Spore - rozporuplný herní experiment s virtuální evolucí

Dlouhé roky jsme čekali na nový titul geniálního tvůrce The Sims. Teď už ho hrajeme. S rozporuplnými pocity ovšem.

Fotogalerie1

Spore | foto: pro iDNES.cz

Jak se postavit ke hře, na níž dlouhé roky pracoval zřejmě nejgeniálnější herní tvůrce a autor nejúspěšnější počítačové hry všech dob. Will Wright a The Sims. To je spojení, které se zapsalo hluboko do povědomí milionům hráčů po celém světě.

Mírumilovná rodinná stavebnice za sebou dokázala nechat všechny střílečky a přitáhla k počítači více lidí než kdo předtím. Především pak ženy, za což jí patří dík. Další díly už Will Wright přenechal zkušenému týmu a sám se vrhnul na nový projekt. Ten je po dlouhé vývojové době hotov a očekávání jsou obrovská.

 

Když bylo Spore ohlášeno, slibovalo takový záběr, jaký si málokdo dokázal představit. Mohutná propagace Electronic Arts a jméno Willa Wrighta jen podněcovalo obří natěšení. Spore si vytyčilo neskromný cíl. Chce simulovat celou evoluci živočišného druhu. Od prvoka až po rasu dobývající vesmír.

 

Jakoby mimoděk má jít o jedinečnou a samozřejmě řádně slaďoučkou biostavebnici, které podněcuje touhu tvořit, tedy element, jenž si v The Sims tak oblíbily především ženy. Kromě toho si Wright usmyslel, že skrz internet spojí hráče v obří pospolitost. Ano, inspirace úspěchem sociálních sítí typu Facebook či Myspace se nezapře.

 

Nu, a to celé má přitáhnout pokud možno ostřílené i neostřílené hráče všeho věku, pohlaví, vyznání, rasy atd. Nakonec, proč jsou casual hry v poslední době tak úspěšné? Věru úctyhodný záběr. A pokud si myslíte, že se to všechno najednou nedá zvládnout, máte bohužel pravdu.

 

Všechno ve Spore se točí kolem evoluce. Ať už věříte v Boha, nebo Darwinovi, nikdo se vás ptát nebude. Začíná se velkým třeskem a potom už jdete, lakonicky řečeno, jen od menšího k většímu. V buněčné fázi se formou hodně primitivní minihry snažíte vyhýbat větším tvorům a zároveň si hledat adekvátní potravu, abyste rostli.

 

Kamera je tak blízko, že velká stvoření zakrývají značnou část obrazovky. S každou další evoluční fází, jichž je celkem pět, se kamera o něco oddálí – v závislosti na tom, jaké dostanete pravomoce, jež rovněž stoupají utěšeně vzhůru.

 

Komplexnost hry se zvyšuje od pouhého klikání a požírání menších tvorů v moři, přes diablovské ovládání kreatury řadou schopností, až po realtimovou strategii, v níž budujete nejprve kmen a potom celou civilizaci. A velkolepý závěr potom tvoří vesmírná část s trojrozměrným ovládáním lodi.

 

Život ve Spore je naprosto zásadním kamenem hry. Nejste pouze jeho svědky, ale také přímými tvůrci. Téměř vše, s čím se budete potýkat, nese nějakým způsobem váš vlastní rukopis. Respektive ho může nést. Namísto předepsané figury ovládáte druh, který si sami od píky vytvoříte a následně ho můžete podrobně upravovat.

 

Neuvěřitelně flexibilní editor, který obsahuje pořádnou porci stavebních dílků a jednoduše je umožňuje kombinovat do absurdních zjevení, je prvním technologickým zázrakem Spore. Tím druhým není nic jiného než schopnost tyhle vlastnoručně postavené tvorečky uvést v uvěřitelný život.

 

Je úplně jedno, jak vymodelujete nohy, zda jich je pět nebo deset, jestli má kreatura křídla či ruce, zda útočí na dálku nebo na blízko. Okamžitě po úpravě se to na ní projeví a ona se podle toho začne chovat a pohybovat.

 

Automatické úpravy jdou tak daleko, že tvoreček dokonce žere ústy přesně tam, kde mu je nasadíte, případně koulí specifickýma očima. Přes veškeré pokusy se nám nepodařilo vytvořit zrůdu, kterou by hra nedokázala uvést v chod. A to jsme nebyli ve fantazii nijak omezováni!

Profil vývojáře - Will Wright

Will Wright je legrační současník. Stejné jsou i jeho hry. Jednu z nich, konkrétně nejslavnější megahit - simulátor života a vztahů - The Sims, vytvořil krátce poté, co mu vyhořel barák. Ale o tom později. V Atlantě se psal 20. leden 1960, středa, kdy se malý Will poprvé podíval na svět vlastníma očima. Jako dítě se chtěl stát astronautem, ba co víc – přál si bydlet ve vesmíru. - celý profil čtete zde

 

Tedy trochu ano, ale docela chápeme, že Spore počítá s několika danými osami a například ruce se dají umístit pouze na torzo, nikoliv na další ruce a nohy. Výtku bychom směřovali trochu jinam. Počet akcí, které uvidíte své kreatury dělat, je ve hře poměrně dost omezen. V podstatě jen pobíhají po světě a napadají ostatní rasy. Variabilita konání se tak nemůže srovnávat například s The Sims, kde byla nečekaná překvapení na každém rohu.

