Deratizátor Tomáš Bubrinka nese v ruce krumpáč, kýbl s modrými voskovanými válečky a po čtyřech kusech je hází do hlubokých nor, které jsou ve velkém rozesety na trávníku jihlavského sídliště Kollárova.
Jsou to jedovaté nástrahy na potkany. Po jejich pozření způsobí jed do pěti dnů rozpad krve daného jedince a jeho úmrtí.
„Když tam válečky vhodím, musím pak noru zakopat a zahrnout zeminou. Nástraha se nesmí nikde válet na povrchu. Po týdnu tato místa znovu obejdu. Když vidím, že je nora obnovena, musím kladení nástrahy zopakovat,“ vysvětluje princip deratizace na zelených plochách uvnitř městské zástavby Tomáš Bubrinka, jednatel deratizační firmy Deratex.
Právě tento týden zahájila tato firma pravidelnou jarní vlnu deratizace, během níž její pracovníci po Jihlavě rozmístí až 100 kilogramů nástrahy.
Tentokrát se ale více než kdy jindy zaměří na místní sídliště. Tam se totiž po zimě objevily velké nory potkanů, které mají i přes patnáct centimetrů v průměru. Jednotlivé kolonie těchto hlodavců pak mohou mít i několik desítek jedinců.
Noční zvíře je na sídlištích vidět už i přes den
Specializovaná deratizační firma i zástupci jihlavského magistrátu hovoří o jejich přemnožení na čtyřech jihlavských sídlištích. Zvýšený výskyt potkanů se v Jihlavě týká především sídlišť Březinova, Dolina, Horní Kosov a Kollárova.
„Tento rok je tady potkanů víc než v roce minulém,“ přikyvuje deratizátor.
„Přesné stavy potkanů neznáme. Je to noční zvíře, které je aktivní hlavně za šera. Ale pokud je přemnožen, je k vidění i během dne. To už je alarmující a je to případ čtyř jihlavských sídlišť,“ doplňuje ho Kateřina Kadlecová z majetkového odboru jihlavského magistrátu.
Jednou z příčin může být podle Bubrinky i to, že lidé jsou v covidovém roce více doma, čímž produkují větší množství odpadu, na kterém se pak potkani živí. „Tam, kde je vyšší populace lidí, což sídliště jsou, mají potkani kvůli snadnějšímu přístupu k potravě větší šanci na přežití. Proto se tam stahují. Spatřit je můžeme hlavně u kontejnerů s odpadky. Tohle ale není jenom případ Jihlavy, ale vidíme podobný stav i v dalších městech, kde pracujeme,“ dodává jednatel deratizační firmy.
Speciální krmítka s ochranou před dětmi a psy
V místech, kde jsou četné potkaní nory, umístili deratizátoři i speciální deratizační krmítka.
„Tuto krmnou staničku, uvnitř které je nástraha, dáváme na nejvíce postižená místa. Je pevně uzavřená a zajištěná tak, aby se do ní nikdo jiný nedostal. Zároveň musí být pevně připevněna k jednomu místu tak, aby s ní nešlo manipulovat,“ přivazuje speciálním zámkem šedé deratizační krmítko k patě jednoho z domů na Kollárově ulici a vylepuje nad něj upozornění, že v místě byla provedena deratizace.
10. října 2018 |
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvNástrahy v sobě kromě jedu obsahují hořké látky pro ochranu před náhodným požitím například dítětem. Hrozit by podle Bubrinky neměla ani náhodná otrava z těl usmrcených potkanů v případě, že by je pozřeli dravci nebo třeba psi.
„V naprosté většině případů totiž potkani hynou pod zemí ve svých norách,“ dodává.
Lidé jsou lhostejní, výskyt potkanů nehlásí
Na výskyt potkanů mohou lidé sami upozornit pracovníky magistrátu. Letos se takových hlášení ale objevilo pouze deset.
„Bohužel lidé jsou docela lhostejní a ani neví, co se jim děje za barákem. Pořád apelujeme na veřejnost, aby nahlašovali výskyt potkanů a jejich nor. Jsme jim za každou reakci vděční. Pokud nory deratizační firma nebo náš odbor nory neobjeví, zůstanou anonymní a může se stát, že dojde k přemnožení potkanů,“ zdůrazňuje Kateřina Kadlecová.
Potkaní noru poznáme od jiných tak, že je větší a její ústí na povrch země je vyhlazeno bříšky procházejících potkanů.
Podle Kateřiny Kadlecové potkani v rozumném počtu k životu člověka patří. „Nesmí ale dojít k jejich přemnožení. Potkani jsou nám velice podobní. Jsou velice inteligentní, a také jako my podléhají stresu. Ve stresových situacích reagují agresí,“ popisuje.
Potkani vytváří kolonie, kde panuje přísná hierarchie. „Kolonii vévodí alfa samec, který vysílá ty nejslabší šikanované jedince jako ochutnávače nástrah. Pokud vidí, že ho nástraha zabila, tak už se nástrahy nikdo z kolonie nedotkne. Jsou to velice chytrá zvířata a na chytrá zvířata člověk jen tak nevyzraje,“ dodává Kadlecová.
Jihlavský magistrát letos na deratizaci uvolnil 278 tisíc korun.
