RECENZE: S parádní bojovkou ARMS slaví návrat pohybové ovládání

Každá nová konzole potřebuje k úspěchu povedené hry, které si na jiných platformách nezahrajete. A bojovka ARMS, která kromě tradičního ovládání využívá i toho pohybového, je v případě konzole Switch jednou z nich.

Bojovka ARMS mi padla do oka už v lednu, kdy jsem se vydal do Frankfurtu na akci Nintenda vyzkoušet konzoli Switch. Je to hra, u které si po zhlédnutí traileru neřeknete „wow“, ale jakmile si ji vyzkoušíte, dostane vás. Alespoň na mě tak fungovala. Je to také hra, jejíž ovládání pochopíte okamžitě, ale zároveň víte, jak moc se můžete zlepšit.

ARMS

ARMS

Základ je stejný jako u všech bojovek. Vyberete si svého bijce a v aréně se snažíte dát tomu druhému přes hubu. Bitvy probíhají ve 3D, čili v aréně se pohybujete volně. První nestandardní věc vás ovšem čeká hned po zvolení bojovníka. Vybrat si totiž musíte ještě rukavice, a to na každou ruku zvlášť.

Víte, že...

• Producent hry Kosuke Yabuki šéfoval vývoji Mario Kart 7 a Mario Kart 8.
• Hru lze ovládat i tradičně bez pohybového ovládání.
• Mezi fandy oblíbená Twintelle nemá vystřelovací paže, ale culíky.

Druhou zvláštnost uvidíte po prvním úderu. Paže bojovníků se totiž „vystřelují“ do dálky na jakýchsi pružinách. Díky tomu mají hráči dost prostoru na reakci a taktizování.

A tady to začíná být zajímavé. Na výběr je deset velmi odlišených postav, u nichž zhruba platí, že hbitá štika rozdává slabší údery, zatímco když vás zasáhne obří kolos, bolí to.

Každý bijec je ovšem něčím zajímavý. Například Master Mummy se v krytu léčí, a když si nedáte pozor a párkrát vás svými pomalými údery zasáhne, můžete rovnou volat pohřebáky. Naproti tomu mladičká Ribbon Girl doslova tancuje ve vzduchu, zatímco robot Byte má k ruce psího robotického pomocníka Barqa. K tomu přidejte různé typy rukavic, například elektrizující či s raketami, a vzniká slušné množství variací.

ARMS

S pohybovým ovladáním je to nejlepší

Zápasit lze klasicky se všemi dostupnými ovladači na Switch, ale mnohem lákavější je zkusit pohybové ovládání. To ostatně doporučují i přímo autoři hry. Máme tu pohyb do stran, blok, chytačku, skok, úskok a útoky pro každou ruku zvlášť. K tomu přidejte aktivaci speciálního útoku, silnější verze útoku po „nabití“ a pár fíglů (třeba protiúder z bloku), které odhalíte během hraní. Oproti pohybové hříčce v Ultra Street Fighteru 2 na Switch je pohybové ovládání v ARMS naprosto intuitivní, takže jsem ani na okamžik neměl chuť vrátit se k tomu klasickému.

Po zběžném vyzkoušení všech postav jsem se rozhodl pro Ribbon Girl. Líbí se mi, jak elegantně se pohybuje po aréně. A věřte mi, že když uhnete obří pěsti, která vám prosviští kolem hlavy, abyste reagovali rychlým protiúderem a protivníka zasáhli nechráněného, je to skvělý pocit. Hodně hodně skvělý pocit. Jen se nesmíte opájet úspěchem moc dlouho. Onen uspokojivý zásah totiž nebývá výsledkem jedné výměny, ale několika úskoků, úhybů či bloků, kdy se vám nakonec podařilo nachytat oponenta na švestkách. Variabilitu zajišťují právě různé rukavice, které vás mohou zasáhnout i z nezvyklého úhlu.

ARMS

ARMS

Někteří ARMS přirovnávají k Punch-Outu pro dnešní generaci, tomu se však autoři brání a trvají na tom, že jde primárně o bojovku. S tím lze asi souhlasit, nicméně je fakt, že k boxu má ARMS o dost blíže než třeba Injustice nebo Tekken. A to neberu jako výtku. Vždyť jak dnes vypadá evoluce žánru bojovek? Hezčí grafika, přepálené animace u komb a hromada placených postav. ARMS je v jádru velmi taktická hra, aniž byste se museli nazpaměť učit milion komb, a nový obsah po vydání bude zdarma. Takže proč ne.

