Podle mykologů je příčinou časnějšího výskytu typicky podzimních a zimních hub zřejmě studené září. „Houby, jako je právě i hlíva ústřičná, dostaly teplotní impulz k růstu. Následně se jich totiž dalo najít opravdu nezvykle hodně,“ vylíčila amatérská mykoložka a organizátorka četných výstav hub Daniela Jiroušková ze Zubří u Nového Města na Moravě. Sama v této první dekádě nasbírala kolem pěti kilogramů čerstvé hlívy, aniž by se musela brodit sněhem, jak je v případě sběru této houby zvyklá.
V polovině listopadu už však první velká vlna růstu hlívy skončila. Zájemci o získání této dřevokazné houby, jež se vyskytuje na kmenech padlých či poškozených stromů - například buků, ale zoufat nemusejí.
„Nyní se hlíva ústřičná pozvolna nadechuje k růstové vlně číslo dva. Takže kdo nestihl doplnit letošní zásoby, bude mít vbrzku další příležitost,“ podotkla Jiroušková.
Houbu, která má řadu zdravotních benefitů, mykoložka například suší, poté drtí a následně přidává do jídla jako přípravek na podporu imunity. „Je výborná také na léčbu bradavic virového původu, tedy takových, které chytneme třeba v plaveckém bazénu. Stačí přidávat denně lžičku nadrcené hlívy do jídla a zhruba za měsíc by bradavice měla zmizet,“ nabízí využití houby Jiroušková.
Hlíva se však dá použít i v běžné kuchyni - například do falešné dršťkové polévky, omáčky či guláše.
Penízovka se podobá jedovaté čepičatce
Nečekaně brzy se v lesích regionu začala letos objevovat rovněž penízovka sametonohá, mezi mykology nazývaná také sametonožka. To je přitom druh, jenž se obvykle ve větším vyskytuje až během prosince. „Říká se jí ostatně i vánoční houba,“ připomněla Daniela Jiroušková s tím, že vydrží mrazy až -21 stupňů Celsia a lze ji s přestávkami nalézt klidně až do března.
Zdůraznila však, že při sběru sametonožky, která je mimo jiné velice chutná a má také léčivé účinky, by měli být nezkušení houbaři obezřetní. Splést si ji lze třeba s čepičatkou jehličnanovou, která se při mírnějších zimách může vyskytovat ve stejných lokalitách jako penízovka sametonohá. Čepičatka je ale smrtelně jedovatá - obsahuje stejný jed jako muchomůrka zelená. Penízovku od této „jedůvky“ odlišuje hlavně její sametový, hnědý třeň, podle nějž je i pojmenována.
Při dostatečné vlhkosti může nyní jídelníček milovníků hub zpestřit ještě třeba boltcovitka ucho Jidášovo, jež roste především na mrtvém dřevě černých bezů. Jde o druh vyskytující se celoročně; v zimě, kdy hub neroste tolik, je však příjemným ozvláštněním běžné kuchyně.
Letošní sezona byla a vlastně stále ještě je pro houbaře skutečně extrémně úrodná. „I když bylo v září chladněji, do lesa větší mráz na podzim v podstatě nepronikl, takže se ještě v listopadu daly sbírat hřibovité houby i řada dalších druhů, například lišky nálevkovité,“ pochvaluje si Jiroušková.
Na výstavě hub, již měla v půli listopadu v Novém Městě na Moravě, bylo k vidění 57 druhů. „To je na listopad opravdu neuvěřitelné číslo, o kterém se mi v některých uplynulých sezonách ani nezdálo,“ dodala mykoložka.
14. ledna 2021 |
