Herma Kennel je autorkou knihy Bergersdorf o válečném a poválečném dění v Kamenné, Dobroníně a okolí, ve které upozornila na možné mučení Němců. Přiznala, že neměla ani tušení, že bude následovat pokračování příběhu. Archeologové totiž odkryli z hromadného hrobu ostatky šesti lidí. Němka se přijela podívat na odkrývání masového hrobu na louce Budínka ve středu.
Co říkáte na to, že se česká policie odhodlala případ z května 1945 vyšetřovat?
To rozhodnutí bylo hodně odvážné. Myslím si ale, že to bylo dobré rozhodnutí. Komisař k případu přistupuje profesionálně a angažovaně. Snaží se tu záležitost objasnit.
Jak by měl příběh z Budínky skončit? Co by se mělo stát? Měli by se najít pachatelé?
Nejde zde o žádnou pomstu, o to, aby pachatelé, pokud ještě žijí, byli potrestáni. Jedná se o to, aby oběti měly patřičné místo odpočinku, které si zaslouží. Pro pozůstalé je toto vyšetřování také satisfakce. Ostatky otců, strýců nebo dědečků si mohou následně odvézt domů do Německa.
Aby mohly být oběti identifikovány, bude zapotřebí udělat testy DNA?
Dosud vím, že šest osob v Německu je připravených poskytnout pomoc policistům, poskytnout tedy vzorky DNA. Myslím si, že se přihlásí i ostatní z pozůstalých nebo alespoň většina z nich.
Napíšete o vraždě na Budínce pokračování knihy? Nebo alespoň necháte přeložit vaši knihu Bergersdorf z němčiny do češtiny?
Překlad do češtiny by byl velmi pěkným počinem. Jednáme už s vydavatelstvím. V nové knize by mohl být dodatek, pozitivní závěr celého případu.
Měly by se v České republice objasňovat také další podobné případy, jako je Budínka?
Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby se i jiné případy mohly objasnit. Mělo by to ale být cestou smíření. Nemělo by to být považováno za pomstu nebo odplatu ze strany Němců.
Kolik je podle vás v hrobě obětí?
Neví se to přesně, kolik obětí zde je. Ten počet se odhaduje na patnáct.
Jak jste se o případu poprvé dověděla?
Dcera jednoho ze zavražděných mi o tom řekla. Ona se to dověděla jako dvanáctiletá od své matky.