 

Skvělé naopak je, že se úpravy tvorečka přímo projevují v jeho schopnostech. A ty musí být náležitě vypilované, jelikož od samého počátku musí bojovat o přežití. Čím více nohou mu propůjčíte, tím bude agilnější. Ruce neupotřebíte jen k boji, ale také přátelské gestikulaci, případně k házení kamenů. Typ úst zase určuje, zda ovládáte masožravce nebo býložravce. A i tak marginální věci jako je výška pusy ovlivní skutečnost, zda můžete očesávat nízké či vysoké stromy.

 

Nové „dílky“ k vylepšení tvorečka si kupujete za DNA bodíky, které získáváte za úspěšně završené akce ve hře. Připravte se na to, že v editoru budete trávit poměrně hodně času, obzvlášť pokud jste hračičkové. Ale také pro přežití v tvořícím se světě je záhodno pečlivě rozvažovat, co se momentálně hodí a co ne.

 

Samotná hra je rozdělena na pět fází. Někdo tvrdí, že jde o pět her v jedné. Na to se dá přistoupit, ale s tím dodatkem, že jsou to čtyři jednoduché a jedna komplexnější hra. Začínáte jako rostoucí buňka požírající menší a vyhýbající se větším. Jednodušeji to opravdu nejde. Stejně jako v každé jiné fázi také tady postupujete na škále života, a to plněním předepsaných, bohužel však stále stejných úkolů. Tady jde o pouhé žraní.

 

V druhém úseku se dostanete na souš a začnete ovládat kreaturu s větším počtem stále přibývajících schopností. Ty využijete k rozhánění hnízd ostatních druhů, případně k navázání přátelství s nimi. V kmenové fázi si užijete další porce podrobování konkurenčních kmenů, jen na trochu komplexnější úrovni.

 

Ještě o fous výše je pak civilizační fáze. Tam už máte komplexní budovy a stroje, kterými můžete bombardovat a odstřelovat nepřátelská města. Nebo si je jako obvykle nakloníte přátelsky. Ano, tušíte správně – první čtyři úseky zůstávají dlužny zábavu a variabilitu. Neříká se nám to snadno, ale místy jsme se při nich docela dost nudili. Záhy totiž narazíte na strašlivou omezenost akcí, přičemž ve druhé až čtvrté fázi musíte dokola dělat to samé.

 

Každá z nich přitom trvá zhruba dvě hodiny. Realtimové podniky by mohly být zajímavé. Ostatně ovládáte v nich vícero jednotek. Jenže ty stačí poslat směrem k nepříteli a ony už se nějak pobijí. Obvykle zvítězíte, jelikož Spore rozhodně není obtížným titulem. Jenže to budete muset udělat opravdu mnohokrát a dále se dostanete jen tehdy, když jsou opravdu všichni vyhlazeni nebo podrobeni.

 

Teprve ve vesmíru se Spore docela rozjíždí. Opět jde samozřejmě o podrobování jiných ras, k tomu se ale přidává plnění celkem zajímavých misí či obchodování. Navíc zakládáte nové kolonie, rozvíjíte nehostinné planety, pídíte se po artefaktech, prozkoumáváte galaxii či vylepšujete vesmírnou loď. Teprve tady se ze hry stává motivující strategie. Na druhou stranu ale nečekejte obdobu komplexní vesmírné strategie Sins of Solar Empire. Vše se stále drží v jednodušších hranicích. Škoda, že tu chybí nějaký velký cíl, takhle se musíte upokojit neustálým zvelebováním své říše.

 

Spore vůbec chybí nějaká ta červená linka, třeba propracovanější příběh. Takhle to působí, jako kdyby byla pětice fází jen násilně poslepována. Tomu odpovídají také odlišné ovládací standardy pro každou z nich. Přestože je tak Spore hrou jednoduchou, nedá se říci, že by se ovládala bezproblémově. Řada funkcí, jako například tvoření skupin, dočista chybí.

 

Přestože Spore nenabízí žádný multiplayer, stává se mimoděk obří sociální sítí. Pokud jste připojeni k internetu a založíte si bezplatný účet, můžete s ostatními hráči vyměňovat své výtvory. A to velmi zajímavou formou. Ve hře tak budete namísto autory vytvořených druhů potkávat zcela nové, pocházející od hráčů. Dodejme, že editory tu nejsou pouze pro kreatury, ale také pro budovy a bojové prostředky.

 

Hodnotit Spore je obtížným úkolem. Popravdě, čekali jsme více. Na druhou stranu, to, co příležitostní hráči a zejména hráčky obdivují na The Sims, tedy neustálé zkoušení něčeho nového a prostor pro kreativitu, která se dá uplatnit velmi snadno, to Spore jednoznačně nabízí. V editorech se dá neskutečně vyblbnout.

 

Horší je to se samotnou hrou, která používá až příliš zjednodušené a ne zrovna zábavně provedené mechanismy, jež navíc neustále opakuje. Výsledkem je častá nuda a nevyvážená hratelnost. Pro hračičky je to ale stejně kýžený ráj. Ale jestli tu máme co do činění s hitem kalibru The Sims. Pochybujeme, Wille.