Už od září dostanou děti se zdravotním handicapem včetně lehkého a středně těžkého mentálního postižení, které se zatím učily na praktických a speciálních školách, možnost vzdělávat se na běžných typech škol.
To vše v rámci nového modelu inkluzivního vzdělávání. Nová vyhláška vzbudila negativní emoce nejenom u rodičů školáků na klasických školách, ale také u speciálních pedagogů a paradoxně i u rodičů dětí s postižením.
V Jihlavě se rodiče dětí do novinky nijak nehrnou. O tuto možnost vzdělávání projevila letos zájem pouze jedna rodina. Ze Základní školy speciální a praktické tak budou od příštího školního roku do běžné základní školy odcházet pouze dva sourozenci se středním mentálním postižením a autismem. Na příchod žáčků se připravuje Základní škola Kollárova.
„Budeme pro každé dítě přijímat asistenta pedagoga. Ve třídě bude snížený počet žáků, nově zřizujeme funkci speciálního pedagoga a už nyní paní učitelky, které budou děti učit, chodí na kurzy na Speciální pedagogické centrum. Pro děti připravujeme individuální vzdělávací plán a upravujeme i školní vzdělávací plán,“ vypočítává nová opatření ředitel základní školy Tomáš Zeman.
„Nedávno jsme tady měli schůzku a dávali jsme dohromady, co vše budeme muset ještě zajistit, na jaké speciální pomůcky jsou děti zvyklé, jaké prostory jim můžeme poskytnout, pokud by bylo třeba vzdělávat je mimo kolektiv dětí,“ dodává.
Chybí peníze i pedagogové
Ministryně školství Kateřina Valachová, která prosadila vyhlášku o zavedení inkluze, prodloužila do září 2018 termín, v němž by se všichni rodiče žáků s nějakou poruchou chování nebo učení měli rozhodnout, do jaké školy bude jejich dítě chodit.
Chce to zdravý rozum a citDlouholeté zkušenosti s integrací své dnes již osmnáctileté dcery má Magda Vaňková z Luk nad Jihlavou. „My jsme si prošli snad vším, co nám školský systém nabízel,“ usmívá se. |
„Většina rodičů, jejichž děti k nám chodí, preferuje současný systém. Například u žáků, kteří mají lehké mentální postižení a k tomu kombinované postižení, nechtějí o novém modelu inkluze ani slyšet. Případ dětí, které od nás odcházejí, je opravdu výjimka,“ říká Zuzana Šimková, ředitelka Základní školy speciální a praktické v Jihlavě.
České školství není podle ní dostatečně nachystáno na masivní integraci dětí s postižením.
„Není připraveno po odborné stránce a nemá ani tolik finančních prostředků, aby těmto dětem mohlo nastavit podmínky takové, jaké potřebují. Navíc si myslím, že se kvůli tomu úroveň školství bude snižovat a budou houfně vznikat soukromé školy,“ předpovídá.
Rodiče dětí v jihlavské speciální škole si pochvalují především nízký počet dětí ve třídách, individuální přístup a přítomnost hned tří pedagogických pracovníků ve třídě.
Návrat zpět
Do speciální školy přicházejí i děti, které si neúspěšnou integraci v běžné škole vyzkoušely.
„Mám dceru s autismem a střední mentální retardací. Dala jsem na doporučení jedné neziskové organizace, abych svoji dceru nedávala do speciální školy. Ale již během první třídy nastaly potíže. Dcera nedokázala zvládnout režim normální třídy. Vadil jí hluk, nebyla schopná se cokoliv učit, pobíhala, vykřikovala, rušila ostatní děti. Zhoršily se její problémy v chování a úzkosti. Vše se zlepšilo až po převedení na speciální školu,“ popsala příběh maminka jedné z žákyň.
Integrace zdravotně handicapovaných či dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, poruchami učení či chování není přitom v základních školách na Vysočině nic nového. Podle mluvčí krajského úřadu Jitky Svatošové je v kraji v běžných základních školách integrováno 2 696 dětí a působí na nich 380 asistentů pedagoga.
Jenom v Jihlavě je v devíti základních školách začleněno 30 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a působí zde 14 asistentů pedagoga. Například na Základní škole Demlova je nyní sedm těchto asistentů.
Právě na asistentech pedagoga a jejich kvalitě bude úspěšnost inkluze záviset především. Nástupní plat 16,5 tisíce hrubého ovšem není příliš vysoký. Přesto na Vysočině zatím problém s jejich nedostatkem není.
„Pokud by ale počet dětí, které by ho potřebovaly, rostl po desítkách, asi bychom problém měli,“ připouští Tomáš Koukal, vedoucí odboru školství jihlavského magistrátu.
