Srpnové události před padesáti lety neblaze ovlivnily i osud filmu Noc nevěsty, jenž uspěl na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. V Havlíčkově Borové a Železných Horkách v něm hráli před více než půlstoletím Jana Brejchová s Josefem Kemrem. Ona představovala jeptišku, on faráře.
S nástupem normalizace putovalo jedno z nejlepších děl režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky do trezoru. „A my jsme si mysleli, že už ten film nikdy neuvidíme. Přitom si v něm zahrál i můj tatínek Jaroslav Poul, který býval lesákem,“ vzpomíná Jaroslava Zvěřinová z Železných Horek.
Ve filmu je totiž znázorněn střet při zakládání zemědělského družstva na začátku 50. let s náboženským cítěním obyvatel.
Jaroslava Zvěřinová dodnes žije blízko historického špýcharu, jenž stojí v Železných Horkách na kopci a je místní dominantou. Působivé stavbě na vršku dal režisér Kachyňa ve filmu značný prostor.
„V pauzách natáčení byli u nás doma. Hráli mariáš, vařili jsme jim grog,“ přibližuje pamětnice, jež byla tehdy dospívající dívkou.
Špýchar se za půlstoletí od natáčení skoro nezměnil
Za Janou Brejchovou tenkrát přijel do Železných Horek i Vlastimil Brodský, její tehdejší partner. On sám ale v tomto filmu nehrál.
Tatínek paní Zvěřinové je vidět v několika záběrech. Jel i na dotáčky do Prahy. V rodině se dodnes traduje, že si tam musel vzít svoje zimní oblečení, přestože bylo léto. V něm se pak potil, ale nebylo zbytí, protože pražské záběry navazovaly na dění v Havlíčkově Borové.
A když potřebovali mít filmaři kolem špýcharu sníh a nebylo dost toho přírodního, pomohli si umělým zasněžením. Tato kulturní památka na kopečku není tak známá, rozhodně ale stojí za vidění. Před časem stavbu vlastnil muzikant, který tam chtěl pořádat šermířské turnaje. To ale nevyšlo.
Na vratech špýcharu je upozornění, aby se návštěvníci chovali tiše a nerušili zmije, které tam v okolí prý jsou. „Nasadili je sem uměle ochránci přírody,“ popsal jeden z místních obyvatel.
Špýchar stojí za návštěvu nejen proto, že se po půl století od natáčení skoro nezměnil. Již ve 14. století stávala na tomto místě tvrz. Původní panské sídlo bylo přestavěno do dnešní podoby zřejmě na přelomu 17. a 18. století.
Brejchové jeptiška bydlela v borovském mlýně
Hlavní scény vznikly přímo v Havlíčkově Borové. Jana Brejchová coby jeptiška, která musela opustit klášter a vrátila se domů, bydlela v mlýně na Borovském potoce. Ten vznikl pod hrází někdejšího rybníka před rokem 1764.
K mlýnu kdysi patřila i budova pivovaru a myslivny. Dnes je stavba při pohledu zvenčí v podobném stavu jako v Kachyňově filmu z 60. let. Jen okna mají ze současnosti.
Noc nevěstyDěj filmu je zasazen do roku 1950, kdy ve vsi běží kolektivizace. Sedláci opovrhují nemajetným a „prťavým“ předsedou družstva Picinem, neodváží se však vystoupit proti milicionářům. Jen statkář Konvalinka raději postřílí všechny své krávy a spáchá sebevraždu. K tragédii dojde v den, kdy se domů z rozpuštěného kláštera vrací jeho dcera v podání Jany Brejchové. Ta ve venkovanech probudí náboženské cítětí. A s tím se Picin nesmíří... |
Mnišku měla původně hrát Iva Janžurová, která měla čerstvě za sebou film Kočár do Vídně se stejným režisérem. Kachyňa ale nakonec dal přednost Brejchové.
