Asi nejvíc problémů zaznamenali v okolí Náměště nad Oslavou. Dva památné smrky u Vlasákovy hájenky, které rostou na pravém břehu Oslavy, byly napadeny kůrovcem.
„Jsou už v podstatě suché. Teď budeme řešit, co s nimi dál,“ říká Tomáš Sedláček, vedoucí odboru životního prostředí z Náměště nad Oslavou.
Problém se ale objevil i v alejích památných stromů, které jsou obklopeny jehličnatým porostem. Kvůli kůrovci jehličnany zmizely, a tím se tyto aleje otevřely větru.
„Registrujeme tam vyvrácené a polámané stromy,“ popisuje Sedláček.
To je případ památné Haugwitzovy aleje, která vede k loveckému zámečku u Kladerub nad Oslavou a tvoří ji na 150 stromů, převážně dubů, javorů a lip. Její stáří je odhadováno na 180 let.
„Aktuálně tam registrujeme sedm poškozených stromů, především buků. Některé jsou úplně vyvrácené, jiné zlomené,“ připomíná s tím, že v nejbližší době padne rozhodnutí, co bude s těmito stromy v památné aleji dál.
„U těch, které jsou vyvrácené, dojde pravděpodobně k jejich odklizení. U zlomených budeme řešit, zda tam zůstane alespoň torzo. Nechávali jsme si na to zpracovat posudek,“ dodává.
Památné stromy bývají dobře adaptované na svých místech
Podle Tomáše Sedláčka se bude sucho i nadále podepisovat na vitalitě stromů.
„Porosty jsou oslabené. V dubnu napršelo pár milimetrů. A to, co spadlo v posledních týdnech, se v dospělých porostech moc neprojevilo. Kůrovcová kalamita bude dál pokračovat. První jarní rojení jsme již zaznamenali, i když je teď nálet trochu zpomalený chladnějším počasím a deštěm. Pokud nám počasí a příroda výrazněji nepomůže, tak se tento stav moc zvrátit nedá,“ je poněkud skeptický šéf odboru životního prostředí náměšťské radnice.
Na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku se památné stromy zatím drží. „My na Jihlavsku moc památných jehličnanů nemáme. A ty, které jsou zaevidované, jsou v pořádku,“ říká vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková.
I ona přiznává, že dlouhodobý nedostatek vláhy stromům nesvědčí. Důsledky sucha se podle ní ale projeví až za delší časový úsek.
„U památných stromů se většinou jedná o staré jedince dobře adaptované na místě, kde rostou, takže pokud by se na nich sucho projevilo, bude to trvat delší dobu. Hodně taky záleží na druhu stromu i na jeho lokalizaci. Věnujeme jim však zvýšenou pozornost,“ dodala.
Na Vysočině je evidováno kolem 400 památných stromů.
Vyčnívající smrk drží 270 let, příroda se s ním nemazlí Jedenáct let pozorují obyvatelé Štoků na Havlíčkobrodsku, jak v jejich nedalekém lese postupně umírá památný smrk ztepilý, jehož stáří se odhaduje na 270 let. Teď už z něj zbylo prakticky jenom torzo, i když stále budí svou velikostí respekt. Obvod jeho kmene je čtyři metry. Památným stromem byl vyhlášen v roce 1988. A jelikož výrazně vyčníval nad okolní stromy, příroda se s ním moc nemazlila. „Dostal několik zásahů bleskem, trpěl při vichřicích,“ popisuje Milan Fila, ředitel Lesního družstva Štoky, v jejichž správě se strom nachází. V šedesátých letech se odlomil vrchol, ale strom si brzy vytvořil náhradní. Další, tentokrát už fatální rána nastala pro tento strom v roce 2008, kdy se po jedné z vichřic odlomila část vrcholu stromu. Dílo zkázy bylo završeno v prosinci téhož roku, kdy další větrný útok odlomil poslední část vrcholu. Stromu tak zbývá posledních pár větví, ale ty už smrk neuživí, a tak strom pomalu chřadne. „Samozřejmě nás mrzí jeho konec, ale s tím nic nenaděláme. To je prostě životní cyklus,“ je smířen Pavel Královec, starosta městyse Štoky. Přesto u stromu, který se nachází uprostřed asi čtyřicet let starého bukového lesa, stále stojí cedulka s nápisem památný strom. „Není důvod ho zatím kácet. To jenom v případě, kdyby byl vyvrácený. Má perspektivu tam být ještě několik let,“ poznamenala Anna Linhartová z odboru životního prostředí havlíčkobrodské radnice. |
