„Cestující musí dát znamení k zastavení. Pokud nedá, tak je to špatně a řidič nemusí zastavit,“ řekl ředitel Dopravního podniku města Jihlavy Josef Vilím.
Nejasnosti vznikly poté, co z vedení dopravního podniku prosákla před časem informace, že řidiči dostali interní pokyn v poněkud odlišném duchu: aby přibrzdili pokaždé, když na zastávce někdo stojí. A to, i když nemává. Tím by se mávání - pro přespolní často úsměvná záležitost - stalo zbytečným (více čtěte zde).
„Bylo to na naší informativní nástěnce, aby se předcházelo různým stížnostem. Že pokud jsou na zastávce lidé, tak nemáme bezduše profrčet kolem. Naopak máme přibrzdit a kouknout se, jestli ten člověk má, nebo nemá zájem nastoupit,“ popsal řidič dopravního podniku Marek Řezáč.
Šéf dopravního podniku věří v přirozenou inteligenci řidičů
Že takový interní pokyn opravdu vznikl, potvrdil v minulosti i jeden zástupce vedení firmy.
I podle Řezáče ale vedle toho stále zůstaly zastávky na znamení v přepravních podmínkách. Z nich vyplývá, že cestující by mávat měli.
Také podle vysvětlení Vilíma můžou nastat situace, že někdo nezamává, a přesto je zřejmé, že chce nastoupit. V takových případech věří v přirozenou inteligenci řidičů a v jejich úsudek. Třeba když někdo stojí na zastávce sám a je jasné, že na nikoho jiného čekat nemůže.
„Tak řidič zastavit může, ale nemusí. Opravdu by ale cestující měli dávat znamení, což se netýká jen pár zastávek na Masarykově náměstí a na konečných,“ dodal ředitel.
„Mávání je jistota. Ruka nikomu neupadne,“ říká cestující
Sama na zastávce stála třeba ve čtvrtek dopoledne Jana Mokrá v Rantířovské ulici. V chladném a větrném počasí měla kapuci a nedovedla si představit, že by kolem ní řidič jen projel.
„Já určitě raději zamávám. Je to jistota a ta ruka vám neupadne,“ pověděla. A díky letitým zkušenostem ví, že povahy řidičů autobusů bývají různé. Taky už zažila situace, že cestující zapomněl mávnout a vůz MHD kolem něj pouze prosvištěl.
Staly se nejednou i případy, že jel někdo v Jihlavě na vlak a ten mu ujel jen proto, že při cestě k nádraží nedal cestující znamení trolejbusu. To se občas stává návštěvníkům z některých okolních měst, kde zastávky na znamení nemají.
Zkušení řidiči podle Marka Řezáče už poznají i pouhým očním kontaktem, jestli chce někdo nastoupit.
Dvakrát nemávla. A dvakrát šofér nezastavil a zastávku projel
Docela časté jsou třeba situace, že se někdo dívá do jízdního řádu a v dopravním hluku neslyší, že už má trolejbus za zády.
„A třeba je to starší člověk. V takové chvíli já přibrzdím a počkám, až se otočí a vidí mě. Trvat na tom, že nemávl, by mi nepřišlo moc lidské. Šoférovi to nic neudělá, i když tahle profese je někdy o nervy,“ popsal Řezáč. I on ale doporučuje, aby lidé mávali. Je to nejjistější.
Některým lidem se už totiž nevyplatilo, že ruku nezvedli. „Dvakrát jsem to zkusila po ujištění kolegy, který mi tvrdil, že autobusy a trolejbusy zastavují i bez mávání. Pěkně se mi to vymstilo. Pokaždé mi řidič ujel,“ uvedla cestující z Královského vršku, která jezdí do zaměstnání MHD přes velkou část Jihlavy.
