Nejdřív si dáme kávu a já si zjistím pár informací, které potřebuji vědět,“ řekla mi do telefonu Ruth, když jsme naše setkání domlouvaly. Aby totiž svému klientovi dokázala protřídit oblečení, naučila ho kombinovat věci a dokoupila s ním chybějící kousky, musí se do něj umět vcítit.
„Každý jsme velmi specifický – a nemyslím proporčně, spíše co se vnitřní energie týče,“ vysvětlila mi.
Než jsem ji proto pustila do pokoje, kde se to mé „bohatství“ ukrývá, ptala se mě na mé zájmy, jestli mám partnera, zda jsem společenská, nebo spíše uzavřená, kolik peněz jsem do změny schopna investovat a hlavně – co od toho všeho očekávám a jaký je můj cíl.
Už když jsem Ruth přivítala, hned poznala, co je mi blízké. „Máš ráda pánský styl. Ve skříni ti určitě nechybí košile, široké kalhoty a saka,“ tipla si Ruth ještě předtím, než skříně otevřela.
Nemýlila se. Poté co veškerou moji zásobu prohlédla, usoudila, že můj šatník je nesourodý a přecpaný. „Máš dvě polohy – jednu uvolněnější, ale ráda jsi i sexy, oblékáš šaty a nebojíš se vzorů.“
Poznala rovněž, jaké kousky už skoro nenosím. Ze štendru hned vyndala džínovou košili, šusťákový bílý bomber se třpytivými aplikacemi a koženou bundu v pudrové barvě.
Líbilo se mi, že nebyla urputná. Nesnažila se mě přesvědčit, že džínový top už dávno vyšel z módy. Položila mi jen otázku: „A co je toto? To už asi nenosíš, že?“ No, opět se trefila. Kožená bunda je ale má srdcovka, nevěděla jsem, zda ji mám definitivně odložit, nebo ještě chvíli počkat, jestli na ni v budoucnu přijde řada. „Tak ji obleč a uvidíme,“ vyzvala mě.
Co radí Ruth Šariská?
|
A tak to vlastně v průběhu naší čistky bylo se vším, s čím jsme si já nebo ona nebyly jisté. Oblékala jsem toho opravdu hodně. Jak říká Ruth, mnoho věcí ve skříni stárne. Každý z nás se totiž mění a toho, v čem jsme před dvěma lety dělali parádu, se kolikrát nechceme vzdát jen kvůli jakési vazbě na danou věc.
Po zdlouhavém rozboru mi stylistka začala rovnat věci, abych měla lepší přehled o tom, co vlastně mám. Co mi chybí a co naopak zbytečně zabírá místo.
Sezonní věci seřadila k sobě. Košile, kabáty a svetry podle barev, veškeré společenské a večerní oblečení do jedné sekce. Nepořádek, který jsem měla v horní polovině a na dně skříně (a setkává se s tím prý u mnoha žen), mi vyházela a uskladnila tam šály, kšiltovky, čepice i kabelky. Po dvou hodinách jsem už potřebovala pauzu. Ono se to nezdá, ale rovnání, třídění a loučení se srdcovými kousky dá vážně zabrat.
Protože mám podle Ruth poměrně dost oblečení, celá akce nám zabrala šest hodin. I když se to může někomu jevit jako nepředstavitelná doba, každá chvilka byla pro mě neskutečně přínosná. Probraly jsme se naprosto všemi kousky, které jsou součástí zimního outfitu. Zaměřovaly jsme se totiž zejména na aktuální období. Ruth mi ukázala skvělé kombinace, na které bych sama nikdy nepřišla.
„Tenhle objemný svetr s kapucí je skvělý. Zkus k němu široké kalhoty, kecky a tu zelenou kšiltovku.“ Nestačila jsem se divit, kolik možností najednou mám. A to patřím mezi ženy, které neustále stojí před šatníkem a stěžují si, že nemají co na sebe.
Vyřešila také mé časté dilema: Jakou teplou vrstvu si vzít v zimě přes sako, když mám většinu kabátů vypasovaných a saka naopak v oversize střihu. „Zkus toho péřového bombera. Bude vypadat skvěle. I tahle dlouhá vesta by měla být perfektní.“ A zase měla pravdu!
