„Aktuálně řešíme jeden vysoce suspektní (podezřelý - pozn. red.) případ v Pelhřimově,“ potvrdila vedoucí epidemiologického odboru krajské hygienické stanice Alena Dvořáková.
Spalničky a jejich příznakyNejčastěji tato choroba postihuje děti ve věku 4 až 5 let, onemocnět ale mohou i dospělí. Virus se přenáší kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7 - 21 dnů, infekční je ale už i 2 - 4 dny před výskytem vyrážky a ještě 4 dny po jejím ústupu. Mezi příznaky spalniček patří horečka až 40° C, rýma, kašel a zánět spojivek, v dutině ústní se objevují bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý den při horečce se postupně vysévá vyrážka. Pacient musí být sedm dní v izolaci. Léčba je pouze symptomatická - tišení příznaků. Po onemocnění se získává dlouhodobá imunita. Ochranou je očkování. Zdroj: Státní zdravotní ústav |
Nemoc se dotkla lidí v různých věkových skupinách. „Jsou to mladiství, dospělí a také jedno dítě, které nemohlo být z důvodu kontraindikace očkováno,“ upřesnila Dvořáková. Pacienti se spalničkami musí být ze zákona nejméně sedm dní v izolaci na infekčních odděleních.
Jihlavská nemocnice od začátku května řešila čtyři pacienty s laboratorně prokázanými spalničkami a také tři podezření na tuto nemoc.
„Aktuálně je u nás jeden pacient hospitalizovaný. Nemocní nepocházeli z jedné skupiny lidí. Není mezi nimi žádná spojitost. Jedna z nakažených byla cizinka. Zdroj nákazy byl ale mimo Vysočinu,“ sdělila mluvčí nemocnice v krajském městě Monika Zachrlová.
Pelhřimovský špitál od pátku 11. května zachytil dva nemocné s podezřením na spalničky. „Jeden případ je potvrzen, druhý je suspektní. Jde o děti z lokality Praha a okolí, které byly ošetřeny na pohotovosti,“ řekla mluvčí pelhřimovské nemocnice Petra Černo. Potvrzený případ se ovšem neléčí na Vysočině, malý pacient se spalničkami leží v nemocnici v Praze.
Ostatní nemocnice v kraji se letos se spalničkami zatím nesetkaly.
Zvláště ohroženou skupinou jsou samotní zdravotníci
Podle Aleny Dvořákové byla poslední větší epidemie této choroby na Vysočině zaznamenána v 70. letech. Po nástupu očkování se spalničky regionu zpravidla vyhýbaly. „Později to byly jen ojedinělé, jednotlivé případy za celá léta,“ dodala.
Současnou situaci proto považuje za vážnou i vzhledem k tomu, že dochází opakovaně ke vzplanutí větších či menších epidemií této nákazy. Objevila se už třeba v Ústí nad Labem, Ostravě a v Praze, kde výskyt většího počtu onemocnění odborníci označují za epidemii. Motolská nemocnice musela dokonce nedávno na dva týdny uzavřít urgentní příjem poté, co se jeden ze zaměstnanců spalničkami nakazil.
„V souvislosti s onemocněním u jednoho zdravotníka se vyšetřuje zhruba 400 osob, jako rizikových kontaktů, po celé republice. S dalším vývojem nelze vyloučit epidemii tohoto velice nakažlivého onemocnění i v našem kraji,“ informovala krajská hygienická stanice v dopise vedení nemocnic i zdravotnickou záchrannou službu.
Zdravotníci jsou proto v pohotovosti. Považovaní jsou totiž za zvláště ohroženou skupinu.
Personál rizikových oddělení podstupuje testy i přeočkování
Na základě doporučení krajské epidemioložky se nyní u vybraného zdravotnického personálu zjišťují hladiny protilátek proti spalničkám. Pokud by hladiny byly nízké, doporučuje se přeočkování.
Toto preventivní opatření se týká pracovníků na rizikových odděleních jako jsou urgentní příjem, dětské oddělení, infekční, kožní a interní oddělení. Doporučení se týká také personálu sloužícího i na lékařské službě první pomoci a dále sanitářů z centrálního dispečinku.
Například v novoměstské nemocnici prověřovali protilátky proti spalničkám u pracovníků infekčního oddělení a kožní ambulance již loni. Znovu očkováno bylo kvůli nízkým hodnotám protilátek osm zaměstnanců. Rozšířené testování se nyní týká 55 zdravotníků.
„V současné době čekáme na výsledky vyšetření,“ uvedla epidemiologická sestra nemocnice Šárka Vidergotová.
Podle odborníků návrat spalniček souvisí se stále klesající proočkovaností populace. Vinu na tom podle některých odborníků mají i rodiče, kteří odmítají své děti očkovat.
Podle zprávy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí bylo v loňském roce hlášeno v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru 14 600 případů spalniček, což ve srovnání s rokem 2016 představuje více než trojnásobný nárůst. Většina případů byla z Rumunska (5 608) a Itálie (5 098). Nahlášeno bylo také sedmatřicet úmrtí na spalničky.
