Než se do samotného recenzování pustím, musím vás upozornit na jednu věc. Pokud vám připadají moje recenze o délce kolem 15.000 znaků zbytečně dlouhé, nemusíte se bát, že by vás něco podobného čekalo i v tomhle článku. Napsat o Ka'roo byť jen pět či šest tisíc znaků byl výkon vpravdě nadlidský a už jsem si za něj zažádala o prémie, které mi taky po přezkoumání všech okolností byly přiklepnuty. Jen co se mi podaří sehnat mail na autory - německý FAKT Software - hodlám jim napsat a pochválit je za nezanedbatelný přínos pro moje věčně vymetené bankovní konto.
Ka'roo je 3D hopsačka, jejímž hlavním rysem je to, že by o ní bylo lépe mlčet než ji popularizovat (z čehož by ovšem žádné prémie nekoukaly, takže se o to přece jen pokusím). Principem hry je skákání s postavičkou, s níž je třeba se dobrat v časovém limitu z místa A do místa B, přitom posbírat všechny kolem ležící krystaly a vyhnout se všem nástrahám a protivníkům. Zmíněnou hlavní postavou, na kterou se budete muset celou dobu dívat, je klokánek Joe. Divné je na něm to, že má nožičky obalené dvěma modrými koulemi a pracičky dvěma červenými koulemi. 
Ačkoliv to zpočátku vypadá, jako by měl končetiny zabalené do různobarevné sádry, při podrobnějším pohledu nakonec rozeznáte, že to na nohách jsou boty a to na prackách dvě boxerské rukavice. Ty má klokánek ale zcela zbytečně, protože, jak jsem brzo zjistila, se s nimi neubrání ani jedinému nepříteli. Doprovodné materiály ke hře mají proto k rukavicím jiné vysvětlení - Joe se ve volném čase zabývá amatérským boxem. K čemu celá ta legenda o boxování a rukavicích je, na to jsem nepřišla, neboť klokánek nikdy, ale naprosto vůbec nikdy ve hře neboxuje.
Činnosti, které ovládá, jsou o poznání méně zábavné, než by byl box. Umí například skákat o jedno políčko dopředu či dozadu. Ne tak už do stran, protože ovládání klokánka vypadá tak, že šipkou dopředu a dozadu se pohybuje, kdežto šipkami vlevo a vpravo se otáčí. Bohužel se mi za celou dobu hraní nepodařilo na tento systém tak úplně přivyknout, což mělo za následek neustálé padání z plošin, které se vznášejí v prostoru a k padání tak přímo svádějí.
Protivníků, kteří se vám stavějí do cesty, je přesně jedenáct. Liší se podle toho, v jakém prostředí se nacházíte - v lese za vámi hupká žabák, na hradě vás pronásleduje duch a pojízdné dělo, pod vodou medúza s chobotnicí, v Egyptě kostlivec a mumie a ve vesmíru se střetnete s roboty. Málem bych zapomněla na cukrkandlovou zemi, kde po vás jde gumový medvídek a cukrový koláček. U každého z nich si můžete přečíst jeho věk, povolání a zájmy, což není k zahození - jedině potom totiž pochopíte, co může být tak strašného na koláči - nejspíš to, že je mu 63 let. Všichni nepřátelé představují pro klokánka smrtelné nebezpečí - jakmile se jich dotkne, je mrtvý stejně spolehlivě, jako by spadl z plošiny.
Pokud byste náhodou zabrousili na stránky FAKT Softwaru věnované právě Ka'roo a přečetli si, jak tam autoři své dílo popisují, dozvěděli byste se, že mezi hlavní přednosti hry patří 80 fascinujících úrovní se stoupající obtížností, 6 různých světů, úžasná 3D grafika a volně se pohybující kamera. Můj názor na vyjmenované položky je poněkud odlišný.
Tak předně těch 80 fascinujících úrovní se stoupající obtížností. 80 jich tam snad bude, potíž je v tom, že na Ka'roo se dá pěkně demonstrovat platnost úsloví, že méně je někdy více. Ve chvíli, kdy jste v páté úrovni a máte před sebou perspektivu toho, že vás čeká ještě pětasedmdesát dalších, byste spíš byli vděční za číslo, které se pohybuje někde u dvacítky. Co se týče stoupající obtížnosti, tady se nedá namítat nic. Časový limit, který pro dokončení každé úrovně máte, je čím dál vražednější a přesně stejným směrem se ubírá i vaše nálada.
Šest různých světů není zas tak moc pestrá nabídka. Všechny jsem vyjmenovala už při popisu protivníků, ale co jsem vám ještě neřekla, je to, že v lese vidíte kolem sebe jen samé stromy, na hradě holé kamenné zdi, pod vodou jen čistou vodu a tak to jde pořád dál. Pestřejší výhled je jen v zemi sladkostí, kde se vinou cestičky lentilek mezi lízátkovými stromy a čokoládovými potůčky.
3D grafika a volně se pohybující kamera jenom dokončují celé to dílo zkázy. O grafickém provedení se dá s čistým svědomím říct jen to, že barvy jsou hnusné, kontury rozplizlé a potenciál prostředí naprosto nevyužitý (viz předchozí odstavec). V tomto kontextu je úplně jedno, že si lze nastavit rozlišení až do 1152x 864, ale jste-li takový masochista a chcete pozorovat 428 topolů v 32bitových barvách, můžete to mít. Kamera má také svoje vrtochy - můžete si sice vybrat, zda se má stále směrovat klokanovi za záda nebo zda si bude rejdit, kde uzná za vhodné, ale v obou případech dochází k situacím, kdy vidíte jen klokanovy boty a kus podlahy (s kterýmžto výhledem jsou vaše šance na úspěšné dokončení úrovně naprosto nulové).
Tak jako některé hry mají stanovenu dolní věkovou hranici pro hráče, kteří si ji smí koupit, tak by se Ka'roo mělo prodávat s jasně stanovenou horní hranicí. Ta by se měla pohybovat někde mezi 8 a 12 lety, v žádném případě ne výš. Je však trochu sporné, jak by se s těmi odpornými časovými limity popraly tak malé děti. Přesto nemůžu vyloučit, že některým z nich by se Ka'roo mohlo líbit, ale spíš těm, kteří ještě žádnou hezkou počítačovou hru neviděly.
Ano, přiznávám, že nejsem zrovna typický příznivec logických a hopsacích her. Postrádám tu správnou míru trpělivosti, nedokážu obehrávat jednu úroveň dvacetkrát za sebou, když se mi nedaří ji udolat, a ze všeho nejvíc nenávidím časové limity. Přiznávám i to, že mi Ka'roo nepadlo do oka už od prvního okamžiku a že jsem se k napsání sarkastické recenze chystala hned po deseti minutách hraní. Přestože tenhle přístup, kdy recenzent víc exhibuje než hodnotí (schválně vyjmenovává jen zápory a nevypíchne ani jediný klad), nemám ráda, Ka'roo na mě zapůsobilo tak mocně odpuzujícím dojmem, že jsem hozenou rukavici nedokázala nechat ležet. Možná se kdesi uvnitř hry skrývá něco pěkného, něco, co by stálo za pochvalu, ale já jsem to nedokázala najít. Jediným pozitivem Ka'roo je tak skutečnost, že si mi dostalo do ruky zrovna teď. Po recenzování Diabla 2, Vampírů a Icewind Dale už jsem skoro zapomněla, jak příšerné hry jsou také na světě, a Ka'roo mi to aspoň připomnělo.
| Ka'roo | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