Na výběr je sedm úrovní obtížnosti. A pokud chcete hrát on-line hodnocené zápasy, musíte absolvovat „příběhový“ režim alespoň na tu čtvrtou, která už dá zpočátku zabrat. Tady se láme chleba. Možná jste viděli, jak v testovací verzi někdo porazil soupeře pouze tím, že bezmyšlenkovitě máchal ovladači. Jenže to je možné pouze v případě, že protihráč hraje podobně špatně.

ARMS

Vzpomněl jsem si přitom na jednu závodní hru na Wii, která využívala pohybové ovládání a v níž šlo závod vyhrát i tak, že jste ovladač nechali ležet na stole. Nic takového v ARMS možné není. Když budete bez rozmyslu máchat ovladačem, oponent, který hru zná, vás zlomí na Perfect. A čtvrtá obtížnost je právě takový filtr na tyto máchače. Sám jsem měl problém projít přes jednu postavu, a to jsem měl pocit, že mi hra už celkem jde. Toto omezení se však týká pouze hodnocených zápasů, pro party mód, v němž se střídají různé režimy, to neplatí.

Zábava v dalších režimech

I díky dodatečným režimům hra neupadne do stereotypu. Jasně, hrát kromě 1 vs. 1 i 2 vs. 2, je očekávaná klasika. Ale co třeba košíková? Tady je třeba protivníka chytit a prohodit košem (ta druhá část je samozřejmě automatizovaná). Ve variaci na volejbal zase nechcete, aby míč explodoval na vaší straně. Jeden proti stu mluví za vše, ale dost zábavný je mód Skillshot. V něm se před vámi objevují terče, které musíte zasáhnout. Vtip je v tom, že na druhé straně stojí oponent, který se snaží o to samé. A samozřejmě kromě terčů můžete zasáhnout i nepřítele. Liší se i arény. Jednou bojujete na schodech, jindy v aréně, v jejímž středu je ukryta trampolína, a v další se můžete schovat za sloup. Fajn, a nějaká odvážnější? Zatím ne.

Za výhry sbíráte mince, které použijete pro vstup do minihry, v níž se snažíte zasáhnout co nejvíce terčů. Hraje se na čas. A pokud se vám daří, objeví se krabice s novými rukavicemi. Takto získáte novou výbavu nejen pro postavu, s níž minihru hrajete, ale naštěstí i pro ostatní.

ARMS lze hrát i sólo, ale co si budeme povídat, primárně je to multiplayerová hra. A kromě on-line režimu lze hrát i lokálně. Vystačíte si i bez dodatečných ovladačů (každý si vezme jeden Joy-Con), ale na rovinu: nejlepší je pohybové ovládání. A to v případě dvou hráčů znamená investici do další dvojice Joy-Conů, což je pálka.

K tomu bych dodal ještě jednu věc. Pokud budete ARMS hrát hned od začátku s někým z rodiny nebo s nějakým kamarádem, je to ideální. Horší už to je, pokud máte natrénovaného a pozvete si někoho, kdo hru v životě nehrál. To si pak ani neškrtne. Třeba v Mario Kart 8 Deluxe to není problém, protože si kámoš zapne funkci inteligentního řízení, které ho udrží na dráze, a užijete si hru oba. V ARMS se jede tvrdě na skill.

Někteří ARMS přirovnávají k týmovce Overwatch od Blizzardu a myslím, že v ledasčem mají pravdu. Obě hry vsadily na pestrobarevnou grafiku a výrazné postavy. Také u ARMS se rychle zformovala fandovská základna, která na sociálních sítích sdílí vlastní kreace. A konečně také Nintendo vnímá ARMS jako běh na dlouhou trať s obsahem po vydání zdarma.

ARMS láká na rozmanité postavy, intuitivní ovládání a taktickou hloubku, aniž byste se museli učit nazpaměť spoustu komb. Zároveň je to inovativní bojovka s příchutí boxu, která ukazuje, že i s pohybovým ovládáním lze hrát velké divadlo.

Elu @ Puyo Puyo (Twitter)@EluTranscendent

13.ledna 2017 v 08:56, příspěvek archivován: 07.června 2017 v 15:25

Arms (2017) - Nintendo Switch https://t.co/jXzeE9jDiq

odpovědětretweetoblíbit