Za sedmnáct let se toho dá stihnout hodně – zmoudřet, dostudovat, profesně vyrůst, dobýt půl známého světa. Nebo vytvořit jednu z nejrozmáchlejších strategických sérií. Total War nás doprovází již od začátku milénia, má na kontě přes 15 dílů. Jedním z nejpřelomovějších byl Rome: Total War (číst dobovou recenzi na Bonuswebu). První díl, který se začal přibližovat tomu, jak vypadá slavná série dnes. Těžko říci, proč si vybrali Creative Assembly k remasteru zrovna tento díl, ale návrat do Říma nezněl jako špatný nápad, takže proč ne.
Římská totální válka
Každý máme občas představy, že vládneme celé zemi. Řím to svého času téměř dokázal a podmanil si pořádný kus známého světa. Série Total War je atraktivní tím, že nám dává možnost zhmotnit naše dobyvačné vize nenásilnou formou – v jedničkách a nulách. Vždyť v každém z nás je trocha toho bojovníka a teritoriálního dravce.
 |
Kampaň se odehrává mezi lety 270 př. n. l. a 14 n. l., v období vzestupu Římské republiky a následného Římského impéria. Součástí remasteru jsou i oba datadisky Barbarian Invasion a Total War: Alexander. Pokud raději válcujete Řím, můžete se chopit barbarských hord a Římanům ukázat, co je zač kultura barbarů, nebo se naopak vrhnout bránit Řím v zoufalé snaze odrazit oprsklé cizáky zpět. V Alexandrovi, jak samotné jméno napovídá, budete sledovat tažení Alexandra Velikého do Persie.
V hlavní kampani se zhostíte jednoho z římských rodů. Hra vás hned několikrát upozorní, že se v některých ohledech liší od moderních dílů a zároveň že se liší od původní hry z roku 2004. Jelikož se mi ze všech těch upozornění začala točit hlava, raději jsem se svorně pustil do tutoriálové kampaně za jeden z nejstarších rodů – Julie.
Tutoriál moc zevrubný nebyl. Byl snad ještě víc skoupý než tutoriály pro moderní díly. Na hlubší zákonitosti a fígle budete muset přijít sami, ale to už k Total War neodmyslitelně patří. I po skončení tutoriálu vám může být k ruce rádce. Nejen že osvětluje v průběhu hraní další mechanismy, může vám i poradit, které jednotky trénovat nebo co je nejvhodnější postavit.
Pokud hrajete Total War už nějaký ten pátek, tak budete jako doma. Pro ty, kteří se se sérií teprve seznamují, je Rome o něco stravitelnější, nebo spíše jednodušší sousto než takový Total War: Warhammer. Total War je známý kombinací tahové strategie a RTS. Není tomu jinak ani v Total War: Rome. Ale jelikož jde o remaster třetího dílu série, nemá na sobě nabalené haldy herních mechanismů. Vše je jednoduší. Spousta drobností, které známe z modernějších dílů, chybí. Hra je prostší, přímočařejší a dravější, mnohem expanzivnější. Stačí vám jen vybudovat mocnou armádu a jít od města k městu, vylepšovat postupně vaše území a o moc víc se starat nemusíte.
Autoři samozřejmě jdou s dobou. Vyplivnout sedmnáct let starou hru a jen jí trochu přeleštit kabát, to by neprošlo. Je tu hned několik vylepšení a změn v hratelnosti. Většina změn se nese v duchu relativně lepší přehlednosti. V UI je nyní možnost vytáhnout si informace o všech vašich jednotkách, městech, agentech. Určitě už jste si zvykli i na schématickou mapu světa s možností aplikace filtrů. I tu zde najdete. A do výčtu toho, co už do Total War neodmyslitelně patří, přidáme ještě encyklopedii.
Total War: Rome Remastered
V původní hře byli k dispozici diplomat a špeh. V remasteru je i kupec. Úloha diplomata je jasná, to on je vaším poslem, zprostředkovává kontakt s ostatními národy. V Total War: Rome není tak jednoduché s někým vést dialog. Ve starověku jste taky neměli možnost vyjednávat s národy z druhé strany světa z pohodlí svého křesla. Někdo musel být prostředníkem a tím jsou právě diplomati. Diplomat dojde k jednotce nebo městu požadovaného národa a zahájí dialog. Vyjednávat lze kde co, od nucených příspěvků na chod vašeho dominia po pacifističtější dohody o obchodu nebo přístupu na území. Diplomat se může samo sebou pokusit sjednat mír nebo žádat válečné reparace. Velmi prohnaná je možnost podplatit nepřátelské vojsko.
