„Podstatná část mladých smrkových porostů se nedožije věku, ve kterém se kácí dnes,“ říká Miroslav Svoboda, odborník z České zemědělské univerzity v Praze. Právě on se podílel na práci mezinárodního týmu, který popsal, jaká nyní je a jak bude v následujících letech vypadat situace ohledně životnosti evropských smrkových lesů. Ze současných smrkových batolat se podle některých odhadů prý dožije stovky jen zhruba desetina.
Základem problému podle Svobody není ani tak klimatická změna, ale spíš člověk. „Mám kolegu, který říká, že bychom neměli mluvit o kůrovcové kalamitě, ale spíš o kalamitě smrku,“ dodává.
„V tropickém pralese žádné kalamitní přemnožení škůdců neexistuje. Na jednom hektaru tam rostou stovky druhů dřevin, ale každý je tam jednou nebo dvakrát. Každý má jinou fyziologii, jiný druh kůry, jiný charakter dřeva. A škůdců, kteří by nebyli úzce specializovaní, je opravdu málo,“ vysvětluje Svoboda. To ostatně platí i o kůrovci, který žije po tisíciletí v úzké symbióze se smrkem.
Na rozdíl od tropického pralesa však má ve smrkové monokultuře k přemnožení ideální podmínky. Problém je přitom nejen druhová, ale i věková skladba lesa. V lesích dnes vedle sebe stojí stromy stejného stáří.
Když se nevyplatí kácet
Mladé stromy kůrovce nezajímají, nemají dostatečně silnou kůru na to, aby poskytla larvám šanci na přežití. Zato smrkové monokultury, kde stromy dospějí do „kůrovcového“ věku více či méně najednou, jsou pro brouka ideální zásobárnou potravy, která nemá za tisíce let, kdy spolu smrk a jeho škůdce žijí pohromadě, obdoby.
V Česku se porážejí smrky, které jsou staré minimálně osmdesát let. Velká část majitelů lesů ale nechává stromy stát déle. „Řada majitelů si řekla, že jim to za to nestojí a že to dřevo nechají pro děti,“ říká Svoboda.
Lesy ČR zaplatily přes tři miliony na pokutách za nedůsledný boj s kůrovcem |
Velká část smrkových lesů je tak přes sto let stará. To je ideální z pohledu lidí, kteří sem chodí na procházky nebo na houby, vyhovuje to ale samozřejmě také kůrovci.
Teď navíc výkupní cena na trhu zahlceném kůrovcovým dřevem klesla. Vyhledávání a kácení stromů napadených kůrovcem není zadarmo a stejně nezaručí, že se brouk nepřemnoží u souseda.
„V lesích máme zhruba 650 milionů kubíků stojícího dřeva. Z toho je minimálně polovina smrku. Odhaduje se, že v horizontu dvou až tří let by kůrovcem mohlo být ohroženo až 50 milionů kubíků dřeva,“ vysvětluje Svoboda.
Praha i Alpy
Nejvíce ohroženy budou smrkové lesy ve středních a nižších polohách. Důkazem toho jsou obrovské holiny, které během dvou let nahradily suchem oslabené smrkové lesy na úbočí Jeseníků.
Jenže tím to nekončí. Zatím si nikdo netroufá odhadnout, kam až se letos kůrovec prožere lesy na Vysočině. „Vysočina je velmi zasažená, už vloni tam na mnoha místech stály nezpracované suché kusy lesa,“ upozorňuje Svoboda.
Boj s kůrovcem zatím Česko prohrává, stromy mizí před očima |
Který region bude další na řadě? Ohroženy jsou lesy v jižních Čechách, v okolí Plzně nebo kolem Prahy. V bezpečí není žádná oblast v Česku, v evropském měřítku vědci počítají s rozšířením kůrovcových kalamit i tam, kde pro ně zatím nebyly podmínky, například na horská úbočí Alp nebo do Skandinávie.
Co by umožnilo snížit riziko katastrofy, která naposled potkala Jeseníky, vědci vědí: pestřejší druhové složení lesů, důsledná kontrola a odstraňování napadených stromů, ale třeba i oddělení lesů od smrkových plantáží, kde by se stromy pěstovaly striktně pro dřevo a kácely se ještě dřív, než začnou být zajímavé pro kůrovce.
Podle Svobody však stále obnovujeme lesy způsobem, který z nich za šedesát či sedmdesát let udělá snadnou oběť kůrovcových kalamit. „Při obnově lesa stále převažuje smrk. Vysazuje se v zažitém systému na holosečích. Zatímco v Německu se přirozená obnova lesa uplatňuje na 80 procentech zalesňované plochy, u nás je to 20 procent,“ dodává Svoboda.