Ve mlýně se točila i dramatická scéna, kdy otec jeptišky raději postřílel krávy, než aby je odvedl do družstva. Pak obrátil zbraň proti sobě.
S filmovou jeptiškou žil ve mlýně obecní blázen v podání slovenského herce Gustáva Valacha. A protože si na půvabnou jeptišku jednou dovolil, dostal od ní tvrdý trest. Zajímavostí je, že se Brejchová s Valachem setkali po více než deseti letech při šumavské filmové trilogii s dětským hercem Tomášem Holým. Valach hrál jeho dědu lesáka, Brejchová maminku z města.
Velkou roli dostal v Noci nevěsty také Petr Svojtka. S jeho jménem se pojí další zajímavost. Ve filmu z Havlíčkovy Borové ho nadaboval Josef Abrhám. Přitom Svojtkův hlas byl vyhledávaný. Nadaboval Pavla Trávníčka v Třech oříšcích pro Popelku i Juraje Ďurdiaka v Princi a Večernici. Obě pohádky jsou dílem Václava Vorlíčka.
Když Karel Kachyňa po letech obsadil Svojtku jako prince do Malé mořské víly, už mu hlas ponechal. Konečně tedy mohl pohlédnout kolegyni Libuši Šafránkové přímo do tváře. A ne k ní pouze mluvit z dabingového studia jako ve Vorlíčkových pohádkách. V Malé mořské víle totiž hrály obě sestry Šafránkovy.
Do sokolovny přišla skoro celá obec
Dalším důležitým místem děje ve filmu Noc nevěsty je kostel svatého Víta v Havlíčkově Borové na kopci, kde hrál faráře o půlnoční mši Josef Kemr. Jana Brejchová k němu stoupala coby jeptiška bosá ve sněhu. Tento kostel zmiňuje rovněž Karel Havlíček Borovský v Tyrolských elegiích. A zasněžený ho znají i fanoušci Karla Gotta. Zpěvák tam totiž v roce 1988 natáčel venku se saněmi taženými koňmi pořad Bílé Vánoce. Zpíval i uvnitř kostela.
Když se film Noc nevěsty promítal poprvé v sokolovně v Havlíčkově Borové, přišla se na něj podívat skoro celá obec. Stejné to bylo po vytažení filmu z trezoru po roce 1989, kdy byla na stejném místě obnovená premiéra. Diváci se tehdy ani nevešli do sokolovny.
Jaroslav Poul, jenž si zahrál v tomto filmu o kolektivizaci, ji osobně zažil jako realitu. Tehdy musela jejich rodina odevzdat krávy, prasata i jednoho koně. Netajil se tím, jak to bylo smutné, když jim zvířata odváděli.
V Kachyňově filmu si zahrál výraznou roli i jeden již skoro zapomenutý herec - Josef Elsner, kterého dobře znají diváci seriálu Hříšní lidé města pražského. V něm dal tvář temné postavě železničáře Soukupa, jehož po letech usvědčil z vraždy detektivní penzista Mrázek v podání Františka Filipovského. Tento díl měl dramatické vyvrcholení na kolejích s blížícím se vlakem. Elsner patřil do stejné rodiny jako současná herečka Andrea Elsnerová, která se ale narodila až po jeho smrti.
Velkou příležitost dostal v Noci nevěsty příbramský herec Mnislav Hofman, který jinak hrával ve filmech spíše malé role. Kachyňa mu svěřil v Borové klíčovou úlohu předsedy družstva Picina, jenž stál proti sedlákům.
Jeho družku Filipu hrála Valerie Kaplanová. Když Filipa zemřela, řekla u jejího smrtelného lože hrobníkova žena smutnému komunistovi Picinovi: „Teď už je v nebi, ale na to vy nevěříte. Teď už se ani svíčky u hlavy nezapalují, aby měla klidnou cestu.“ Když pak hrobníkova žena odešla, předseda Picin své družce svíčku u hlavy zapálil.