Špeh, jak už jméno napovídá, pracuje ve skrytu. Pokud uspěje, může získat detailní informace o nepřátelské armádě nebo městu. Pokud ne, jde pod drn. Kupec, zcela nová jednotka, je zaměřen na rozvoj ekonomiky. S chutí vyrazí do sousedního města nebo k nějakému dolu a začne vám vydělávat peníze. Takto si můžete zvýšit příjem. Zlato je v Total War: Rome alfou a omegou stabilní vlády a každý denár je dobrý. Dalším pilířem je spokojenost obyvatel a zajištění jejich rychlého přírůstku. V Total War byla vždy tahová a RTS část neoddělitelná. Obojí mělo stejnou váhu. Malá vítězství na poli mohla mít nedozírné následky, stejně jako malé chyby na mapě světa. Plánování infrastruktury na několik tahů dopředu je už nepsaným pravidlem, stejně jako vyvážená armáda.
V real time soubojích lze chytrým vedením zvrátit průběh bitvy. Vždyť už ve Spartě ukázali, že 300 může být silnější než tisíce. Jenže to vyžaduje přesné ovládání jednotek a jejich poslouchání rozkazů. To v Total War: Rome není na běžném pořádku. Pathfinding je za trest a nejednou se vám stane, že vám nakopou vaše výsostné zadnice jen proto, že jeden z šiků neuposlechne rozkaz. Nechce se mu jít přímo a rozhodne se mašírovat na požadovanou destinaci okružní cestou. Nejspíše se chce pokochat krajinou, než bídně zhyne.
Total War: Rome Remastered
Naruší vám tak vaše formace a nepřítel bez větší námahy zasáhne z nekryté strany. Ještě horší je to v obléhacích bitvách, kde si už vojska v ulicích měst dělají úplně co chtějí. Aby to bylo fér, AI soupeře je na tom obdobně. Není vzácností, že se svými šiky jen tak postává a čeká, až do nich vletíte s jízdou a pokosíte je jako sedláky u Chlumce.
Aby hra měla nějakou dynamiku, obsahuje vedlejší úkoly, které zadává senát. Senát hraje v římském světě velkou roli. Podceňovat ho by byla chyba. Jenže to by musely být úkoly, které zadává, trochu variabilní, a co víc, v souladu s vaší politikou. Senát si totiž umane, že by nebylo špatné zablokovat řecký přístav a vyvolat tak válku. Vůbec ho nezajímá, že jste uprostřed kruté války s Germány, za kterou taky může senát – poručil si dobýt germánské město. Plnit úkoly senátu se vyplatí, ale ne za cenu toho, že si proti sobě poštvete celý známý svět. Také je škoda, že úkoly od senátu jsou z valné většiny jen „dobuď město“, „zablokuj přístav“.
Remaster spíchlý horkou jehlou
Je hezké, že se vývojáři rozhodli resuscitovat jeden ze zlomových dílů, ale přístup k němu zdá se být trochu lajdácký. Sice tu máme detailnější jednotky, které vypadají moc pěkně, textury jsou také jako obrázek, ale terén a celkový pocit z vizuálu je nemastný, neslaný. Kvalita jádra hry se zrcadlí jak ve špatné AI, tak i v haldě bugů, které jsou vizuální i systémové. Některá okna UI se podivně překrývají, hra si občas jen tak spadne. Za toto si vývojáři vavříny vážně nezaslouží.
Total War: Rome Remastered není vyložený průšvih. Pořád nabízí desítky hodin strategické zábavy. Pro nováčky do série by to mohl být dobrý start, není tak komplikovaný jako pozdější díly. Kdyby šlo o remaster dělaný s citem a péčí. Stáří se na něm ale podepsalo. Přeleštěte staré brnění, ale pořád půjde o zastaralý kus šrotu, pokud si na něm nedáte opravdu záležet. Lákadlo v podobě lepší grafiky a modernějšího UI snadno rozcupuje samotný stav hry. Remaster trápí mnoho věcí, od špatné AI po pořádnou porci bugů. Total War už je tak rozsáhlá série, že je z čeho vybírat. Spíš, než zkoušet remasterovat staré díly, bude lepší držet se svého kopyta a přinášet originální obsah. To jde očividně Creative Assembly ze všeho nejlépe.
