Ve Žďáře mají za sebou první měsíc s novým ceníkem pro bazén i wellness. Současně zde začal platit také „úsporný režim“. Zaměstnanci bazénu nově vypínají energeticky náročné vodní atrakce jako vířivku nebo tobogán hodinu a čtvrt před koncem provozní doby, tedy v půl osmé večer, kdy už je v bazénu podle dlouhodobých statistik méně lidí.
„V ranních hodinách od 6 do 7:30 a večer od 19:30 do 20:45 je vstupné 40 korun. Tyto časy jsou určené zejména pro kondiční plavce. Doposud to bylo tak, že ráno atrakce v provozu nebyly, zatímco večer ano. Nyní jsme to sjednotili. Proti standardnímu ceníku je v tu dobu o 42 procent nižší vstupné a za tu cenu nemůžeme poskytovat stoprocentní služby,“ vysvětluje Vladimír Kovařík, ředitel městské příspěvkové organizace Sportis, která Relaxační centrum provozuje.
„Hledáme všechny možnosti, aby se nemuselo zdražovat víc, než se zdražuje,“ dodal.
Pokud by město provoz nedotovalo, museli by lidé podle Kovaříka platit v základním tarifu místo aktuálních 95 korun za pětasedmdesát minut pobytu zhruba 140 korun, aby si na sebe bazén vydělal.
Čím víc návštěvníků, tím se prodražuje voda
Ceny se však ve Žďáře zvýšily jen v některých položkách a například ve wellness se zároveň s cenou prodloužil i saunovací cyklus.
Kolik doplácí města na bazény a akvaparkyHavlíčkův Brod
Jihlava
Nové Město na Moravě
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Pozn.: *) V tomto případě uvádíme loňskou ztrátu, dotace města je nižší. |
Relaxační centrum v roce 2016 vykázalo ztrátu ve výši 5,8 milionu korun, což je o 1,2 milionu víc než předloni. „To je markantní zvýšení. Zvýšil se také počet návštěvníků na 191 tisíc lidí za rok, adekvátně tomu musíme však měnit 45 litrů vody na jednoho klienta. Jen za vodu jsme zaplatili polovinu této částky,“ poukazuje Kovařík na jeden z faktorů.
Do ztráty už se podle něj promítají i odpisy čtyři roky starého vybavení. Paradoxně tak návštěvnost na hraně kapacity akvacentra přináší i vyšší náklady a nutí jej k hledání dalších úsporných opatření.
Jednou z variant je například druhý vrt, uvažuje se o zpětném získávání provozního tepla a modernizaci čisticích filtrů.
Než aby bylo uvnitř chladněji, raději v Novém Městě zdražili
Ale k tomu Sportis přes radniční zpravodaj vyzval návštěvníky bazénu, aby se umývali před vstupem i mýdlem a zbytečně nezvyšovali náklady na výměnu vody.
Nový ceník novoměstských lázní platí už od ledna. „I přes vysokou návštěvnost bazénové části lázní si na sebe náš provoz nevydělá a je třeba jisté podpory a dotace města,“ uznal v bilanční zprávě jednatel Novoměstských služeb Jiří Brychta.
Dospělý za 90 minut platí od ledna 105 korun místo 96 Kč. Ale například držitelům Novoměstské karty nebo permanentkářům vzrostla cena pouze o tři koruny, protože provozovatel sice zvýšil cenu, ale v jejich případě také výši slevy.
O lázně je v desetitisícovém městě velký zájem. Od listopadu 2015, kdy se poprvé otevřely, do konce loňského roku přivítaly 120 tisíc návštěvníků. Podle vedení města stojí provoz bazénu ročně do tří milionů korun.
Projektant podcenil servis zařízení i chemické rozbory
„V rozpočtu na rok 2017 je částka bezmála pět milionů, ale Novoměstské služby platí městu nájem 2,2 milionu. Reálně tedy město doplácí na provoz asi 2,8 milionu. Vycházíme ze skutečných čísel roku 2016,“ reaguje starosta Michal Šmarda.
„Zvažovali jsme, jestli přijmout úsporné opatření a snižovat nějak kvalitu služeb, například tím, že by uvnitř bylo chladněji. Rozhodli jsme se o deset procent zdražit, protože nechceme lidi šidit na kvalitě služeb,“ hájí zdražení šéf novoměstské radnice.
Podle Šmardy jsou Městské lázně na hranici kapacity. Průměrně je navštěvuje kolem 300 lidí denně, přitom ve svých kalkulacích město vycházelo s počtem 200 návštěvníků.
Jak starosta dále uvedl, byly naopak příliš optimistické některé odhady nákladů - týká se to například vody z vrtu, jehož vydatnost nestačí při vyšší návštěvnosti. Voda odebíraná z řadu pak prodražuje provoz. „V projektu byly evidentně podceněny některé náklady jako servis zařízení nebo chemické rozbory,“ míní Šmarda.
V Třebíči provozuje bazén soukromá firma. A ta nezdražuje
Naopak ceny zůstávají od roku 2013 stejné v třebíčském Aquaparku Laguna. „K radikálním změnám v rámci úspory například omezením atrakcí nebo zkrácením otevírací doby jsme nepřistoupili, ani do budoucna s tím nepočítáme. Návštěvník by měl dostat za své peníze kompletní servis a všechny dostupné atrakce,“ míní ředitel Laguny Jiří Novák.
V Třebíči zvolili jiný model, bazén provozují soukromé firmy, po nečekaném odchodu vlivného podnikatele Richarda Horkého (Třebíčská teplárenská společnost) na konci roku pokračuje už jen Yashica.
Úsporné mechanismy jsou podle šéfa akvaparku nastavené už od začátku. „Jedná se především o správné používání chemických prostředků, nastavení technologických procesů i například systém úklidu. Vše společně šetří nemalé finanční prostředky,“ tvrdí Novák. Provozní dotace od města by stejně jako loni měla činit 7,7 milionu korun.
Bez dotací se díky venkovní části obešel pouze Vodní ráj
Na bazén v Kotlině doplácí podle vyjádření Technických služeb stejnou částku také havlíčkobrodská radnice. Bez dotací se obejde pouze jihlavský Vodní ráj, který upravovat ceny naposledy v roce 2015.
„Na Vodní ráj magistrát nic nedoplácel, protože je v majetku Služeb města Jihlavy (SMJ). To je v naší režii,“ říká mluvčí SMJ Martin Málek.
Městská firma každoročně spoléhá na to, že neskončí v červených číslech díky letnímu provozu. „Kapacita kryté část je 250 osob, zatímco venkovní část má 2 400 míst. Loni jsme si sotva vydělali na provozní náklady, které se pohybují kolem 22 milionů,“ dodává mluvčí.
