedaleko Telče, tak policisté odložili. Znovu ho otevřou pouze v případě, že se objeví nové skutečnosti či někdo vyšetřovatele upozorní na nové stopy.
„Bohužel. Je to další v řadě případů útoků na chráněná zvířata, kdy se pachatele nepodařilo zjistit,“ posteskl si vedoucí havlíčkobrodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, na jehož popud se případem policie zabývala.
„Objasněnost těchto případů je tragicky nízká,“ dodal.
Jak poznamenal, nějaké indicie a poznatky směrem k pachateli ochranáři a policisté měli. „Ale asi nebyly tak silné,“ podotkl Hlaváč.
Útok na orlí hnízdo považoval za cílený, byl v tom zjevný úmysl. „Nejednalo se o plošnou těžbu, v okolí hnízda byl pokácen pouze a jen tento strom,“ popsal.
Člověk letos jen na Vysočině zabil už sedm orlů mořských
Podle něho v letošním roce na Vysočině úmyslně rukou člověka zemřelo už sedm orlů mořských. Stalo se tak ve čtyřech případech. Při některých útocích - jako třeba v případu Kostelní Myslové - uhynulo zvířat víc.
Orel mořský je největším dravcem, který se v Česku vyskytuje.
Ve všech předchozích případech pachatelé vždy použili karbofuran. To je nervový jed, jehož držení a používání je už od roku 2008 zakázáno. Na zvířata lidé nastražili otrávené návnady. I když ne ve všech případech mohli cíleně útočit na orly.
„Orli se živí nejčastěji mršinami. Kvůli svému výjimečnému zraku bývají obvykle prvními zvířaty, která otrávené návnady spatří,“ vysvětlil Hlaváč. Po pozření otrávené návnady dravec umírá dlouho a bolestivě v křečích.
Od května ochranáři evidují už jen jednoho mrtvého orla mořského. Ten ale neuhynul vinou člověka. Podle Václava Hlaváče se spálil o elektrické vedení.
Orel mořský je chráněný a kriticky ohrožený druh. Je největším dravcem, který se v Česku vyskytuje, rozpětí křídel může mít až dva a půl metru. Žije obvykle v blízkosti vod, živí se rybami i menšími ptáky. Dle posledního sčítání by na území Vysočiny mělo trvale žít celkem třináct párů orlů mořských.
