RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

aktualizováno 
Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě. Navzdory poměrně úzké cílové skupině se z knihy stal světový bestseller, na jehož motivy vznikl televizní seriál, deskovka a dokonce i muzikál. Nedávno se nové adaptace dočkali i hráči.
80

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4
Výrobce: Daedalic Entertainment

  • Rozsáhlý a do detailů propracovaný příběh
  • Nedrží se striktně předlohy
  • Vydrží vám dlouho
  • Ve hře chybí opravdové hádanky
  • Grafika je někdy až příliš jednoduchá

Herní karta

Asi bych měl na začátek uvést, že nejsem zrovna největší fanoušek knihy. Její autor Ken Follett sice umí poutavě podat technické detaily o stavbě katedrál, jenže jako vypravěč je podle mě mizerný.

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Grafika umí vykouzlit krásné scenérie, ale postavy jsou až příliš schematické.

Hned v úvodní scéně se hlavní hrdina představí tím, že ponechá své čerstvě narozené dítě pohozené v lese a ještě než mrtvola jeho manželky zcela vychladne, už špásuje s první ženou, na kterou narazí. No nezamilovali byste si ho? Kniha pokrývá období desítek let, jenže postavy jsou jen vláčeny událostmi, jak se autorovi zrovna hodí. Ale dost literární kritiky, my jsme tady kvůli hře.

A ta je dle mého názoru vzácným případem, kdy je adaptace lepší než předloha. Tato na první pohled klasická point’n‘click adventura v podstatě převypráví celý dej knihy, nikoli však zcela doslovně. 

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Hra zpracovává literární předlohu poněkud volněji, než bývá zvykem.

Řada scén chybí úplně, jiné jsou částečně pozměněny a zestručněny, některé dokonce mohou dopadnout přesně opačně, než tomu bylo v originálu. Na hlavní dějové lince, kterou je zevrubný popis událostí kolem stavby katedrály Kingsbridge, se samozřejmě nemění nic, ale jinak autoři k látce přistoupili dost volně.

Děj je vyprávěn z úhlu tří hlavních postav. Převor Filip, mladý rošťák Jack a princezna Aliena snad ani nemohou být odlišnější, ale hra za ně se prakticky neliší. Více než o řešení jednoduchých hádanek tu jde o rozhovory a ovlivňování vývoje příběhu. 

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Děj hry je rozprostřen přes desítky let.

Postavy toho mají opravdu hodně na srdci a kvůli složité dobové politické situaci je možné se v ději snadno ztratit. Je to ten typ hry, kde se mnohem více mluví než skutečně hraje, a pokud vás nebaví číst dlouhé výměny názorů, raději se porozhlédněte jinde.

Dojem spíše literárního než herního zážitku pak dokonává zvláštní ručně kreslená grafika. Popravdě si doteď nejsem jistý, jestli se mi vlastně líbí, nebo ne, ale bez debaty je opravdu osobitá.

Hra je rozdělena na tři samostatné „knihy“, které se pak dělí ještě mezi malé kapitoly. Ty mohou být od sebe vzdáleny časovým posunem klidně i několik let, přitom se vaše jednotlivá rozhodnutí mezi nimi přenáší dále.

Fotogalerie

Nečekejte, však že by se děj složitě větvil jako například u her Davida Cage a stálo by za to zahrát si „Pilíře“ vícekrát. Pocit, že na vašich rozhodnutích skutečně záleží, se však autorům z německého studia Dadelic vzbudit podařilo více než kolegům z Telltale.

The Pillars of the Earth stojí a padají na na herní poměry neobvykle rozmáchlém příběhu. Autoři mají v přibližně dvaceti hodinách dost prostoru na představení  složitého divadla plného intrik a úskoků. Bohužel je však kvůli tomu herní stránka odsunuta až na druhou kolej. Fanoušci předlohy asi nemají nad čím váhat (byť řada oblíbených scén zde chybí), hra však má potenciál zaujmout i úplné nováčky. Nesmí jim však vadit číst. Hodně číst.

Autor:
 

Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

63 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 27 čtenářů

Nejčtenější

Odmítl 12 nabídek producentů, aby mohl udělat vysněnou hru bez kompromisů

Darq

Nezávislý vývojář vyměnil finanční jistotu za absolutní tvůrčí svobodu. Jeho krok byl sice riskantní, nicméně se mu...

RECENZE: Jak vůbec mohlo vyjít něco tak hloupého jako Left Alive?

Left Alive

Rádoby špiónská akce Left Alive selhává ve všech oblastech, ve kterých můžeme počítačovou hru vůbec hodnotit. Je...

RECENZE: Dawn of Man je prehistorická strategie pro fanoušky Lovců mamutů

Dawn of Man

Hlavním tahákem skvělé strategie Dawn of Man je její zasazení do pravěkého světa. Přestože má hra málo obsahu a po...

Google ukázal budoucnost hraní. Propojí hráče a diváky na jeden klik

Stadia

Představte si, že sledujete na YouTube herní trailer. Následně kliknete na tlačítko Play a objevíte se okamžitě ve hře,...

Herní archeolog vypátral 30 let starou, nikdy nevydanou bojovku

Nikdy nevydaná hra UWC na konzoli NES.

Pro většinu dnešních hráčů je UWC jen nezajímavá a graficky zastaralá arkáda, ve skutečnosti je to však sběratelský...

Další z rubriky

RECENZE: Legenda z roku 1984 nepokračuje. Moderní Karateka je odpad

Karateka

Původní Karateku naprogramoval v roce 1984 student univerzity Yale Jordan Mechner, který později přivedl na svět herní...

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

World of Warplanes

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

Filmová adaptace Warcraftu je splněným snem. Recenze očima hráče

Warcraft - hra vs. film

Pokud existuje černá magie, snímek Warcraft v boji s ní zvítězil. Podařilo se mu totiž prolomit pomyslné prokletí filmů...

Najdete na iDNES.cz