Stroj se nachází v lese pod vrchem Rudný poblíž jihlavské čtvrti Lesnov. „Repliku pumpy jsme postavili podle vzoru ze 14. století. Je funkční, i když nečerpá ve skutečnosti vodu z šachty, ale z uzavřeného vodního okruhu, ve kterému je voda v kubíkové nádrži,“ vysvětlil Jan Šustr ze správy jihlavského podzemí.
Pracovníci správy repliku vyrobili a instalovali na jednom z ústí starých šachet. Je poblíž sousední největší a neznámější šachty sv. Jiří. Pumpa je volně přístupná.
V okolí by měl v budoucnu podle záměrů města vzniknout hornický skanzen. Jeho vzniku však bude předcházet zajištění propadajícího se ústí zmíněné šachty sv. Jiří, která se nachází pár desítek metrů od šachty s vodotěžnou pumpou.
Jícen šachty se začal takřka přesně před rokem propadat poté, co na něm důlní experti provedli průzkumný vrt. Při průzkumu rozhrnuli buldozerem původní obval z vytěžené horniny z šachty. Našli mimo jiné i pozůstatky staré výdřevy dolu, pocházející ze 16. či 17. století.
Zabezpečení šachty zajistí státní podnik
Zabezpečení by měli provést pracovníci státního podniku Diamo. Podle zákona totiž starý opuštěný důl je majetkem státu, který je povinen provést jeho zabezpečení a zajištění před propadem. „Diamo už podle našich informací má stavební povolení a čeká se jen na vhodné počasí, aby práce mohly začít,“ řekl náměstek primátora Radek Popelka.
Teoretická představa magistrátu je taková, že báňští experti z Diamo ústí šachty odtěží a prozkoumají. Poté jej zabezpečí otevíratelnou mříží. Na tuto mříž pak magistrát umístí „ozdobnou“ maketu dobového ústí šachty s náznakem původní výdřevy či dřevěného pažení tak, aby do šachty mohli v budoucnu nahlížet návštěvníci naučné stezky.
Zabezpečení šachty by mělo probíhat pod dohledem týmu archeologů z Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Hrubého, který je odborníkem na pozůstatky středověkého dolování.
Pro archeology je lokalita vysoce zajímavá, protože v šachtě odborníci očekávají nález pozůstatků po středověkém vodotěžném stroji. „Pokud k tomu nálezu dojde, bude to, jak věříme, objev středoevropského významu,“ řekl Popelka.
Hornický skanzen představí dolování stříbra
Hornický skanzen, jenž by v této lokalitě chtěla Jihlava do budoucna mít, by měl v této lokalitě představit středověké dolování i život tehdejších horníků.
Jeho podoba je však zatím předmětem úvah a studií. Záměr už vzbudil nesouhlas části obyvatel z přilehlého Lesnova.
Úpatí vrchu Šacberk - německy se mu říkalo Hora pokladů a česky později Rudný - je prošpikován pozůstatky po dolování stříbra. K nejvýraznějším stopám v terénu patří zmíněný trychtýř polozasypané šachty sv. Jiří, která měla mít hloubku asi 80 metrů. Těžilo se v ní už na počátku jihlavského dolování ve 14. století a poté při obnovení těžby v 17. století.
