Stometrová hráz dalešické vodní nádrže za 40 let provozu poklesla o pouhých 40 centimetrů a propouští jen litr vody za vteřinu. Při zahájení dnů otevřených dveří spojených s kulatým výročím elektrárny se těmito údaji pochlubí energetici.
Pohyb hráze je minimální, navíc se stále více zpomaluje. Podle Jiřího Hodáka ze společnosti Vodní díla TBD, která na stavební bezpečnost hráze dohlíží, to svědčí o kvalitním založení nejvyšší sypané hráze v Česku.
Elektrárna funguje od roku 1978 a je schopná dostat přenosovou soustavu v Česku z plošného výpadku elektřiny, takzvaného blackoutu. Kvůli závadě na jednom z generátorů nyní jede na tři čtvrtiny svého výkonu.
Bezpečnost hráze je monitorovaná nepřetržitě. Hodnotí se i její průsak. Dalešickou hrází proteče za vteřinu litr vody. V nádrži za ní je přitom až 127 milionů metrů krychlových vody.
Díky přečerpávání mezi dalešickou nádrží a menší nádrží Mohelno funguje elektrárna jako vyrovnávač napětí v síti, je z ní schopná přebytečnou energii odčerpat a v případě potřeby zase rychle dodat.
Niklomosazné tyče se zahřívají na 300 stupňů. Na jedné je závada
Její instalovaný výkon je 480 MW, v současnosti ho ale o čtvrtinu snížila závada na jednom z generátorů, kterou způsobilo vytržení niklomosazné tyče v zařízení. Tyče se zahřívají až na 300 stupňů Celsia, což je mimořádně namáhá.
„Jedná se o mechanickou závadu, tyč narušila vinutí statoru, další tři soustrojí jsou v plném provozu a dál plní funkci rychlého nájezdu, případně výroby elektřiny,“ řekl Tomáš Došek, vedoucí provozu Dalešice.
Na plný výkon je elektrárna schopná se dostat za méně než minutu. Objem vody v plné horní nádrži Dalešicím umožňuje vyrobit v jednom cyklu téměř 2,3 milionu kilowatthodin, což je ekvivalent roční spotřeby 1000 domácností.
Za čtyřicet let provozu už elektrárna vyrobila více než 12 900 gigawatthodin elektřiny odpovídajících kompletní spotřebě České republiky téměř na tři měsíce. Jen za první pololetí letošního roku vyrobila 246 500 megawatthodin elektřiny, o 14 400 megawatthodin víc než za stejné období loni.
Film z prostředí stavby elektrárny musel natočit režisér Jiří Menzel
Při příležitosti čtyřicátého výročí fungování elektrárnu navštívili i pamětníci výstavby a první zaměstnanci. Na programu je i promítání filmu Kdo hledá zlaté dno, který v době normalizace natočil režisér Jiří Menzel a který zachycuje výstavbu přehrady.
„Pan režisér musel natočit jeden budovatelský film, aby ho pustil dál k jeho vrcholným dílům. Dnes se filmu možná mladí smějí, ale pro mě je obrovským dokumentem toho, jak přehrada žila, jak to fungovalo,“ řekl Jiří Kostelník, který jako jednadvacetiletý nastoupil na stavbu přehrady v roce 1974. Dnes je starostou nedalekého Mohelna.
V sobotu bude v elektrárně Den otevřených dveří pro veřejnost.
Kvůli přehradě hluboké 86 metrů zmizelo pod hladinou turisticky oblíbené údolí řeky Jihlavy. Přehrada má ale svou rekreační funkci i dnes. Jedenáct let na ní funguje i lodní doprava.
Vodní dílo Dalešice začali jihovýchodně od Třebíče budovat v roce 1970 jako zásobárnu technologické vody pro dukovanskou jadernou elektrárnu. Od dubna do prosince 1978 se postupně rozeběhla všechna její čtyři soustrojí, která čeká v říjnu pravidelná odstávka.
Zvedání třísetunového statoru dvěma jeřáby uvnitř elektrárny:
1. června 2015 |
